Myslím, že původ těchto slivoní těžko někdo zjistí. Uvědomme si, že semenáče např. Durancie, stejně jako třeba Wangheimovy se hojně používaly - vlastně dodnes používají - jako podnože pod pravé švestky. Durancie bezpochyby není nikterak přešlechtěná slivoň, navíc samosprašná, takže jejich semenáče mohou zarodit plody podobné - tuhle menší, tuhle modřejší, tady ještě sladší. Totéž platí i o Wangheimově, i jiných. Přirozenou selekcí - přežívající podnož po odumřelé švestce v zanedbaném sadu zaplodila sladké plody i v neúrodném roce, navíc zdravé - a všímavý pěstitel a páleník se postaral o přiléhavý název i její rozšíření.
Připomínám, že i běžně užívaná, vegetativně množená podnož Saint Julien plodí malé kulaté modré plody.
Slivoň Bryská je jednou z nejranějších, sladká je málo, jde od pecky a šarkou dost trpí.
