interspecifické moštové odrůdy do 500 m.n.m

Zdravím Vás Petře! Dornfelder je bujný, podobne ako napr. Zweigeltrebe či Cabernet Moravia. Všetky 3 som otestoval. Je to euróska réva, takže mrazuodolnosť plus mínus a najmä citlivosť k chorobám. U "cvajgla" ma trápilo presne trafiť postrek proti oidiu. Inak špicová sorta na víno aj na jedlo. Moravia je ešte chutnejšia. Keď ste dnes spomínal mrazuodolnosť révy na Vysočine, bolo tu toho na túto tému napísané už veľa. Základom je perfektný zdravotný stav pred zimou- bez deficítu makro- či mikroprvkov, bez poškodenia hubami či roztočmi. Ak toho nemáte veľa, oplatí sa kmienky a príp. ťažne obaliť. Veterná poloha je lepšia ako uzavretá kotlina, kde stojí mrazivý vzduch. Pred výsadbou sa vždy oplatí hlboko rigolovať, aby korene mohli čo najskôr do hĺbky. Vedeli to už v stredoveku a povinne kopali do jednoho metra. Stačí si prečítať staré zápisky, trebárs od J.A.Komenského. Keď sa Vám v druhej polovine zimy náhle oteplí a potom uderia mrazy, s tým nič nanarobíme. Ste na tom rovnak na Vysočine ako v Podunají či na Ukrajine. Dobrý článok o vývoji mrazuodolnosti očiek počas ruskej zimy zverejnili na webe vine.com.ua. Ak vedia Nóri či Lotyši dorábať hrozno a z neho víno, to by v tom bol čert, aby sa to nedarilo v Chotěboři! Máte navyše výhodu, že nemáte tak vlhký vzduch a týmpádom zdravšie hrozno bez plesní v porovnaní s prímorskými štátmi. Nech sa Vám darí! Paľo

Dornfelder neznám, ale chtěl bych ho vyzkoušet. V r. 1984 se mi podařilo v 400 mnm v Horš. Týně zasadit odrůdy Sieger a Portugal a slušně plodí
pokud (jako letos) nezmrznou. Zasazeny zcela na volné ploše (asi jsem byl tehdy na Domažlicku první) na mírném jižním svahu obklopeny kolem dokola ve vzdál. asi 5 metrů ovocnýmy stromy.

Dokonce u domu rodičů u stěny na jih, v Krásném u Mar. Lázní 670 m.n.m. v jednom roce dozrála odrůda Portugal. 

U chaty 340m.n. m., ale v údolí řeky JZ strana jsem před třemi roky zasadil odrůdu (dosud pro mě neznámou) CHARVÁT  (dostal jsem sazenici zcela bez kořenů). Vloni úroda cca 40, letos asi 70 hroznů z 1 keře. Jde o odrůdu zatím neuznanou (viz info na netu) která se údajně ani nemusí stříkat a chutná trochu po jahodách. Začátkem května kdy tady byly mrazy až -4 jsem květenství přikryl bílou netkanou textilií.

Tahle odrůda není neuznaná "zatím" - Chorvat patří k labruskovým křížencům, takže uznaná asi ani nebude.

Solaris (20 ks), Somerset seedless (1 ks), Vostorg (1 ks) a Baco Noir (1 ks, stari cca 50 let), Opava, 260 mnm, chráněno od severu lesnatym svahem, 300 metru tece reka.:

Solaris: mikrovinice se 20 hlavama. Koupeno v nemeckem zahradnictvi loni, kontejnerovane, zasazeno v rijnu do zeme. Namrzlo (Tmin byla -27°C) ale obrasilo odspodu. Avsak poskozeno jarnimi mraziky. Nynejsi stav viz foto. Nektere narostly do 2 metru, nektere maji 50 cm. Ponechan na jedne z rostlin jeden hrozen na ochutnani. Jiz v polovine srpna byl sladoucky, nyni je jako med.

Somerset seedless: od Bred_ika zasazen loni na jare avsak v zimne musel byt presazen. Presto bez jakychkoliv znamek poskozeni! Chystam se jej vest na budouci pergolu, vyska nyni cca 2 metry. Ocividne necim napaden nebo ma nedostatek nejakych prvku, letos vsak neresim zadne postriky.

Vostorg taky od Bred_ika hodne namrzl na jare, zdecimovany sice obrazil, ale ma jen cca 50 cm.

Baco Noir tazene po chatce utrpelo ztraty na kvetech pri jarnich mrazicich. Je to stara rostlina od doby co je tam zahrada (50-60 roky minuleho stoleti).

Ty hrníčky jsou nádherné.Kdepak máte tak šikovného vodníka.Anebo jsou z obyčejného obchodu?P

Ruzne stare hrnky na vyhozeni jako kryt zabetonovanych trubek proti zatekani destove vody :-)

V úterý jsem dovezl réví odrůd, který známý pěstuje v 550 m nad mořem na Vysočině. A hlavně, jsou to odrůdy, které nevymrzají a i tam dozrají. Jsou to odrůdy Hasanski sladky (synonymum Baltica), Rannij TSHA, Guna, Sirvinta, Russkij filetovyj, Dubljanskij, Smuglajnka. Většina z nich vydrží mrazy -28°C.

Tak to se tesim na nejake podrobnejsi informace az budou. Urcite poprosim o odkaz.

Pár stručných informací o odrůdách
Hasansky sladky neboli Baltica odrůda pocházející z Přímořského kraje (Dálný východ). Velmi raná odrůda, vydrží mráz zhruba do -30°C. S chorobami nemívá problémy, jen se může v posledních fázích vegetace, tj. většinou po sklizni, na listech vyskytnout padlí. Bobule do 2 g. Víno z této odrůdy můží mít v teplých oblastech labruskové tóny, v chladných se nevyskytují.
Sirvinta litevská odrůda s atraktivními červenými bobulemi, má ženský typ květu. Patří mezi rané odrůdy, odolnost k mrazu je nejméně -25°C.
Smugljanka ruská raná odrůda s modrými bobulemi, má také ženský typ květu. Má velkou odolnost k mrazu, až -35°C
Rannij TSCHA ruská velmi raná odrůda (SAT 1900-1950°C)se zvýšenou odolností k mrazu a chorobám. Bobule jsou do 2 g, hrozny malé. Při deštivém počasí mohou bobule praskat. je to potomek odrůdy Ananasnyk, takže je v jeho chuti lehká ananasová příchuť.
Dubljanskij odrůda neznámého původu z Ukrajiny, velmi odolná chorobám a mráz vydrží i -29°C. V chuti bobulí jsou muškátově medové tóny. Víno z této odrůdy má slušnou kvalitu a prý připomíná vína z odrůdy Tramín.
Guna lotyšská odrůda opět s ženským typem květu, mráz vydrží do -25°C. Bobule mají do 5 g. Je dobře odolná houbovým chorobám, chuť je labrusková
Russkij fioletovyj ruská stolní modrá odrůda, mráz vydrží do -24°C, má také vysokou odolnost k houbovým chorobám 

Některé z nich jsou moštové odrůdy. Zajímalo by mne, jestli Váš kolega, který je pěstuje na Vysočině se už z nich pokoušel dělat víno? Pokud ano, tak předpokládám, že Vám dal okoštovat. Jaké bylo?