skleník z polykarbonátu

Mělo by tam být teplo.

v tuhle chvíli je tepla všude až až, prostě hlavně furt větrejte nebo vám to sežere plíseň...

Rozdíl mezi skleníkem ze skla a z polykarbonátu (nebo i fóliovníku) je dosti zásadní pokud se týká optických vlasností v daleké infra oblasti. Sklo velmi dobře propouští z venku dopadající viditelnou oblast a blízké infra slunečního svitu (pouze do 2 mikronů). Energie pohlcena půdou a vegetací vytváří teplo uvnitř a taky radiací zpětne vysílá podstatnou část tepelné energie s délkou vlny kolem 10 až 14 mikronů a ta ven sklem neprojde a odtud taky vznikl ten název "skleníkový efekt". Je faktem, že při velkém slunečním svitu se již skleníky strochu musí stínit a to buď nějakým vápenným mlékem nebo palachovou rohoží. A u plastového nakrytí skleníku podle mne dochází k značnému průchodu dlouhovlného infra ven což může být příznivé při velkém slunečním svitu aby nedocházelo k tak snadnému přehřívání. Na straně druhé při chladném venkovním vzduchu nemá dutinkový plast takový velký přestup tepla jako sklo.  Takže v podstatě to vyjde zajedno.

zajedno to nevyjde- dutinkový polykarbonát zajistí uvnitř vyšší teploty, a to často až příliš..

Neosobuji si právo, že mám pravdu, jenom jsem vyslovil názor. O tom, že v zimě lépe izoluje není pochyb tedy v porovnání se zasklením jednoduchým sklem. Otázka co to dělá v létě, když např. je zasklena zimní zahrada, zda to přehřívání není jak tvrdíte až moc. Jelikož ve mne hlodá pochybnost, tak jsem si našel článek viz odkaz o užití v architektuře a popravdě řečeno jsem se nedozvěděl zda je v létě takový architektonicky prvek je výhodnějí. Naznačují, že jo, že se míň přehřívá vnitřní prostor (a nemusí se tolik klimatizovat), tudíž solární zisky by měly být menší a to by pak mohlo platit i u skleníku.

Vyměnil jsem si před časem ve fóliáku fólii za dutinkový polykarbonát (5mm oboustranné UV) prošroubováním skrz k rámu na zemi. Oblouky o délce cca 5 m mohou nahoře volně dilatovat, kratší strana na zemi jen ve šroubech-nezaregistroval jsem žádné problémy. Při otevřených dveřích je uvnitř teplota za slunečného odpoledne cca o 8-10 st. vyšší než venku, jako dříve. Např. 32/40 ve výšce 1,5 m nad zemí. V noci je tam však po uzavření déle teplo. Pěstuji tam hlavně subtropické rostliny, ale ani testovací kedlubny se tam zatím neuvařily. Pod čistým sklem by se možná uvařily(?)

Jestli že použijete například čirý polykarbonát s většími dutinkami, dvou a vícekomorový, přehřívání se nevyhnete. Ale to je možné řešit dobrou ventilací.

Tyto materiály ve spojení s izolačními dvojskly dokáží proměnit například nevhodně koncipovanou zimní zahradu v peklo :-)), díky skutečně markantnímu " skleníkovému efektu" se například takové zimní zahrady doporučuje orientovat nikoli jižně, ale jihozápadně.

Vše má ale i své pozitivní stránky, tepelný "výkon" takové zimní zahrady dokáže slušně přitopit (při vhodné koncepci)  interiér domu i na jaře, či podzimu.

Chci si koupit skleník a našel jsem výrobce který nabízí sklo Helios o tloušťce 4 mm, za doplatek tam montuje komůrkový polykarbonát o tlouštce 6 mm, nevím jestli si mám raději doplatit a koupit si ten polykarbonát co mi poradíte. Ještě se ptám jestli nemáte někdo zkušenost s firmou HCV group, a.s.

Děkuji za odpovědi.

stoproc.bych si myslel ten polyc.,prodůouží sezónu, izoluje jednou tak lépe, než jednoduché sklo.