Vytápění foliovniku

Tomáši, mám něco podobného na balkóně. Polykarbonátová deska do oblouku se zdí do výše 1 m a vrch je krytý PE průhlednou folií. Nadmořská výška 150 mnm. Vyhřívání je elektrické pomocí dvou starých fénů a jednoho ohřívače talířů - celkový příkon 750W na cca 4 m3. Od podlahy balkónu odizolováno 60 mm polyizokianurátem (PIR). Rostliny jsou v kontejnerech 12 l.

Úniky tepla skrz fólii jsou poměrně vysoké, i když ji dávám dvojitě, takže jsem za loňský rok hodně doplácel na energii a letos by to bylo nejmíň 2x tolik. Foliovník je na tom ještě hůř: tam je potřeba také prohřát půdu alespoň na 7°C, ale to je jen minimum spíš na přežití než na řádný růst. Při nočních mrazech (a loni jich bylo dost) jsem musel topit celou noc, abych teplotu udržel na 4°C - určitě si umíte představit tu spotřebu. Navíc použitá fólie dost rychle stárne a je ji potřeba vyměňovat, i když je kašírovaná. Podle mého názoru foliovníky nejsou příliš vhodné pro teplomilné rostliny jako rajčata či papriky. Nepřinášejí jim dostatečné urychlení, na rozdíl od salátů, ředkviček a další běžné zeleniny. Jak vysoko je vaše zahrada?

Být Vámi, spíš bych uvažoval o větší, ale spolehlivější, investici do skleníku, buď polykarbonátového či přímo skleněného. To ovšem záleží na Vašich finančních možnostech. Můj sen je skleník vytápěný tepelným čerpadlem, nejlépe zemním. Ale to už je o šesticiferných číslech.

Milan HP

Nemá to smysl. Důvod: Foliím chybí jedna důležitá vlastnost- nebrání ztrátám tepla sáláním (vyzařováním). Tuto vlastnost mají jen dva materiály- sklo a polykarbonát. Takže folie omezuje jen případné ztráty vedením a prouděním. Pokud budete foliovník vytápět, tak veškeré teplo v noci unikne- vysálá.

           Vladimír

jsem stejného názoru. Jednoduchá vrstva fólie nemá žádnou izolační schopnost a není schopná teplo uvnitř nějakou rozumnou dobu udržet. Chápu váš elán, taky jsem dříve, když jsem ještě neměl skleníky, zkoušel kdeco. Ale výsledek byla jen propálená elektřina a neduživé nastydlé rostlinky, které už se většinou nevzpamatovaly. Nejjednodušší ohledně vynaloženého úsilí a výsledků je počkat s výsadbou ve fóliáku na květen a nechat si zajít chuť. Walter

Tomáši, než se nechat klepnout el. proudem, tak si levně sežeňte vyřazená okna a bude to bezpečnější a velice eko. Pokud takový pařník bude mít dřevěnou, nebo betonovou, či cihlovou podsadu tmavé barvy+dáte do volných vnitřních prostor tmavé petky s vodou, tak toho tepla bude ještě víc... SPCH

W: Mělo by být tesáno do kamene! Akorát bych to poupravil, že salát tam může nepatrně dřív, podle průběhu zimy.

jediné co ve folníku funguje je radiační vytápění - infrazářiče.
tam teplo vzniká v rostlině a ta jej do okolí vyzáří na jiných vlnových délkách. Blbé je, že musíte mít více menších zdrojů tak, aby nikde nevznikaly "temné stíny", tedy místa, kde se uplatní tzv. radiační mráz.
Rozhodně se nevyplatí konvekční vytápění, kdy ohřejete vzduch a ten jako teplejší vystoupá ke stropu...
Nepřímé radiační topení je vlastně jev, kdy zeminu s nízkými rostlinami ve foliovníku zakryjete netkanou textilií nebo novinami. Teplo vyzařované půdou se od bílé NT odráží zpět do prostoru s rostlinami.

Zajímavým jevem je tzv. asimilační teplo. To je ten jev vysvětlující, proč v deštném pralese je ráno teplo a na poušti mráz. Rostliny totiž v noci spálí dýcháním až 60% energie, kterou přes den "vyrobily a uložily"asimilací (přeměnou světla a vody na cukr). Tedy analogicky čím je ve folníku více asimilující hmoty (včetně plevele), tím je ráno ve folníku tepleji. Na poušti žádné rostliny nejsou a akumulace tepla do horniny je zhruba 1/8 schopnosti akumulace do zelené hmoty. Proto taky napodzim po opadu listí mohou být odpolední teploty vyšší než v létě (v tom samém listnatém lese) a ráno je přitom jinovatka.

SfK.

kdybych bydlel na kopci, kde je dost větrno, nekoupil bych polykarbonátový, ale skleněný skleník. Skleněné tabule vzduchem přeci jen nelétají tak dobře, jako polykarbonátové. Walter