Jak spálit mokré větve v tomto počasí

Zdravím ve spolek,

má někdo nápad jak spálit hromadu mokrých větví akátu? viz.obrázek

Zkoušel jsem benzin, ale nestačí to. cca mesic na zpet konečky akatu hořely jak papír. bohužel teď už je vše navlhlé. Dnes jsem koupil tekuté Pepo. zitra zkusim rozdělat oheň ze špalků suchého dřeva a budu zkoušet postupně přidávat větve. Pokud ani to nezabre, tak už jsem bez nápadu. Větve jsou ze živých stromů, které jsem pokácel týden na zpět. Potřebuji se jich zbavit, abych mohl zasadit slivoně. Díky za tipy. Tonda

Založit základ ze suchého materiálu v dostatečném množství - kartony, suché dřevo a na něj navršit ty mokré větve, větší množství, aby prosychalo při hoření suchého materiálu. Postupně se vytvoří dostatek žhavého materiálu, přihazovat vždy větší množství mokrého, postupně vyschne a shoří, je nutno občas nadzvednout hraběmi nebo vidlemi, aby měl přístup vzduch k žhavé vrstvě. Smrad to bude neskutečný... Lépe dát na velkou hromadu a spálit na jaře. Benzín je na nic, ten vyhoří, aniž by vytvořil tu žhavou vrstvu.

Ekologii zdar, tenké větve naštěpkovat a hodit na kompost, hrubší nařezat na špalky uložit do hráně, nechat vysušit, spálit můžete později, popřípadě můžete někomu věnovat za odvoz

Naprosto souhlasím. Od doby, kdy jsme si zakoupili štěpkovač to neděláme jinak.Drobné větvičky rozdrtíme a používáme na mulčování pod keře a stromky, velké necháme vyschnout a pak přiládáme do krbu.Nevyhodíme ani větvičku.

Teplotu pro pálení mokrých větví je třeba udržovat v topeništi po určitou dobu. Pokud suché dřevo předčasně vyhoří, teplota se sníží, takže i když před tím již nějaké mokré větve shořely, tak další přiložené mokré větve už hořet nebudou. Proto je třeba mít určitou zásobu proschlého dřeva, kterou získáte postupem času se silnějších větví, které rozřežete na polena a necháte vyschnout. Těchto větví se každý rok při řezu najde jistě dost. Na rozdělání ohně nepotřebujete ani žádné Pepo. Stačí naštípat tenké loučky s proschlého dřeva a poskládat je na zmuchlané noviny. Když se oheň dostatečně rozhoří, přidáte silnější kusy, pokud ne, přidáváte stále jen tenké suché loučky. Aby oheň příliš nekouřil, tak ho nedusíte přikládáním příliš mnoha větví najednou, ale kladete je opatrně a postupně a stále udržujete v ohni větší plameny.

Drtič mám také. Bohužel jen do 4cm průměru větví. Ať tak, či tak, nadrceného dřeva je zlomek toho, co bych potřeboval na mulčování pod stromky. Díky suchým a parným létům, které jistě nebudou v dalších letech výjimkou, bude třeba nakoupit mulčovací kůru, právě z důvodu nedostatku posekané trávy, která kůru částečně nahrazuje. 

Pro pálení mokrých větví je třeba dosáhnout v ohni potřebnou "provozní teplotu". Pod hromadou větví udržujete oheň ze suchého dřeva tak dlouho, až mokré větve začnou hořet. V takovém ohni shoří i všechny další přiložené mokré větve a hoří dobře i při mírném dešti. K dosažení této "provozní teploty" není třeba pálit žádné "svinstvo", plně dostačuje proschlé dřevo.

Důležité je, aby ty větve nebyly jen tak naházené. Aby se to rozhořelo, je nutné zpočátku dávat tenčí, aby byly hustě na sobě. Já to dělám takhle: Dám trochu suchého dřeva na to tekné větvičky. Připravím si staré hadry, které smotám tak aby vytvořily těsně navinutý válec, který ještě ovážu provazem, nebo kusem drátu. Do toho hadru naleju benzín (vejde se do toho klidně i 0,3-0,4l. To podstrčím pod suche dřevo a zapálím. To hoří hodně dlouho, takže se stačí zapálit i mokré tenčí větve. Pak se přikládá až se vytvoří hromada žhavého popele. Vtip je v tom, že ten hadr má malý povrch, takže se nevytvoří mnoho par, a při zapálení to jen málo blafne a pomalu hoří.

FO

Pálím každý rok hromadu ale větve jsou posekané na kratší kusy a hromada našlapaná. To bílé co vystupuje ze začátku je vodní pára. Nejdříve je potřeba podpálit suchým dřevem a nějakým papundeklem. Po chvíli hoření se hromada vysuší a shoří beze zbytku. Samozřejmě je dobré počkat na slabý vítr, který ten "bílý kouř" odežene do polí. Po vysušení je plamen zcela bezbarvý.

Osobně bych počkal na lednové mrazy, kdy mráz z roští vlhkost "vyžene". Naskládejte co nejvyšší kupu. Srážky na jednotku plochy neovlivníte, ale vyšší kupa znamená menší srážky na objemový metr. Taky komínový efekt přispívá lepšímu vysychání a potom také k rozhoření.

Sázení slivoní klidně počká na jaro.