A ještě jedna otázka k zodpovězení, středový výhon koruny mám na jaře zakrátit, aby se začali tvořit větve koruny, nebo ponechat šlahoun v celé délce. Zatím korunu "tvoří" pouze středový prut a jedna postranní větývka.
dostal jsem od kamaráda malý stromek slivoně "Carpatin" (podnož Myrobel), tak jsem ho včera zasadil na zahradě. Prosím o bližší info o této odrůdě, případně se prosím podělte o své zkušenosti.
Josef Zavřel - Stříbrný Zahrádkář (285) - 45.6 (?),19.10.2008 19:57
Dobrý večer.Je to pološvestka vyšlechtěná v Rumunsku a proto že je jedním z rodičů výborná švestka Tuleu Gras(chuťově),je po ní chuťově nadprůměrná.Je vysoce tolerantní k šarce a mrazuvzdorná.Je však cizosprašná a dobře ji opylí např.Stanley.Zraje začátkem srpna, několik dnů před Čač.lepoticí.Při přeplození potřebuje probírku, jinak plody dle mých skušeností rády hnijí.Hezký večer.
A ještě jedna otázka k zodpovězení, středový výhon koruny mám na jaře zakrátit, aby se začali tvořit větve koruny, nebo ponechat šlahoun v celé délce. Zatím korunu "tvoří" pouze středový prut a jedna postranní větývka.
Možná se mnou nebudou odborníci souhlasit, ale nejlépe se mi dává žebřík do koruny stromů s dlouhým kmenem. Pokud se jedná o vzrůstný strom, snažím se mít tuto svou zkušenost na paměti při zakládání korunky malých stromků.
Žebřík se k vyššímu kmeni staví, pravda, lépe. Je otázkou, jestli se z něj taky lépe češou plody. Zejména ty na koncích větví, mírně svěšených, které se u nízkokmene snadno oberou ze země nebo z dvojáku.
proto píši "vzrůstný strom". Pokud i v dospělém věku stromu stačí k očesání štafle, není co řešit.
Ale u velkých stromů se mi obecně lépe češou vyšší štíhlé tvary než široké rozložité koruny. A také setřesení plodů je rychlejší, pokud stačí třást kmenem z jednoho místa.
