Rajčatový hokus pokus - nová sezóna II

27.8.21 Konec srpna se ohlašuje studeným a deštivým počasím, na zahradě nelze nic dělat, tak sedím doma u počítače. Z nudy jsem si vyhledal své první vlákno Rajčatový hokus pokus – poraďte. Je to velice zajímavé čtení po téměř 4 letech pokusů. Na mnohé tam řešené otázky už znám praktické odpovědi. Takže například:

- stavět stříšku z plachty nefunguje: za deště nelze zabránit vytváření kapes, je třeba pevný průhledný materiál. K tomu se snad letos vrátím a stříšku postavím. Využiju i materiál nakoupený k „projektu Plachta“.

- odolné odrůdy jsou natolik odolné plísni, že vydrží dávat zdravé plody až do zámrazu. Tedy loni tomu tak bylo. Navíc se stále objevují nové a už pokrývají celou škálu typů rajčat.

- Vladimír měl naprostou pravdu, když psal, že pro vypěstování sazenic stačí dostatek denního bílého světla přes 6000°K. Minimální intenzita osvětlení na vrcholcích rostlin je tak kolem 3000 luxů, ale víc neuškodí, spíš naopak.

- nejekonomičtějším zdrojem světla jsou LED žárovky, které od těch dob ještě o dost zlepšily poměr příkon/svítivost. Ty dnešní mají poměr dost přes 100 lm/W. Ovšem je užitečné je doplnit CFL svítidlem kvůli UV záření. Pro vypěstování až 50 sazenic na okně stačí příkon do 100 W.

- červenomodré růstové LED žárovky nemají na rajčata dostatečný efekt, který by ospravedlňoval jejich poměrně vysoký příkon.

Takže dost vzpomínání.

Novinky ze zahrady. Na některých plísni odolných keřích se sporadicky objevují plísní zasažené plody – do 5 procent. Rostliny jsou ale zdravé, i když některé listy vypadají jako zasažené Septorií. Domnívám se ale, že žluté okraje tmavých skvrn jsou příznakem „zapouzdřování“ pb, protože ty listy dále neusychají jako při septorióze. Pochopitelně je průběžně odstraňuji.

Řízky už mi daly první půlkilo zralých zdravých plodů. Škoda jen, že je tak chladno. Na nich se také ale objevují nakažené plody a 4 rostliny mají zřetelné napadení na stoncích. Jsou to ty, které byly v těsné blízkosti řízků z neodolných rostlin. Rozhodl jsem se napadené řízky ponechat bez zásahu, abych viděl, zda se postižená místa šíří a jak to ovlivňuje zdraví celé rostliny. Jako model pro tohle rozhodnutí mi posloužil polodivoký Koralik a částečně i Matt’s Wild: přestože mají také léze na stoncích a některá rajčata jsou silně napadená, stále dávají většinu zdravých ňam-ňam plodů. Takže doufám, že u odolných odrůd, která mají geny odolnosti právě z divokých rajčat, to bude podobné.

Závěr je, že je opravdu potřeba držet odolné a neodolné od sebe. Ty dvě neodolné rostliny, vklíněné mezi odolnými, vydržely jen o týden déle a pak stejně padly.

Celková sklizeň k včerejšímu dni je něco málo pod 60 kg, což je na úrovni minulého roku. Nasušeno i zavařeno je dostatečně. Chuť všech odrůd se v srpnu postupně zlepšovala, ale svého maxima nikdy nedosáhla. Teď se obávám, že kvalita půjde opět dolů a také že začnou praskat a praskání je diskvalifikuje z uložení na zimu. Tedy hrozí krach mého plánu.    

Ta stříška nebude kapsovat, pokud bude lomená. Moja chtěla sušičku prádla, tak ji má, takže několik vyřazených drátěných sušáků jsem-složené omotal streč fólií a dal nad několik rajských. Odolaly kroupám v horní polovině, jejich plody jsou vybarvenější, než na těch nenadkrytých. Plíseň zatím ani ťuk-a to nemám šajn, jestli jsou některé z mých čtyř sort, koupených spíš pocitově v květnu na tržnici v Kromclu více odolných...

Ano, rozhodně budu stavět sedlovou stříšku. S plachtou byl problém v tom, že jsem ji potřeboval mít stahovací, protože nebyla plně průhledná, pouze průsvitná. Teď ji hodlám udělat z polykarbonátu a bude napevno. Což ale znamená, že musí odolat i váze sněhu v zimě. A tam nahoře občas bývá sněhu hodně, takže A tvar je jediná volba a úhel bude muset být poměrně ostrý. Plachtový přístřešek jsem budoval sám, ale na stříšku už si najmu pomoc odborníků. V podstatě bude nutné vybudovat dřevěný krov a na to už nemám sílu.Sranda je, že tu plachtu jsem natahoval a stahoval asi třikrát za dva roky a úplně zbytečně, protože to byly zrovna roky, kdy plíseň vůbec nepřišla - 2018 a 19.

Milan HP

21.9.21 Začínám tohle vlákno zanedbávat. Poslední příspěvek z 27.8. – fuj, že se nestydím. A přitom se dějí velmi zajímavé věci. Pravda, referuju o nich na jiných vláknech, ale tady je to tak nějak shrnuté, nikoliv ale podtržené a sečtené.
Plíseň stále útočí, někdy mírněji, někdy intenzivněji.
Můj řízkový háj byl paradoxně nejvíc napaden v bezdešťovém (tady) počátku září. Během dvou dnů se objevily velice četné známky napadení jak na listech, tak na stoncích. Stačily k tomu silné ranní a večerní rosy. Kdyby to byly neodolné rostliny, asi bych je zlikvidoval. Takhle jsem si řekl: Ať ukážou, co umí. Přikryl jsem je netkankou proti rose – pochopitelně další dny už byla mnohem slabší – a čekám, co bude dál. Jen tak pro strýčka Příhodu jsem z nich sklidil asi 4 kg zelených, ze kterých už dnes nejmíň kilo spokojeně dozrálo. Ani jedno ze všech těch otrhaných zelených zatím nebylo napadené. Naprosto neuvěřitelné při stavu těch řízků. A od té doby je jakési příměří: řízky se nijak dramaticky nezhoršují, sem tam naleznu většinou spadaný poškozený plod, rostliny vyrážejí nové výhony a i rostou. Naprostá většina plodů na nich vypadá úplně zdravě a některé pomalu červenají, protože jsou na druhých a třetích vijanech (ty první a částečně druhé jsem otrhal) a protože ty teploty opravdu nejsou nijak závratně vysoké.
Dospělé odolné rostliny, kterých mi zbývá 23, jsou na tom docela podobně. Spousta zasažených listů, někde i stonky, ale plody až na výjimky zdravé a pomalu zrající. Sklízím je už v růžovém stavu, protože se při těch výkyvech teplot bojím praskání. Zatím se nijak dramaticky neprojevilo: sem-tam prasklý, ale zacelený plod. A uvnitř v chalupě dozrávají skvěle, rychlost pak záleží na teplotě.
Z toho všeho vyvozuji, že pokud pěstujete osvědčené odolné odrůdy, je třeba s nimi zacházet jinak než s těmi neodolnými. Nakažení stonku neodolné odrůdy jen signalizuje, že plíseň pronikla do rostliny a nakažení stávajících i „dovyvinutých“ plodů je jen otázkou času. U odolných je tomu jinak: svou genetickou výbavou dokážou zabránit totálnímu proniknutí plísně do systému rostliny a tím i nakažení většiny plodů. Mám za to, že ty napadené plody, které nacházím, nebyly nakaženy zevnitř, ale zvenčí. Přímé důkazy pro to ale pochopitelně nemám.
Kamarád, kterému jsem dal tři sazenice odolných odrůd, udělal tu chybu, že interpretoval symptomy stejně jako u neodolných a prostě je zlikvidoval s nimi. Čímž se, myslím, připravil o část úrody.

Milan HP

Moje řízky rajčat docela dobře rostou. Už mají nasazené malé zelené plody. U nás skoro neprší a není rosa. Všechny rostliny uvítaly snížení letních teplot. Takže znovu začaly plodit i cukety. Chilli papričky plodily i v horku. Škůdce (kněžice) odháním tím, že ošetřím chemicky okrasné rostliny za rajčaty (Decis).

Mimmo, kdy jsi ty řízky sázel? Asi dost nedávno, protože přes to vaše horké léto by se asi vůbec neujaly. U nás tady na severu Čech nebyly s vedrem letos žádné problémy. Tam nahoře jsem zaznamenal nejvyšší teplotu 27°C a tropické noci přes 20°C byly snad jen 3. Takže jsem řízkoval už koncem června a začátkem července a řízky mi už daly k 5 kilům zralých plodů. Ty ale zase budeš mít "druhou sklizeň" šikovně před Vánocemi a když se zadaří počasí, mohly by pod netkankou přežít i do jara, ne? Rozhodně je řízkování dobrá strategie.

Milan HP

Milane, řízky rajčat jsem venku zasadil asi před dvěma měsíci. Ted už hodně obrůstají, kvetou a nasazují plody. Myslím, že sezóna venkovního pěstování potrvá v mých podmínkách asi ještě 5 týdnů. Přestože (dočasně) sídlím stále ještě v Bulharsku, zahradu mám v kontinentálním pásmu. V létě jsme měli nejvyšší teploty 40st., nejvyšší raní 27st. a skoro nic nenapršelo. V zimě naopak, teplota po Vánocích může klesnout až na mínus 20st. i níže, ale určitě mnohokrát pod mínus 10. Celodenní mrazy trvají tak 2 týdny. Je to tím, že jsme daleko od moře (jak od Černého, tak i od Jaderského a Egejského), vzdušnou čarou asi 300km. Takže teplotní stabilita je zanedbatelná. Rajčata ve skleníku by tu teoreticky mohla vydržet do Vánoc. Venku vydrží tak do Dušiček. Samozřejmě mám v interiéru kromě jedné trvalky i 3 tyčková rajčata, která by mohla i v zimě trochu plodit. O Vánocích máme devítihodinový den (o hodinu delší než v ČR). Mohlo by to stačit. Nikdo nemá úplně ideální podmínky pro pěstování a já si nestěžuji.

Ani já si nestěžuju. Protože ty podmínky nutí můj mozek, aby přemýšlel, jak na ně "vyzrát". A to je ta hra, která mne baví. Trochu mi to ztěžuje svět byznysu: zdražili nám elektřinu o nejmíň 15%, takže si nejsem jist, zda na to budu jako důchodce mít. A tak uvažuju o redukci plánů.

To, co popisuješ, zní jako trochu vyšší poloha ve vnitrozemí. Vzpomínám na Tvé fotky, kde bylo vše dost zavaleno sněhem, možná víc než tady. Takže na oteplující vlivy moře nelze spoléhat. Jedinou relativní výhodou je tedy délka dne. A možná sluneční svit, nevýhodou je pak nedostatek vláhy. máš dostatek zdrojů vody na zalévání? 

5 týdnů, to by mohly ty řízky i dát zralé plody, ale nejspíš ne nijak moc. Ale když otrháš ty zelené, dozrají Ti uvnitř jako mně? Mám je v relativně nízkých teplotách a vyšší vlhkosti, takže dozrávají velmi, velmi pomalu. To, co otrhám zelené a lesklé začátkem listopadu, klidně dozraje až v březnu. Vyzkoušeno. A vlastně ty řízky pěstuju hlavně pro tenhle účel. Připouštím, že ta chuť je daleko od té srpnové, ale pořád je to lepší než supermarket za 50 Kč kilo. A letos jsem s řízkováním začal dřív než jiná léta, takže už jsem na nich sklidil 6 kilo zralých. Nečekaný bonus. Dal jsem je pod netkanou textilii a jedou dál. Plíseň, neplíseň. Jsou odolné. Jak vy to tam máte s plísní bramborovou? Tipnul bych si, že při tom suchu žádný velký problém, nebo se pletu?

Milan Hp

5.10.21 Matka Příroda se nejspíš trochu stydí za to mizerné jaro, které nám dala, a tak to vyrovnává zatím teplým podzimem. Má rajčata i papriky (ale i ostatní zeleniny) si toho vděčně užívají. Dokonce i bílé/zelené papriky znovu začaly vyvíjet plody, ačkoliv jsem měl před pár dny za to, že jsem z nich sklidil naposled a všechno. Včera jsem sklidil další téměř 4 kila růžových rajčat – zhruba napůl z řízků i dospělých. A některé řízky z řízků (zasazené někdy kolem 15.8.), tedy třetí letošní generace, mají už plody.
Musím ale přiznat, že pohled na ty odolné, kterým úmyslně ani neotrhávám nakažené listy, abych zjistil, kam až jejich odolnost sahá, je jen pro otrlé – viz fotky. O to víc mne překvapuje, že stále mají naprostou většinu zdravých plodů – rozhodně nad 90%. Pro mne je to takový malý zázrak. A hrozně mne těší, že se seznam plísni odolných druhů stále prodlužuje, takže příští rok budu testovat na odolnost další odrůdy: Crimson Cherry F1, Crimson Plum F1, Crimson Blush F1 (velký biftek), Primabella (cherry), Galahad F1 (keříčkový biftek) a Defiant F1 (keříčkový slicer – neumím přeložit do češtiny – prostě středně veliké rajče).
Dosavadní statistika: okolo 120 kg zralých zdravých rajčat (18 kg z toho dozrálé uvnitř z neodolných odrůd) na původních 46 rostlinách. 10 kg zdravých zralých z řízkového háje – pouze z odolných. Plísni podlehlo nejprve 16 neodolných (začátkem srpna) a pak i 4 polodivoká a divoká (Matt’s Wild Cherry a Koralik - začátkem září). Ještě později, v druhé polovině září, jsem zlikvidoval 2 Mountaineer Delight, ale spíš pro ukončení vegetace než pro plíseň, a jedno Consuelo pro plíseň.
Na dospělých keřích a řízcích stále zbývá odhadem tak mezi 30 a 40 kily. Moje zásoba na zimní dozrávání v interiéru. Doufám, že mi to vydrží až do února, případně března. Určitě to nebude srpnová chuť, ale pořád si myslím, že budou lepší než laciná supermarketová. Ta v roce 2018 byla.

Milan HP

9.10.21 Dnes pro mne více-méně skončila sezóna rajčat na zahradě: předpověď počasí říká, že v noci bude mrznout. I ta lokální. Zase jsem MP přechválil. Takže jsem otrhal cca 17 kg načervenalých a zelených a vzal je dovnitř do chalupy na místo, kde je teď tak 10 – 12°C, samozřejmě ne úplně stabilně. Suchý podzim mne uchránil před praskáním, sice to množství není to, co jsem plánoval, ale snad to bude stačit. Nechal jsem si totiž ještě jedno želízko v ohni: řízky, přikryté netkankou. Z těch jsem otrhal jen růžové, ale zbytek nechal na rostlinách a doufám, že přežijí tu studenou vlnu. Na velkých keřích jsem také nechal nějaké nedovyvinuté plody pro případ, že se meteorologové mýlí. Pokud ne, žádná velká ztráta, stejně by stěží dozrály. Celkem tedy mám momentálně doma a v chalupě tak 25 kg na dozrání (včetně těch sebraných již dřív). Sklidil jsem také zelené kapie, protože ty z předešlé otrhávky mi krásně doma dozrály.
Na balkóně mám stále červená rajčata. Člověk by to do těch „bezlistých hadů“ vůbec neřekl, že jsou tak vitální a lpí na životě. Tam ovšem zaléváme, takže dost praskají. A nejsou to žádné velké počty.
Prý má přijít teplejší počasí, tak uvidím, co se stane.

Milan HP