klíšťata na zahradě

Měla jsem klíšťovou encefalitidu ve svých 23 letech. V svých 50 letech, při odběru krve na lymskou boleriozu po klíštěti, jsem měla stále protilátky na encefalitidu.

V encyklopedii mě zaujalo, že mravenci požírají veškeré drobné bezobratlé. Na zahradě mraveniště máme, a je to mimo jiné i velmi zajímavé na pozorování. Klíštat sice pár nachytáme, ale zřejmě né tolik ze zahrady, nýbrž ze sousedního lesa. Doporučuji poradit se s někým zkušeným, kdo toho o mravencích ví hodně a třeba by to bylo řešení.  Hlavně ale neničit stávající mraveniště- mravenci jsou zákonem chráněni. Kdyby to fungovalo, byla by to ideální alternativa oproti tolik nebezpečné chemii.

Jak byste si konkrétně představoval(a),  že by to mělo fungovat?

...tak teď jde asi opravdu jen o moji představu: Jak zde bylo výše zmíněno, někdo se ptal na predátory klíšťat... Proto mě napadli mravenci, protože v množství je síla, a mravenci svou neutuchajicí aktivitou zvládnou opravdu hodně a působí na poměrně velké ploše v okolí mraveniště...  Navíc může existovat i řada možných souvislostí, o nichž třeba zatím nevíme (vzájemné odpuzování živočišných druhů např. podle pachu tvořeným chem. sloučeninami... Určitě by, ale bylo lepší, pokud by nám napsal zkušený myrmekolog...

Na mravence bych moc nesázel. Mám zahradu sousedící s lesem. Větší část zahrady seču jednou až dvakrát do měsíce. Mraveniště tam jsou tak po třech - čtyřech metrech. Klíšťat je tam plno. Menší část zahrady u domu sekám pravidelně a udržuju trávu na tři cm. Klíšťat je zde podstatně méně, přesto že tu mraveniště skoro nejsou. Kdo by ale pravidelně sekal 17 arů trávníku, že? Naštěstí bydlím u Hradce Králové, a tady infikovaná klíšťata zatím moc nejsou. Když jsem se radil s doktorem, říkal, že už jsem asi imunní. Mám tak 30 klíšťat do roka, přesto že se po návratu ze zahrady prohlížím.

Jak už bylo napsáno, ořešák nefunguje, zahrada se musí sekat, na nízké trávě klíšťata nejsou. Jelikož mám loveckého psa jsem každý den v lese, a je to nadělení. Klíštat je u nás mraky.  Docela slušná ochrana je sprej Difusil u nás ho používají všichni myslivci a dřevorubci. Stačí nastříkat kalhoty tak do půl metru a je to o.k., Pokud je nevyperete vydrží funfovat i několik dní. Může se aplikovat i na kůži.  Další důležitá věc pokud nemáte repelent je sledovat nohavice co pár minut po průchodu vysokou trávou není problém nasbírat i 10ks.  U mě toto funguje x let jsem každý den v lese a zatím jsem klíště neměl ani jedno.

Ps: jestli máte psa choďte za ním, klíšťata krásně vyzbírá a pokud je ošetřen proti klíšťatům tak samy dobrovolně seskočí (někdy).

Nevím, jestli je to zásluha mravenců, ale klíšťata na zahradě nemáme, ačkoli na půlce zahrady je louka sekaná jen dvakrát ročně. Mravenců je tu opravdu dost.

Nedávno mi přišel mailem návod, který jsem zatím nevyzkoušela, takže netuším, jestli to funguje:

"Návod na přípravu tinktury proti klíšťatům

Složení: 1 pytlík rozmarýnu, 1 lžíce bílého vinného octa, 1 l vody.

Postup přípravy:

1. 1 litr vody přivedeme do varu.
2. Odstavíme a vložíme rozmarýn, louhujeme do vychladnutí.
3. Po vyluhování a vychládnutí přefiltrujeme a přidáme 1 lžící bílého vinného octa.
4. Uchováváme v ledničce.

Návod na používání:

1. Tinkturu naplníme do prázdného rozstřikovače (např. po okeně)
2. Před vycházkou do lesa nebo na zahradu či chatu po těle rozstříknout tinkturu.


Tento přípravek je naprosto 100 % účinný. Žádné klíště se nepřichytne."
Hanča

Očkování je určitě důležitá ochrana před infekcí, když už klíště "chytíme", ale prevene před přisátím je rozhodně prvořadá. Pokud se pohybujete v oblastech s vyšším výskytem, chodíte do přírody nebo máte chatu na lesním pozemku, určitě by vám nebylo jedno, když pokaždé přinesete několik přisátých klíšťat, byť s vědomím, že jste očkováni. My máme chatu na lesním pozemku, kde na nějaký "anglický" trávník není ani pomyšlení, louku sekáme, ale nelze ji sekat nakrátko přiliš často, a proto mě dost chybí na trhu někají "protiklíštěcí" prostředek na plošný postřik (pokud možno šetrný k jiným živočichům). Dříve jsem také používala metation (a docela chápu, že je nyní zakázaný, protože bohužel byl velice toxický prakticky proti všemu).

Na zredukovani populace klistat v porostech travy, keru a podobne lze pouzit pripravky obsahujici ucinne latky deltamethrin (K-Othrine 25 SC resp. Decis Mega), bifenthrin (Talstar 10 EC), pirimiphos-methyl (Actellic 50 EC) nebo azadirachtin (NeemAzal). Postriky se aplikuji 2x rocne, prvni koncem brezna-zacatkem cervnu, druhy od poloviny zari do poloviny listopadu (pokud nocni teploty neklesnou pod 1°C). Koncentrace a davkovani postriku jsou:
1) K-Othrine 25 SC -- 25 mL

nebo

Decis Mega -- 12.5 mL na 5 L vody na 100 m², 1x

2) Talstar 10 EC -- 10 mL na 5 L vody na 100 m², 1x

3) Actellic 50 EC -- 100 mL na 5 L vody na 100 m², 1x

4) NeemAzal T/S -- 37.5 mL na 5 L vody na 100 m², 2x v odstupu 10 dni

Postrik se vykonava plosne, vsechny porosty trav, keru, nizkych stromu a tak dale, "sachovnicovite", tj. polovina objemu postriku se aplikuje pasove v jednem smeru, zvysni polovina pasove v smeru kolmem na prvni aplikaci.

Okraje pozemku, sousedici s plochami odkud by mohli dalsi klistata vas pozemek reinfestovat zvazte osetrit obzvlast dukladne resp. davkou postriku navysenou o ca. 25 - 50%. Postrik je nutne vykonat za sucheho pocasi, alespon 2 - 3 dni po vykonani by nemelo prset. Pro ucinnost pripravku K-Othrine, Decis a Talstar jsou optimalni denni teploty 5 - 15°C, v noci by nemelo mrznout, pro ucinnost Actellicu je optimalni denni teplota 7 - 18°C, v noci zadny mraz, ucinnost NeemAzalu je optimalni pri dennich teplotach vyssich, 8 - 20°C, v noci optimalne nad 4-5°C, pokud mozno vyssi vlhkost vzduchu (ale zadne srazky 2 - 3 dni po postriku). Deltamethrin, Talstar a Actellic se aplikuje jednorazove, aplikaci NeemAzalu je nutne zopakovat po ca. 10 dnech. Osetreni se provadi jak uz jsem psal 2 x rocne, koncem jari/zacatkem leta a na podzim. (Mikro)ekologicky jsou taketo postriky dost katastrofa, v mikrobiotopu zahrady to vyhubi znacnou cast artropodni fauny, nejlepsi ekotoxikologicky profil ma jeste tak azadirachtin/neem; postrik urcite neaplikovat v blizkosti vodnich toku, nadrzi, jezirek, rybniku a zdroju pitne ci uzitkove vody, take pozor na mozny splav ucinnych latek srazkami do vodnich toku ci zdroju vody. Pri pouziti deltamethrinu, bifenthrinu ci Actellicu popsanou metodou (plosni postrik na "sachovnici", dodrzeni koncentraci a davky postriku na plochu, vhodne klimaticke podminky pri a po postriku) je mozne pocitat s 90 - 99% redukci populace klistat, vysledky za pouziti azadirachtinu jsou vice kolisave a obecne mene vyrazne, avsak pri dodrzeni davky a vhodnem pocasi by se i tim mela dat docilit alespon 75 - 80% redukce populace; vyzkouseno to mam ale jenom se syntetickymi insektoakaricidy. Po vykonani postriku pyrethroidy ci actellicem nevstupujte do porostu a nepoustejte tam zvirata preventivne po dobu minimalne 48 hodin a vubec taky zasah vykonejste jenom v pripade silneho promoreni porostu klistety, v silne rizikovych regionech (borelioza, kl. meningoencefalitida), pokud dokazete vyloucit zaneseni pesticidu do povrchovych a podzemnich vod.

No s tim frontlinem nevim jestli se smějou. Řekl bych že ne. Když se ho aplikuje na psa dost tak z míst který má nastříkaný klíště netahám. Jen jsem tahaj jedno z hlavy (tam frontline prostě nedám s ohledem na oči)...

Navíc když mám klíště na sobě tak ho taky stříknu, a za hodku v klidu vytáhnu mrtví..  :-D