Semenaření

Nejde o tvar, ale spíš o chut' a nutriční hodnoty. K příspěvku před vími. Já razím zlatou středí cestu. Ráda bych žila ekologicky, ale musím se držet více při zemi a žít ekonomicky. Kupuji najlevnější kosmetiku. Řasenka mi vydrží tak 10-15 let. To semé i oblečení. Mam 1000kč na týden. Takže zelenina a ovoce ze zahrádky přijdou vhod. To předražené chemické bláto se supermárketů moc nekupujem. H.K.

A kde brali semena před 100lety. Jak se jen mohli obejít bez internetu a bez supermarketů? Líbilo by se mi ušetřit za semena. Možná by vše nemělo dokonalý tvar, předepsanou barvu a velikost. To už je příroda. Jednou se povede to podruhé ono. Ředkičky měli tvar menší řepy a růžovo žlutou barvu. H.K.

Mnohem hlouběji než 100 let zpátky sahají kořeny semenářských a šlechtitelských firem. Krom toho lidí bylo méně, pěstovali polní plodiny a zeleninu na kvalitních půdách, které se za posledních několik desítek let zastavěly sídlišti, přízemními sklady, parkovacími plochami, silnicemi,... Daleko více se pěstovaly ty výnosově a z hlediska skladování jistější druhy jako jsou třeba košťáloviny, kořenová zelenina. Ke spokojenosti tehdejších lidí fungovala pošta a doprava dráhou. Tiskoviny byly, když nahlédnete do starých novin časopisů či odboré literatury, jsou již tehdy plné reklam. Za určitý obnos Vám poslali obratem katalog, poté i vybraná osiva, sadbu. Firmy se předháněly v tom co která dokázala. Ale určitě už tehdy existovali lidé, kteří si dělali svá osiva z těch jednou koupených, pěstovali přesevy bez znalostí a informovaností o problémech této činnosti. Teď je internet, na kterém se najde snad vše, na co se může člověk zeptat, ale bohužel mnohdy neví na co se vlastně ptát. No a vedle nich byli i tací - a to je chvályhodné - kteří měli znalosti a pěstovali krajové odrůdy, tedy to, co vzešlo z mnohogeneračního pěstování a selekce různých plodin v určitém místě a rostlo to v daných podmínkách lépe než rostliny z osiv moderních či módních odrůd nakoupených. Šikovní šlechtitelé tyhle odrůdy sbírali a jejich vlastnosti zakomponovávali do odrůd, které tím mohly vyniknout nad běžný standard. Třeba přizpůsobivostí, výnosem, mimořádnou chutí, raností,...   

Žiju na vesnici. Naše rodina tu žije stovky let. Mam rodokmen do husitských válek. Většinou chudí domkáři. Měli jen to co vypěstovali, nebo vyrobili. Škoda jen, že si babička nedala práci uchovat něco dalším generacím. Její babička byla porodní bába a kořenářka, velice pracovitá. Babička sice zeleninu pěstovala, ale z kupovaných semen. Dnes zaleninu pěstuje málokdo. H.K.

Teď mají v Lidlu stojany se semeny. Mezi okurkami jsou i nehybridní nakládačky. Kornyšonky to nejsou, ale to je označení okurek nakládaček ve Francii. V práci jsem je měl, možná byly drobnější, ale jako první je sežrala plíseň. Na sáčku je adresa www.gartenland.com, možná dělají i pestřejší sortiment. Když to vezmu podle rajčat (Harzfeuer), tak jim není cizí množit věci nové v 50. letech. Možná, že kdyby to stálo za to, udržovala by to. Já si držím jeden pozdnější dřeňový hrách s velkými lusky, dorůstající přes 180 cm.  

Já děkuji za tip. Na jejich stránkách jsem, ale objevila pouze okurky F1. Zkusím ten Lidl. Nehybridní salátovky najspíš neexistují, takže příští rok od nich opouštím. H.K.

Existujou, hlavne salatovky... Musite hledat.

Me by spiš zajimalo jestli vzejdou ti to seminka kukurice od NOHELGARDEN ANDREA F1. Ma to cenu vubec sazet? 

Koupili jsme je v Kauflandu.

Udělejte si doma zkoušku klíčivosti, vyberte i od těch horších semen a vysejte na vatu nebo vlhký ubrousek.

Jinak preventivní opatření pro příště je vyhnout se Nohelgardenu :-)

já se přiznám, že sem od Nohel Garden měla vždy vše OK.Naposled sem měla různé fazole, papriky,cukety..

Fazole jsme meli od nich nekolik let, spokojenost. Po 3 letech už to nebylo ona, letos zmenime.

Jinak abych se vratil k seminkam kukurice co jsou na fotce, už pri rozbaleni je videt že byli zabaleni i přes to že jsou viditelne špatni...