Dusík z dešťů a růst trávy



host - 184.133 (?)
11.8.2017 8:41

Ale s přítomností katalyzátorů a pod vyšším tlakem, není to nejspíše jen prosté bublání NO2 do vody. A s tím pozdravem jsem myslel Standu z Hradce. Ten má všeobecné znalosti. Já su agronom. Něco pohnojím, něco zvorám, ale jak a proč dějí moc neštuduju. 

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2,  3   
alfonss - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (99) - 226.65 (?), 11.8.2017 4:50, zobrazeno: 7051x

Už se zde o tom někde psalo. Dnešní atmosféra prýobsahuje viíc dusíku oproti dřívějšku. Déšť to sebou vezme k zemi a máme pohnojené. A tráva a všechno ostatní roste jako z vody. Je možné že by dusík z deště ovlivnil tak růst trávy i stromů atd.?

Poseču a za 14 dní nepoznám že jsem sekl. Zdá se mi že se tráva zbláznila. Seču kosou.

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
KUKY - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4458) - 38.136 (?), 11.8.2017 6:16
Vzdušný dusík je rostlinám k ničemu (kromě bobovitých).
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 17.10 (?), 11.8.2017 7:15
Asi je rec o oxidech dusiku, kterych diesely produkuji vice nez v minulosti. A o amoniaku. Ale na hnojeni to zatim nestaci. Pudni bakterie toho zrejme zachyti vice.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 184.133 (?), 11.8.2017 7:29

Dusík v atmosféře ne netečný plyn. Jediné co s ním pohne jsou atmosferické výboje, pak trochu dusíku reaguje a tvoří sloučeniny "hnojivé". Jestli chcete sekat měně, sekejte rotačkou s tupým nožem, tráva bude muset věnovat nějakou energii na hojení roztřepených konců listů... jakou trávu máte, ztaková roste. Když budete vedle sebe mít rostlinu srhy a kostřevy červené, uvidíte jaký je rozdíl v přírůstcích. takže, když máte porost z druhů rychle rostoucích, nemůžete se divit. S oxidy dusíku z dieselových motorů to může být jako dříve s olovem. Jsou okolo zdrojů a do prostoru se nijak nešíří. Druhá věc je jsou-li reaktivní a mění-li se na formulaci, která je přístupná rostlinám - NO3, NH4,... To jestli někdo ví. Čímž nepřímo zdravím do Hradce.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 160.50 (?), 11.8.2017 8:03

To jestli někdo ví:

Kyselina dusicna a dusicnany se vyrabeji z NO2 a vody. Ackoliv sloucenin dusiku je asi vic v pardubickem vzduchu nez primo v Hradci. Pokud vsak fouka vitr od Semtina...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 184.133 (?), 11.8.2017 8:41

Ale s přítomností katalyzátorů a pod vyšším tlakem, není to nejspíše jen prosté bublání NO2 do vody. A s tím pozdravem jsem myslel Standu z Hradce. Ten má všeobecné znalosti. Já su agronom. Něco pohnojím, něco zvorám, ale jak a proč dějí moc neštuduju. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 160.50 (?), 11.8.2017 10:17

Ostwaldovy katalyzatory a vysoky tlak a teplota se pouzivaji o reakci drive k vyrobe oxidu dusiku z amoniaku. Ale zanechme anorganicke chemie a reakcnich rovnovah a prejdeme k agronomii. V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode. Takze tak to bude asi i u nas.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
alfonss - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (99) - 226.65 (?), 11.8.2017 10:26

Takže to by na dobré pohnojení mohlo stačit? Podle toho jak vše roste asi ano. Kde víc prší, tam víc zadarmo hnojí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 11.8.2017 16:07

Na dobré pohnojení se dává asi 10x tolik. Ale není to zanedbatelné.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 11.8.2017 17:35

V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode.

Devět kilo ledku na plochu 10 x 10 metrů každý rok? Umíte si představit tu vegetaci? To se mi zdá trochu moc. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika