Příprava pozemku na výsadbu vinice

a prosil bych provedení ručně, na pozemek není příjezd pro techniku...

"Wimpi, za kolik máte jednu sazenici"?

Asi jste Stando špatně pochopil mé příspěvky v této diskusní sekci. Nejsem zastáncem rygolování před výsadbou vinice (viz. výše). Zdá se mi to příliš pracné a zbytečně komfortní řešení. ALE - rigolování je jedno z nejlepších řešení, o tom žádná. Otázkou je, zda je jeho efekt adekvátní vynaložené energii a nákladům. Osobně si myslím, že ne.

Asi jsme zajedno, že v daných podmínkách je pro pána nejlepší "zlatá střední cesta" (90-160 litrové výsadbové jámy). Na nejlevnější řešení 16 litrové výsadbové jámy bych asi také nešel, pokud bych vinici nezakládal ze sazenic cca v ceně 15 Kč/kus (tedy pravokořených řízků do stáří 2 let).

Takže neberte to jako kritiku, ale prosbu o informaci "za kolik máte jednu sazenici? ".Děkuji.

"..Při rigolování počítejte s cenou práce asi 90 až 200 tisíc korun a ceny aditiv (hnoje, kompostu) cca za 40-60 tisíc korun (na diskutovaný ar = 10×10 m)..."

Kompostu za 40-60 tisíc na ar? Co je to za cenu? Kompost z brněnské kompostárny stojí necelých 500 Kč/ tunu.. Doporučené zásobní hnojení pozemku před výsadbou vinohradu je do max. dávky 100 tun/hektar.. Čili ar pohnojíš za 500,-.. Vím to, zakládám malý 5-arový vinohrad za barákem. Není v tom samozřejmě započítaný dovoz + rozvoz kompostu po pozemku, jeho zaorání.. ale to jsou vzásadě položky max. v řádu tisícovky..

Pro zahrádkáře (50 keřů) bych doporučil ten zemní vrták či rýč, jamku prohnojit kompostem..

Honza

Vycházím z toho, že pán má BPEJ 1.37.55 - a tedy úplně odlišné podmínky od toho co všichni tady diskutující. Ale máte pravdu, udělal jsem chybu v desetinné čárce tedy na ar bude hnoje/kompostu za 4-6 tis.

Nepěstuji révu na komerční bázi ale výhradně pro své potěšení jako hobby, takže přátelům samozřejmě zdarma.

"Asi jsme zajedno, že v daných podmínkách je pro pána nejlepší "zlatá střední cesta" (90-160 litrové výsadbové jámy)".

Já v tom s vámi zajedno nejsem, postupoval bych jinak, jak už jsem psal:

1) půdní rozbor

2) prioritně se zaměřit na K - Mg, doplnit dle doporučení laboratoře

3) velikost výsadbových jam a způsob doplnění základních výživových prvků přizpůsobit konkrétně zjištěné kvalitě půdy

Tudíž nemohu psát, že bych rovnou začal kopáním výsadbových jam určitého rozměru. Rozhodoval bych se dle konkrétních podmínek na daném místě. Je totiž i možné, že bych se dle výsledků rozboru rozhodl sázet rovnou, bez jakékoli předchozí půdní úpravy. Beru v úvahu i specifikum - réva není totéž, co běžný ovocný strom, umí si sáhnout, kam potřebuje.

Moje trocha z vlastní zkušenosti.      Mám zahradu i kousek vinice v podmínkách Jižní Moravy kde se daří asi všemu, co se do země zasadí. Na jaře před třemi a půl roku jsem dospěl k rozhodnutí rošířit vinici o cca 100 hlav na kus pozemku, kde ještě nedávno stály ovocné stromy, čili tuším do podmínek blízkých původnímu dotazu.

Ve snaze ušetřit si práci jsem vysadil sazenice do jamek po zemním vrtáku a půdu vylepšil přídavkem kompostu bez přídavku dalších hnojiv ale zblbnut reklamou, vsadil jsem na kulturu s mykorhizou. Vrátilo se to i s ůroky.

První rok sazeničky s bídou přežily, v druhém jsme byli rádi že dorostly některé metru.  Dva kamarádi v okolí, kterým nebylo zatěžko připravit pro výsadbu půdu ve stejném čase líp, se těšili letos sice bídné ale přece panenské sklizni, já budu teprve v příštím roce natahovat révu na vedení.

Bez ohledu na cenu sazenic žádnou další révu do nepřipravené půdy sadit nebudu. Sazenice to časem asi doženou ale pocit z marné a špatně odvedené práce již nekolikrát zamrzel. Snad ještě podotknu že vody jsme měli pro ně dostatek a problematiku nemocí révy vcelku zvládáme čili z tohoto pohledu o sazeničky postaráno bylo.   Přeji mnoho zdaru i mnoho pozdních sběrů.        j.c.

Ano máte kus pravdy.Když se zapěstovává sazenice révy všude se hovoří o tom, že by se kmínek měl zapěstovat v jednom roce z jednolitého, jednoročního výhonu.Pokud se nepodaří v jednom roce dosáhnout sílu kmínku aby to stačilo na předpokládanou výšku kmínku, má se u země tenký výhon ustřihnout, a dalším rokem se pokus o zapěstování jednolitého kmínku opakuje.Nastavovat výšku kmínku dalšími roky se nedoporučuje.

Pokud sazenici v prvních létech nepomůžete,jalovou,vyčerpanou zeminu neprokypříte, nedodáte biogenní živiny, humus,zásobní hnojení bude rostlina v prvních několika létech než se kořeny rozrostou na stanovišti strádat.V tom případě bude trval léta než se podaří silný kmínek zapěstovat.

Jenže máte problém, protože hnůj ke kořenům nepatří, a i syntetikou můžete kořeny poškodit.Jediným řešením zůstává příprava pozemku s několika letým předstihem, kdy půdu zkultivujeme hlubokým rigolováním se zapravením biogenních složek hnojení.Podle půdního rozboru lze doplnit chybějící prvky,upravit PH.

O řezu řeč nebyla.  Snažil jsem se pouze upozornit tazatele na moji chybu a dementovat naprosto nesmyslné výpočty a bludy pána z Hradce. I když i toto je diskutabilní protože zde je vidět jak moc mají pěstitelé na jednu věc jiný pohled a i jeho názor může být v něčem pravdivý. Obvykle nekoukám na bolavá záda nebo jak moc mám propocený triko, snad ani na to co mne ta radost ve finále stojí, posuzuji úspěch nebo neúspěch.

Cena sazeniček nebo hnojiv je ničím proti ceně neúspěchu nebo případné ztrátě 3 let.    j.c.