Čo to može byť?

Kolegynina ringlota... monilioza?...glejotok?...alečerstvé priznaky glejotoku som nevidel...

Obecně zbědovaná suchem, dírkovatostí, mšicemi, řezem, kukuřicí... Ale občas to vypadá spíš na broskev?

Prosím o vysvětlení, jak může několik rostlin kukuřice zbědovat broskvoň.

Kukuřice je výrazně žravý konkurent pokud jde o živiny. Jestli je to okraj pole na kterém se kukuřice pěstuje velkovýrobním způsobem, dostává broskev velkou dávku herbicidů, které se v jiných kulturách nepoužívají - hubí vše krom kukuřice. No a hlavní letošní problém - voda. Kukuřice má dvojí kořenový systém. Jedním sahá do hloubky, druhým okupuje vrstvu těsně pod povrchem. Možná tam byla i mšice, kroucení a barva některých listů připomíná kadeřavost - a na tu je pozdě. Mšice kroutí výhony a listy podobně.

Na bídném stavu stromku má asi největší zásluhu to sucho.  Ale dávám za pravdu i Kukymu a Ivanovi , že jsou zde i další negativní vlivy, včetně té kukuřice.

Např. na dřevě jsou vidět důsledky dírkovitosti způsobené houbou Stigmina carp.

Mne by velmi zajímalo, čím konkrétně škodí kukuřice ostatním plodinám - rostlinám. Z obrázku vyplývá, že jde o několik roslin kukuřice na zahrádce a tady s největší pravděpodoností těžkou chemii, kamarádka tazatele nepoužila, už proto, že k velké části, zvlášť nebezpečných prostředků se vůbec nedostane. Pak by mne zajímalo, jak je to s ochranou pozemků, nalézajících se v sousedství kolchonické monokultury. Ochranné prostředky se mohou používat tak, aby neškodily na sousedních pozemcích, to znamená za jakých obecných podmínek se těžká chemie může, nebo nesmí používat a co podnikat v případě, že sprejer tyto podmínky porušuje, protože úplně vše se nedozvím a agronoma se sprejerem nemá žádnou cenu se ptát, protože si sami sobě kydat na hlavu nebudou. Mám za to, že by to zajímalo více čtenářů tohoto fóra a člověk znalý a soucítící se zahrádkáři, by mohl podat informace, třeba i anonymně. Jestli se někdo takový najde, tak již teď mu děkuji.

Především dotaz Petera je zcela insuficientní. Pominu fotky naležato, ale zasloužilo by si to víc než jeden řádek. Skutečně jde o ringlotu nebo japonskou slívu či broskvoň? Jak je stromek stary, byl vůbec řezaný, chemicky ošetřený, jak vypadá půda kolem?

Zkuste vzít hadici, vymýt kořeny kukuřice. Uvidíte jaký mají rozsah, kde jsou rozložené. Zopakuji: žrout vody a živin. Konkurent v nároku na světlo. Práce agronoma je pečlivě sledována. Vede důkladné záznamy o tom, co, kdy a čím bylo ošetřeno. Jeho zájmem není poškodit jiné kultury nebo hodnoty. Nejen tím se liší od sprejera. Třeba i tím, že zodpovídá, a to za své podřízené. Pokud někdo něco udělá špatně. Těžká chemie? Mnohdy jen snaha zabránit těm, kteří nejsou soudní a není na ně spolehnutí, jak přípravky použijí. Třeba kam vylijí zbytky, na co všechno nepovolené přípravky použijí (= sebevědomý, ale věci neznalý zahrádkář či chatař,...). Vzhledem k tomu, že ho výroba na polích živí, nemůže si dovolit zničit prostředek své obživy. Pěstuje a sklízí to, co si půjdete koupit, když se Vám nebude dařit vypěstovat něco na zahradě, když Vám dojdou zásoby. V kvalitě jakou žádáte, v potřebném množství. A dost uvažuje o tom, co kdy a kam bude aplikováno, nic není zadarmo. Joi kolchozy. Levná výroba, potravinová soběstačnost ČR, mnohem vyšší dávky organického hnojení (bylo mnohem více skotu i bravu), nedostatek peněz na devizovou "chemii". Vymýšlení a zkoušení postupů, aby se jí dalo použít co nejméně. Sumy teplot, signalizace napadení, biologická ochrana,... ještě něco chcete vědět, anonyme?      

Pokud máte podezření na poškození rostlin na zahradě v důsledku nesprávné aplikace pesticidu na sousedním pozemku, máte možnost podat stížnost na Státní rostlinolékařsku správu (SRS). Ta má svá detašovaná pracoviště v každém okrese. V každém kraji pak jsou oblastní odbory Státní rostlinolékařské správy.

SRS má ze zákona povinnost takovéto případy řešit.