interspecifické moštové odrůdy do 500 m.n.m

Plně souhlasím s předchozími dvěmi příspěvky. U každé zkušenosti s révou by mělo být dopsáno v mých podmínkách, protože réva je velmi citlivá právě na mikroklima. Jak píše šlechtitelka S. Krasochina: "réva je plodinou místa a času" a vždy neopomene připsat v našich podmínkách. Navíc réva se dá ještě silně ovlivnit způsobem tvarování, řezem, zatížením atp. 

Dobrý den, co týká mého zadání při výběru vhodné moštové odrůdy a polohy(mám pozemek450mnm jižní svah víno u stěny dřevostavby )řeším totéž i když o rok později.můžete mi dát tip kde lze získat např.krystal, cabernet cortis, solaris,po jednom kuse?Rád bych moštovou odrůdu -pouze na jídlo, ale odhaduji, že více než 4 sazenice poté co se rozrostou by sem nevešly.

  Děkuji za tip. pavel@ambra.cz

Zdravím do Velmezu.Tak jak vypadá vaše réva po 1 roce? Bydlím 10km od Velmezu a zkusil jsem zasadit 10 hlav(krystal, festivalnyj a náký kříženec irsae).Pupeny 2cm tak uvydíme jak pojedou.Zatím.

Byl jsem půl roku pryč a pak jsem na tuto stránku zapoměl vlést, takže pokud sem náhodou autor tohoto dotazu zavítá, tak:

Krystal se absolutně osvědčil, stejně jako Nero. Na jižní moravě by byly už zralé, ale tady budou tak za 14 dní začátkem září. Prim bude později, ale budu mít první mizernou úrodu. Je to hlava co loni vypatala nádherně ale na jaře skoro zmrzla a vyrostly 3 pupeny skoro u země (a rok předtím obdobně). Podle mého není dostatečně mrazuodolný. To i Muler přežil zimu daleko lépe a mám na něm 5 kg hroznů. Mulera ale zabrzdilo počasí, tak dozraje až někdy koncem září. Stejně tak červená chtupka nic moc. Kupodivu jsem přez zimu ztratil Vostorg. Sazenice byla ale asi špatně naroubovaná. Ona loni rostla totiž velice mizerně. Ani si nepamatuju kde jsem ji sehnal. Navíc byla mezi květinami a u ořešáku. Proto chci pravokořenné sazenice a dát je na mnohem lepší místo.

Rozhodně odrůdy co již mohu doporučit pro Velké Meziříčí a okolí (500 m a kyselá půda hlinitopísčitá hlubší) jsou Krystal (3 hlavy, kterým se daří víborně) a nero (také 3 hlavy, kterým se daří víborně) Jinak informace pro okolí metřiče: na Fajtově kopci kousek od sjezdovky má borec asi 100 hlav Mulera a dělá z něj víno. každý rok mu pár hlav zajde, ale vždy má dost satby. Klacky řeže snad na 4 očka aby měl kořeny ve větší hloubce a víno lépe přezimovalo. Jeho poloha je jižní svah 550mnm a větrná hůrka. Já mám asi o fous horší stanoviště (rovina v severním kopci ale relativně chráněno a o 50m níže.

Prim a Červená chrupka půjdou vykopat a na jejich místo příjdou nejspíše Vostorgy. Rád bych ale vyzkoušel moštové odrůdy. Jak jsem psal, Krystal jde super, chci odskoušet Rondo, Cabernet Cortis, Bianku a Solaris. Z těchto 5 odrůd chci vybrat 1 bílou a jednu červenou a dát po 25 hlavách na pokusné víno. to bude čítám až za takových 5-7 let.

Dan

Přípojím pár poznámek k výše zmíněným odrůdám.

Krystal - mám ho asi 5 let, pravidelně z něj dělávám víno. Do loňska s ním nebyly problémy, ale loni na jedné části (zastíněná meruňkou) byly i hrozny napadeny perenosporou. Listy byly napadeny plísní na všech keřích Krystalu. Letos pro změnu je u mne silný tlak padlí a na Krystalu jsou napadené i bobule (třikrát ošetřováno).

Bianca - má ji známý na pergole také už několik let, byl jsem tam včera. Přesto, že letos není u nás silný tlak plísně, je většina listů silně napadena a dokonce i žloutne. Navíc je otázka, jestli by u Vás dozrála.

Solaris - mám ho vysazený tři roky a dalších 25 keřů má známý. Loni byly při silném tlaku plísně nekrózy na listech, bobule byly naprosto zdravé. Letos je při silném tlaku padlí napadení listů minimální, hrozny jsou zcela čisté.  Je na něj nádherný pohled a navíc už se dá jíst, na jižní Moravě už z něj dělal známý burčák.

Rondo - moje oblíbená odrůda, loni trochu hnily hrozny (plíseň šedá), letos silně napadeny bobule padlím, naštěstí se úrodu podařilo zachránit (čtyřikrát ošetřováno)

Cabernet Cortis - loni nekrózy na listech (plíseň), ale hrozny byly zdravé, letos na listech je výskyt padlí, ale bobule opět zdravé. U mne trpí zasycháním třapiny, ale u známého na jižní Moravě k tomu vůbec nedochází.

Krystal si na jaře pomnožím a tak za 2 roky bude asi první zkouška vína i když u nás na vysočině to bude asi s kvalitou všelijaký. Těším se až díky vám vyzkouším ostatní z uvedených odrůd. Pokud se jim bude dařit stejně jak Krystalu, tak se třeba povede i vínko o trochu kvalitnější. Podle všech informací bych měl u Solarisu a Cabernet Cortisu docílit i u nás na vysočině cukernatost kolem 20. Ono stejně většinu informací čerpám právě z vaší super bredwine. wz.cz

Jinak potvrdilo se mi, že je u nás díky průměrně chladnějšímu počasí menší tlak houbových chorob. Loni jsem nestříkal bo jsem byl pryč a prý na rezistentech nebylo po chorobách ani stopy. To ale nemohu potvrdit, bo jsem se toulal po Himalájích. Letos jsem stříkal jednou, ale asi jsem nemusel. Zatím je v pohode i Mulerka.

Daniel Průdek

Pro ty, co chtějí zkusit pěstovat révu v těchto "horských nadmořských výškách", několik snad dobrých rad. Před 4 lety jsem dostal prostokořennou sazenici Primu. Nejdříve jsem toto považoval jako vtip, pěstovat révu vinnou v 600 mnm. Po zasazení na slunné místo jsem zjistil, že sazenice docela chce růst :) Následující rok, po prostudování knihy Pěstujeme stolní odrůdy... od P. Pavlouška, jsem se odhodlal sehnat další sazenici Primu a Nero. S odtupem několka málo let si říkám, že Prim nebyla až zas tak dobrá volba. Za tři roky vyrostly velmi silné keře, na nejstarším dozrály už i hrozny. Ale neřekl bych, že Prim je dobrá volba do podhůří, podzimní loňský tvrdý nástup holomrazů prakticky zničil réví až po roub i přes kvalitní pokrytí chvojím. Další ránou byl letošní mráz začátkem května, kdy teploty spadly na 3 stupně pod nulou a krásně vyrašené réví prakticky na všech keříkách omrzlo. Než se nastartovaly náhradní očka, uběhly dobré 3 týdny. Po skromných řekněme čtyř letech pěstování révy mám zatím tyto názory a potvrzené skutečnosti: 1. na slunném místě bez skleníku, bez stěny jako závětří a v této nadmořské výšce dokáže správně druhově zvolená réva s docela dobře vegetovat 2. jak na fóru kdosi v sousedním vlákně popisoval chování růstu réví v různých typech půd - hlavně dle hloubky nepropustnosti podloží - dávám mu plně za pravdu. I v kvalitně připravené půdě, ale s malou hloubkou propustnosti réva jen velmi pozvolna žene vzhůru. Její vitalita dle mého soudu nezáleží až tak na kvalitě půdy, ale na možnosti se od začátku po sadbě prodrat kořeny co nejvíc hluboko (půl metr a víc) 3. rychlost růstu u všech odrůd bez rozdílu odolnosti k mrazu budou v těchto nadmořských výškách prostě růst pomaleji. Co naroste po výsadbě stejné odrůdy prvním rokem někde na Pálavě v porovnání s místní sadbou, tak nemám šanci dohnat růst s pálavskou sadbou ani kdybych tam lil kbelíky hnojiv. Kde mají první ochutnávku bobulek třetím rokem a někdy i druhým, tak tady to není rychleji než třetím rokem. Co je cílem mého experimentování s révou: vytvořit jakousi botanickou zahrádku s vinnou révou především interspecifických odrůd v nadmořské výšce, kterou by někdo už považoval za nesmyslné. Vyjma hořké soli, hrsti cereritu, koňského hnoje a slepičáků nepoužívám pro ošetření a výživu nic jiného. Dvouletý keř Svatovavřineckého je bez jakékoli známky plísně, stejně keř MOPRu. Petr

Další foto

Ještě jednu

To, co jste zde velmi zajímavě popsal, se víceméně kryje i s mými poznatky, i když já provádím většinu svých révových pokusů pouze v nadmořské výšce cca 450 mnm. Asi trochu odlišný názor než Vy, mám na příčinu vymrzání réví. Myslím si, že pupenům nenarašeného réví mohou mnohem více ublížit předjarní, byť mírné mrazy v období od konce února až do začátku dubna, než silné mrazy v období vrcholné zimy, tedy od poloviny prosince až do polovina února. V minulých dvou letech se mi totiž stalo, že když jsem odebral řízky až po lednových silných mrazech (letos okolo -18°C, loni okolo -24°C!) a umístil je po dobu předjaří do sklepa, tak tyto řízky na jaře relativně spolehlivě narašily (přibližně 80%). Oproti tomu réví na keřích, z nichž byly tyto řízky odebrány, mělo s rašením problém a značná část jeho oček vůbec nenarašila. Proto si myslím, že pupeny jsou citlivější k podchlazení tím více, čím se blíží čas jejich jarního rozpuku. Samozřejmě, že mrazíky, které přijdou až po narašení a zničí narašené výhony, tak jako tomu bylo ukázkově letos, to je už zcela jiná kapitola a další velké riziko všech nás, kteří se snažíme "ohýbat přírodu přes koleno".

PS : Prosím, bude -li to možné, informujte nás, jak si postupně bude počínat vaše Solarisová vinička v budoucích letech. Díky předem a držím palec!