Řez mladé révy

Dobrý den, mám následující dotaz. Jak řezat v případě mladé révy, která má třeba již za krátkou dobu kmínek silnější než tužka a výšku také dobrou. Chtěl bych praktikovat rýnsko hesenské vedení. Zajímá mě proto, zda mám jen zakrátit kmínek na požadovanou výšku a nechat horní dvě očka, nebo zda již mohu zakrátit vrch a ohnout (vyvázat) několik oček. Dík za radu.

Je v podstatě téměř úplně jedno, jakou tloušťku kmínek má. Pokud je dřevo zdravé a očka nevymrznutá, můžete samozřejmě již vyvázat krátký tažeň. S počtem ponechaných oček, a zejména pak případných hroznů na nich to ale nepřehánějte. VJK

Dobrý den, nacházím se před obdobnou otázkou. Na vysvětlenou připojuji pár fotek. Vloni na jaře zasazené sazenice jsem nyní zakrátil na délku kmínku + tažně (cca 120 cm - tj. 70 kmínek + 50 tažeň) a chtěl jsem začít tažeň ohýbat, ale zjistil jsem, že je asi vrchní část zakráceného výhonu přemrzlá (už při sestřižení se to jevilo), protože byl hrozně křehký a začal praskat. Původní výhony byly 2-3 metry dlouhé (průměr u země 0,7 -1,2 cm), myslel jsem, že to bude pohoda a zmrznou třeba jen vršky. Co mám teď dělat? Mám počkat až to naraší, abych opravdu věděl? Spodní část kmínku vypadá pružně a očka se též tváří rozumě, ale to je zrovna část kterou jsem chtěl nechat na kmínek a očka vylupovat (chci rýnsko-hesenské vedení na 1 nebo 2 tažně). Je možné, aby se do uschlé zmrzlé části alespoň částečně dostala živá hmota? Mám teda teď třeba nyní zkrátit úplně na délku kmínku (na 70 - 80 cm) a počkat co vyroste třeba z horních dvou oček a ty nové výhony už nechat lehce zaplodit a použít je příští rok jako tažně nebo mám výhon úplně zakrátit u země na spodní 2 očka a celý výhon nechat vyrašit letos znovu - rok ztráta:-( Nevím, někdo to tak dělá a zdůvodňuje to tím, že druhý rok ještě není sazenice úplně zakořeněná apod. Díky za názory, moc by mě to teď pomohlo. Zdraví Ferby...

Životaschopné réví poznáte na řezu, kdy těsně pod kůrou musí být zřetelně vidět tenký uzavřený kroužek zeleného lýka. Pokud je lýko hnědé, je réví vymrzlé a očka na něm nevyraší. Pokud chcete najít "živé dřevo", střihejte cca 2 cm nad očkem a takto postupně zkracujte réví očko za očkem až do zeleného lýka.  Bude-li živé réví dostatečně dlouhé, můžete je ohnout a vyvázat je jako tažeň. Pokud réví vymrzlo až do úrovně budoucího kmínku, nic se neděje, letorost (-y) z něho vyraší, pouze budou nasazeny níže. Příští rok je použijete a ohnete na tažně.

Někteří vinaři ve druhém roce vůbec tažně neohýbají a nechávají růst několik letorostů z vrcholové části budoucího kmínku.

Díky za rady trošku jste mě uklidnil. Udělám to jak říkáte, příjde mi to smysluplné a taky jsem takto uvažoval. Ten Solaris už pomaličku narašuje (je hodně ranný hlavně i v tom rašení), takže brzy uvidím kam mám až řezat, stejně asi nemá cenu keře prvním (resp. druhým) rokem moc přetěžovat. Když budou na keřích 2-3 letorosty s pár hroznama, bude to možná akorát. Tak zatím a střihu zdar...

"Když budou na keřích 2-3 letorosty s pár hroznama, bude to možná akorát."

Prvou úrodu ve druhém roce bych osobně po odkvětu redukoval přibližně na jeden menší (poloviční - zaštípnutý)  hrozen na keři.

Myslíte, že je opravdu potřeba až taková redukce? Myslel jsem, že velkou redukci násady udělám už tím řezem, kde bych nechal vyrazit opravdu jen několik málo oček (max. 3), jak jsem psal. No asi na tom něco je, je mi jasné, že nemůžu druhý rok nechat hned 3 kila hroznů na keři, ale myslel jsem, že hroznů by tam mohlo být víc. No ještě uvidím.

Rvalo mi to srdce když jsem nechával na dvouleté rostlině Arkadie jen jeden středněvelký střapec, ale prospělo to keři i hroznu, mňam.

Na prvou ochutnávku bobulí to bude stačit. Pokud jste si plánoval že už letos vylisujete svůj prvý demijónek burčáku, tak chápu vaše zklamání.  Otázkou je, zda vám letos všechny keře vykvetou, neboť druhým rokem po výsadbě to nebývá pravidlem. Závisí to na stupni vývoje kořenové soustavy a vliv bude mít i sama odrůda. Mnohdy réva poprvé vykvete až ve třetím (a při horších růstových podmínkách až ve čtvrtém,...) roce.

Né neplánoval jsem ještě úrodu na výrobu vína či burčáku, takže to oželím a asi to opravdu důkladně zredukuji v případě velké násady. Dnes jsem začal sestříhávat po očku, jak jste mi radil včera a až zas tak hrozný to kupodivu nebylo, na živé dřevo jsem narazil již po pár očkách, takže jsem nechal výhon asi 1 m vysoký s tím, že cca 70 - 80 cm počítám na kmínek (budu vylamovat očka) a zbytek už by měl být "jako tažeň" (2-4 očka). Díky za rady...

Zelené lýko je jistou indícií o životaschopnosti révy, podle mých zkušeností není však zárukou, že míza vystoupí do všech úrovní, kde je lýko zelené. Při tvarování mladé révy je opravdu lepší počkat na rozvití oček a po dostatečném narašení, kdy míza přestává téct, nevhodná očka vylámat.

Myslím, že nejsem s Vámi v rozporu, zastřižením réví do zeleného nic špatného nenaděláme, pouze odstraníme jednoznačně uhynulou část, kterou nemá cenu vyvazovat na tažeň a očekávat, že vyraší. Po zastřižení do živého už (u mladých keřů) nezbývá než počkat, které očko odkud vypučí a nakonec vybrat vhodná očka k dalšímu zapěstování keře.

Dobry den, chcel by som nadviazat na tuto temu strihania mladeho vinica (stolove odrody)….pred zaciatokom strihania v tretom roku mam kmen a niekolko letorastov, a tie najblizsie ku kmenu budem ohybat na tazne. Tu prichadza otazka – citam ze mozem nechat jeden (na jednu stranu) alebo dva tazne (na kazdu stranu jeden) po 6-8 ociek (rynsko-hesenske vedenie). Ci necham jeden alebo dva tazne mi ale pride ako velky rozdiel z hladiska zatazenia vinica. Co je spravnejsie a preco?

A este by som mal jednu otazku k tomu zatazeniu, nerozumiem ako je mysleny popis napr. pre Vostorg (ale aj ine odrody to maju podobne): „4 - 6 oček/m2,  35-45 oček na keř při délce řezu plodného dřeva na 6-10 oček“. Rozumiem počet ociek/m2 ale 35-45 ociek na krik mi je nejasne. Ved ak by som rezal na 8 ociek a dva tazne tak mam na kriku 16 ociek…
Dakujem za vysvetlenie.

Informáciu ohľadom zaťaženia kra očkami by som považoval za veľmi, ale veľmi orientačnú. Ja osobne som sa ňou nikdy neriadil. Okrem toho si myslím, že 35-45 očiek platí skôr pre vedenie na pergole, kde môže ker rásť viac plošne. Pri rýnsko-hesenskom vedení používam rez na dva ťažne po zhruba 8 očiek (každý na jednu stranu) a zvyknem ešte nechávať jeden krátky čapík zastrihnutý na 2 očká ako zálohu. To, či budú dva alebo jeden podľa mňa závisí od sponu výsadby, aby nedochádzalo k zahusťovaniu. Pri kratších sponoch sa bude zrejme rezať iba na jeden ťažeň.

A nechavate na kazdom ocku/letoraste po jednom strapci alebo iba na niekolkych letorastoch? Plodnost by mala stupat po 6 ocko takze najvyhodnejsie by malo byt cca 3-8 ocko... alebo sa mylim?

Na toto tiež nemám presné pravidlo. Prebierku strapcov robím podľa vitality daného kra. Primárne odstraňujem najmä strapce neforemné, napadnuté chorobou, príliš riedke alebo spŕchnuté. Môže sa tak stať, že na jednom kry budú 3 strapce a na druhom 5. Tiež závisí aj od veľkosti strapcov. Ak sú strapce veľmi veľké (1,5-2 kg), nechám ich menej. Pri menších strapcoch (okolo 0,5 kg) si môžem dovoliť ponechať viac. Viac ako 3 kg/ker pri Vašom reze a vedení by som nenechával.

35-45 letorastov po oblomke a nie očiek na ker. Očiek sa necháva viac (okolo 60) aby bola rezerva na oblomku. Všetko je to myslené pri klasickom ukrajinskom tvarovaní viniča, pri spone 3 x 3 m. Väčšinou 4 šikmé kmienky a na každom 1 ťažeň + 1 trojočkový čapík (napr.7+3=10, 10x4=40). Žiaľ české a slovenské zdroje len slepo opisujú údaje zo zahraničia. Nikto už nevysvetlí ako je to myslené, pri akom spone, akom tvarovaní atď. Podstané pre vás bude riadiť sa silou rastu. Ak dostanete 5 metrové výhony, znamená to že ste narezali málo a treba nechať viac očiek. V treťom roku to aj tak bude rásť veľmi silno, no neodporúčam zakracovať výhony pred 15. augustom. Vinič to potrebuje aby zmocnel. Radovan

Takto už tomu rozumím, ale i tak mi to příjde strašně moc, mít 40 letorostů z jedné hlavy, byť prostorově rozděleno do 4 kmínků a několika tažňů... Zvládne to vůbec ta hlava uživit? A z takového počtu letorostů musí být neuvěřitelná násada hroznů... Jaký má tohle smysl, když se tady neustále doporučuje +- 8 oček na tažeň u RH vedení a i tak je u mnoha odrůd potřeba násadu drasticky redukovat? Chápu např. že některé odrůdy potřebují mít pro dobrou úrodu hodně starého dřeva, ale proč by z něj mělo růst takové množství letorostů, když jde pořád o jednu hlavu, tomu nerozumím. Dokáže mi to někdo vysvětlit?

Pri RH vedení moc neskúšajte vypestovať 4 kmienky z jednej hlavy, lebo budete dosť priestorovo limitovaný, hlavne pri nesprávnom spone. Budem sa asi opakovať, ale vykašlite sa na takéto čísla, ich výpovedná hodnota je 0,0000 nič. Režte na 8 očiek+nejaký krátky záložný čapík a pri väčšine odrôd budete úspešný. A prečo je lepšie nechať viac letorastov? Lebo vždy je ľahšie vybrať spomedzi viacerých strapcov len tie naj ako sa spoliehať na to, že kratším rezom dosiahnem kvalitnejšiu úrodu.

A ešte jeden príklad z praxe z môjho vinohradu ohľadom zaťaženia. Mám jeden veľmi starý koreň viniča, môže mať okolo 50 rokov, možno aj viac (sadili ho ešte moji prarodičia). Vyrastajú z neho tesne nad zemou 3 kmienky, je vedený na pergole. Nedávno som počítal, koľko som na ňom nechal dlhých ťažňov (-+ 8 očkových). Bolo ich 20. Okrem toho je tam minimálne toľko isto 1-2 očkových čapíkov. Čiže zaťaženie tohto koreňa je okolo 200 očiek a v lete zaberá plochu vyše 40 m2. Dá sa hádam na základe týchto údajov tvrdiť, že zaťaženie koreňa môže byť 200 očiek? Nedá, hoci ten koreň to v pohode zvláda.

OK, ale to je 50 letý hlava, tam se to dá pochopit, ale my se tady bavíme o tom že chceme porozumnět tomu jak řezat v dejme tomu prvních 2-5 letech a chtěli jsme se dobrat toho jak to bylo myšlené. Teď už je to asi jasné. prostě se postupně navyšuje počet oček podle toho jaký je stav hlavy a podle přírůstků.