Rosa rugosa

Zdravím Hančo, myslela jsem na Vás a na Váš budoucí živý plůtek a něco jsem Vám nafotila pro inspiraci. Bohužel Rosa nitida byla dokonale ožraná od srnek a zajíců, takže vypadala hrozně, nějak se nedala v plevelu ani najít. Což je také dobré vědět, tam kam můžou zajíci a srny je s růžemi potíž. Po jejich návštěvě nenajdete jediné poupě, málokterá růže jim nechutná, ostny neostny - všechno ožerou. Tak se alespoň pokochejte snadno udržovatelným živým plotem z dřišťálu - Berberis thunberghii.

Děkuji, paní Lili, už jen když si čtu "myslela jsem na Vás",  je mi z toho hezky na dušičce . Fotky jsou moc hezké, už vidím, že takhle nějak to udělám, může být kus plotu z růží a kus zase s dřišťálem. Mohla byste mi prosím ještě poradit, jak rugosy co nejrychleji namnožit? Zatím je ještě nemám ani po celé délce plotu... Hanča

V tomto ohledu se mi těžko radí, protože těch pár rugosa hybridů, které jsem si kdysi někde uštípla protože mi připadaly zajímavé, kořenilo neochotně a rostlo pomalu. Připadalo mi to jako ztráta času. Pak už jsem je jen nakupovala hotové. Třeba má někdo lepší zkušenosti, v každém případě bude z řízku slušná rostlina tak třetí rokem.

Jak vidíte, mají rugosy mnoho odpůrců, ale také zastánců - a mezi ty patřím já. Není totiž rugosa jako rugosa.... Ty co se pěstují na náspech jsou původní botanická růže Rosa rugosa s jednoduchými velikými a silně vonnými květy v odstínech sytě růžové.  Mají spoustu předností, jsou naprosto mrazuvzdorné, svými odnožemi zpevňují stráně a jsou doslova chorobovzdorné, což musíme ocenit vzhledem k neustálému stříkání proti všem chorobám a škůdcům, které vyžadují moderní záhonové růže. Jsou to růže bezúdržbové, nemusí se okopávat, ani pravidelně hnojit a zalévat. Nemusíte je ani každý rok stříhat, ostatně hlubší řez nemají rády. Celé léto kvetou a na konci sezóny zdobí zahradu žlutým podzimním zbarvením listů.

Chápu, že někomu může vadit, jejich ostnitost a odnožování. Jenže bezostných růží je minimum a mnohá dnes opěvovaná Anglická růže má v rodokmenu rugosu a zdědila i trny. Odnožují pravokořenné řízkované rugosy, ale očkované Hybridy Rugosa neodnožují, pokud se nezasadí příliš hluboko.  Tím jsme se dostali k úvodní větě "není rugosa jako rugosa". Hybridy Rugosa jsou krásné většinou plnokvěté odolné keře, se všemi dobrými vlastnostmi svého rodiče. Ty jsou pro zahradu rozhodně přínosem, hlavně jako solitery nebo volně rostoucí živý plot. Je třeba počítat s tím, že vytvoří relativně mohutné keře spíše velikosti člověka. Příklad zajímavých větších keřů: Agnes, Blanc Double de Coubert, Ruskin, Mercedes, Conrad Ferdinand Mayer, F. J Grootendorst a jeho mutace Pink G. a White G, Fimbriata, Rotes Phänomen, Rotes Meer, Parfum de L¨Hay, Martin Frobisher, Jabloňový květ, Kaiserin des Nordens, Sarah Van Fleet, Therese Bugnet,...

Najde se i nízká do 1m např. Rosa x paulii, Foxi, Dagmar Hastrup, Gelbe Dagmar Hastrup, Roserai de L´Hay.

Jsem ráda, že se našel někdo, kdo rugosou neopovrhuje jako růžovým plevelem. Děkuju za podporu. Na rugose mě láká především její nenáročnost a taky, že z ní budu mít užitek (šípky). Sice by byla lepší rosa canina, ale ta je pro nás příliš rozměrná. Chtěla jsem se proto ještě zeptat, jestli se i u Rugosa Hybridy dají využít šípky. Případně dočetla jsem se v této souvislosti o rosa villosa (pomifera), ale našla jsem o ní jen málo informací, mohl by mi někdo poradit. Děkuju! Veve

Šípky se využít dají. K té podpoře, ono jde spíš o to, co si člověk zamane. Pak nevidí zápory, vidí jen co chce vidět. Já například mám zamilovanou Super Star (Tropicana). Je to pro mě nejkrásnější růže. I když se naprosto nehodí do zdejších podmínek a během několika let obvykle zajde, přesto ji stále a stále sázím v naději, že jedou vydrží.

dobrý den-chci se optat ohledně té Super Star- v jaké jste nadmoř. výšce, nebo proč se jí nedaří? K.

540 m

Pozor,  ne všechny vyšlechtěné hybridy-rugosy dělají šípky.  Na př. zrovna karafiatově kvetoucí Grootendost. nám šípky nedělá a jedna z mála nevoní.

Zdravím paní Veve (rko)         

Ptala jste se na růže na šípky, speciálně na Rosa villosa, tak jsem Vám jí nafotila. Ze všech evropských planých růží má největší a nejdužnatější šípky a to jí přímo předurčuje ke kuchyňskému využití. Jedinou možnou nevýhodou je, že jsou slabě žlaznaté.

Oficiální popis (zdroj V. Keskevič): Hustě větvený vzpřímený keř dorůstající až 2m s rovnými ostny a přimíšenými osténky, listy 5ti až 7mi četné, na rubu žláznaté. Květy růžově červené nasazované jednotlivě nebo v několikačetných květenstvích, v průměru až 5cm, stopky květů žlaznaté, kališní ušty dřípené, na šípku vzpřímené a neopadavé. Šípky nící, až 3cm v průměru, obsahují velké množství vitamínu C.

Můj osobní popis: Relativně vzpřímený keř s šedavě zelenými poměrně velkými listy, které jsou na dotek hebce sametové. Rašící výhony jsou světle zelené až žlutozelé a tím kontrastují s starším olistěním. Řapíky listů a větvičky jsou na načervenalé, už pod květem jsou vidět budoucí buclaté šípky, jemně žlaznaté, žlaznatá jsou osatně i poupátka. Na pohled velmi příjemná růže. Co se týče ostnů, jsou  rovné, jakoby jehlicovité, soustředěné pouze na starším dřevě, hlavně u země.