Venkovní rajče do okrajových oblastí?
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 82.198 (?), 3.2.2015 8:37, zobrazeno: 20082x
Prosím o doporučení odrůdy rajčete pro vlhčí podhorskou oblast, u lesa. Ráda bych pěstovala venku, bez stříkání, záhon je slunný, teplý, krytý domem (skleník je zatím nereálný). Hlavní kritéria jsou: co největší odolnost proti plísni bramborové a rajčatová chuť (-ne moučnatá, bude to hlavně pro přímý konzum).
Na webu jsem zatím našla: Philovita, Bejbino, Stupické polní, Parto F1, Torino F1 a keříčkové Diana. Máte s některým z nich zkušenosti v podobných podmínkách nebo mi doporučíte jiné? Moc děkuji!! linda
|
|
 |
|
 |
 |
|
StankaO - Stříbrný Zahrádkář (193) - 174.53 (?), 5.2.2015 14:29
Dobrý den. Pěstuji venku na záhoně, bez stříkání, slunný záhon, cca 425m.n.m., les asi 25m od záhonu, půda chudá, jen nám chybí ten domek, což je pro Vás s výhodou. Ale radu nemám, přijde mi to rok od roku. Loni jsme neměli prakticky žádná rajčata, vše zplesnivělo před sklizní, takovou pohromu jsem ale ještě nezažila. Většinou dozraje vše, sezona je kratší, ne až do prvních mrazíků, jak tady někteří uvádějí. Je to daň za pěstování bez chemie. Nejlepší se mi zdá mít více odrůd, třeba deset dvacet, rozhodně ale tyčkové (!) a za dva tři roky už budete vědět, záleží na mnoha faktorech. Pokud byste chtěla, takový ten český základ semen mám, mohu Vám poslat od každého ze tři semínka, ať nemusíte kupovat tolik druhů a můžete vyzkoušet. Nám nejlépe rostou jednoznačně Ildi a Perun, docela Bejbino, ale to praská, Start a Tornádo, perfektně Radana, ale je chuťově mdlejší, ta zase chutnala dětem. Stanka
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 83.29 (?), 5.2.2015 17:19
Určitě by pomohlo políčko s rajčaty obehnat fólií a půdu zakrýt černou netkanou fólií. Přece jen to trošku to mikroklima zlepší.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Jiřina7 - Zlatý Zahrádkář (883) - 142.1 (?), 5.2.2015 20:50
Do těchto podmínek doporučuji Philovitu. Z mnou známých odrůd je k plísni nejodolnější, jde o cherry odrůdu a plody jsou chutné. Je dobře plodná.
Dále bych doporučila Stupické polní rané, to je natolik rané, že je šance dozrání nějakých plodů, než dorazí plíseň.
Namulčování černou folií zvýší teplotu, ale od plísně v příhodných podmínkách nepomůže. Obehnání folií zvýší lokální teplotu, ale dle mne ještě navýší vzdušnou vlhkost v obehnaném záhonku. Navíc je to pracné. Tolik můj názor, mohou být i jiné. Pěstování rajčat v subobtimálních podmínkách je vždy sázkou do loterie. Jiřina
Jiřina.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 82.198 (?), 5.2.2015 22:34
Moc děkuji všem!! Vyberu z toho, co radíte a každý rok něco přidám na zkoušku - co poroste u nás, poroste všude :)linda
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 83.29 (?), 6.2.2015 16:03
Vždy je něco za něco. Pokud nechcete rajčata stříkat vůbec, tak to je pak vždy sázka do loterie. Muselo by pak být léto jako např v roce 2003, tedy teplé a suché. To obehnání záhonku folií a mulčování, zlepší aspoň trochu mikroklima v nepříznivých podmínkách. A pracné to zas tak není - pokud toho nemáte hektary. Ono i v tom skleníku to moc bez postřiku nejde, je tam daleko větší šance na plísně a škůdce než venku.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 35.211 (?), 6.2.2015 20:50
Já se snažím pěstovat rajčata v nadm. výšce 450 m, 15 m od lesa, což znamená ráno dlouho stín od vysokých stromů a odpoledne stín cca. od 17,00 hod. Navíc mám na pozemku potok. Když prší, je vzdušná vlhkost vysoká. Každý rok mi některé rostliny odejdou kvůli plísni, ale něco přece sklidím. Používám fólii, ale dávám ji na každou rostlinu zvlášť. Je to vlastně takový rukáv, kupuji ho v hobymarketech, je vcelku a ustřihnu si ho podle potřeby. Navléknu na tyčku, kterou mám u každé rostliny a nahoře zavážu.nenechám ji moc dlouhou, až k zemi, musí tam cirkulovat vzduch. Rajčata zaštipuji už za třetím květenstvím, víc jich podle mých zkušeností v této výšce nedozraje. Pěstuji velmi rané nebo rané odrůdy, hlavně Stupické, to nám chutná nejvíc. Spóry plísně lítají vzduchem, a mě se (možná) zdá, že je ten rukáv přece jen k rostlině tolik nepustí. Ještě chci připomenout, že rukáv má malé pravidelné kulaté otvory. Když neprší a je teplo, bezvětří a suchý vzduch, rukáv vyhrnu připnu kolíčkem na prádlo a rostlinu větrám.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Jiřina7 - Zlatý Zahrádkář (883) - 142.1 (?), 7.2.2015 15:49
Před mnoha lety ještě u rodičů jsme pěstovali rajčata v takzvaných klimatizačních buňkách, tehdy to byla móda. Tatínek svařil dva dráty ohnuté do U do kříže, konstrukce se zapíchla volnými okraji do země a na ni se navlekl rukávec folie. Na rajčata se navlékaly PET pytle, okolo se stavěly ohrádky z folie. Myslím si, že dnes již nikdo klimatizační buňku nepoužívá. Folie kolem rajčat má snad význam na začátku vegetece, aby se nastartoval růst vyšší teplotou, ev. zabránilo škodám při pozdních zmrzlých.
Pěstování za lesem a ještě u potoka je asi velmi problematické. Mám zkušenost, že v naší lokalitě jsou mikroklimatické podmínky pro rajčata různé zahrada od zahrady. U někoho přichází plíseň pravidelně každoročně. V jiných zahradách poměrně pozdě a jen v katastrofální roky.
Pro zadavatele vlákna bych doporučovala pěstování pokud možno u jižní zdi budovy, částečně kryto střechou. Pokud nemůže mít záhon až u zdi např. kvůli dlažbě, volila bych PET pytle či velké nádoby na pěstování. Mám spolupracovnici, která žije v 650 mnm v jednom z nejchladnějších míst našeho okresu, pěstuje rajčata s dobrými výsledky u jižní zdi hospodářské budovy. Loni ji ani nepostihla plíseň. Do skleníku rajské nedává, ten si nechává na okurky a papriky. Zdraví J.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|