Rajčata 2023

Protože rád dotahuju věci do konce, tady je výsledek, jak dopadly mé okurky Regina F1. Byly vyseté tam nahoře 2.6. Přímo do půdy do děr v mulčovací netkance (hnědá, 50g/m2). Po tom, co celkem hbitě vyklíčily (teplota půde něco přes 16°C), dostaly přes sebe na obloucích 30g netkanku. Od začátku rostly tak, jak měly. Zdravé a silné rostliny. Netkanku jsem pak kvůli vedru odstranil, nejspíš někdy kolem konce června. První okurky jsem sklidil 24.7. a poslední 27.9. Kromě pravidelné zálivky, 3x s fermentovaným slepičincem, bez jakéhokoliv jiného ošetření. Úrodu jsem nevážil, byly toho desítky kil. Zavařili jsme pouhých 10 menších sklenic, protože máme ještě od loňska víc než dost. Sežrali jsme v salátech, co jsme mohli, ale dopadlo to tak, že sousedi a i kolemjoucí (tam jich není tak moc) dostávali pravidelně okurky. 

Náhoda? Možná. Kámoš v mnohem nižší poloze zasadil semínka hned po Zmrzlých. Vyklíčily, vyrostly, ale někdy 3 týden v červenci už bylo více-méně po nich, také nepoužil žádné postřiky. Rovněž náhoda? Ne, tomu nevěřím. Vyvozuji z toho, že stupeň postižení padlím i plísní je, mimo jiné, docela silně závislý na kondici rostlin. Jinými slovy, ty, které od začátku dobře prospívají, vydrží i bez postřiků podstatně déle. Je to ostatně i v souladu obecným povědomím. Ne, postižení plísní i padlím není závislé na kalendáři, ale na podmínkách a tím i stavu rostlin.

Naopak, moje rajčata, nuceně vysazená do teploty půdy, o které jsem věděl, že je dost pod optimem, si letos zdaleka nevedla tak dobře, jako jiné roky. Jsou ale otužilejší než okurky, takže se z toho dostala, ale uzrávala tak o 2 týdny později a trpěla mnohem víc chorobami: septoriózou i suchou hnilobou. No ale teď v tomhle nebývale teplém září a říjnu si to vynahrazují. Naprosto jedinečně si pak vedou řízky, vysazované průběhem června - tolik zralých zdravých rajčat mi nikdy předtím nedaly.

Milan HP

Milane, sorry jako, ale jako vědec byste mohl vědět, že to, co jste vyvodil, je zcela nevědecké a neobjektivní. Ty závěry, které prezentujete, jsou jen snahou přisoudit neúspěch v úrodě nějakým (podle vás negativním) vlivům, které jste se na to snažil napasovat. Prezentujete hypotézu, že teplota při výsadbě způsobí rychlé podlehnutí rostlin chorobám, jako fakt. Což rozhodně není. Zcela ignorujete mnohem pravděpodobnější možnost, že každá rostlina chytne chorobu, jakmile se objeví v jejím okolí, a její růstová fáze tomu nezabrání.

Naopak zase můžu já prohlásit, že nejlepší je vysadit rajčata hned začátkem května do chladné půdy, protože pak krásně rostla, plodila a netrpěla žádnou chorobou. Plodí a dozrávají ještě stále bez problémů. A stejně tak můžu tvrdit, že nejlepší je vysévat okurky začátkem května, protože pak krásně rostou, plodí, a plíseň chytly až po sklizení několika kýblů, kdy už nevím, co s nimi.

Zřejmě si vůbec nepřipouštíte, že rostliny chytnou chorobu, jakmile se v dané lokalitě objeví, a jsou příhodné podmínky pro její rozvoj. A doba výsadby rostliny s tím má pramálo co do činění.

Martin

To, že chytnou chorobu podle výskytu patogenu je naprosto jasná věc. Ovšem kondice rostliny dost ovlivňuje její imunitu a tedy i rychlost podléhání dané chorobě. To snad nechcete popřít, že ne? Samozřejmě větší vliv má genetický stupeň odolnosti dané odrůdy. Tady v našich krajích se jak padlí, tak plíseň okurková vyskytují se železnou pravidelností. A pokud vím, na rozdíl od rajčat neexistuje u okurek plně odolná odrůda.

Nevím, jak se stalo, že s vysazením rajčat do chladné půdy máme tak rozdílné zkušenosti. Možná je to v rozdílu teplot té půdy. Já je sázel do necelých 11°C a sazenice se nejméně na 2 týdny více-méně zastavily. A i když se pak rozjely až nezvladatelně, například septorióze podléhaly mnohem rychleji než jiné roky, kdy jsem je sázel do cca o 2 - 3 stupně teplejší půdy - skladba odrůd byla podobná. Jak studená byla půda tam u vás na začátku května? Ty moje biftekové potom rovněž dost trpěly suchou hnilobou, ovšem to s tím nejspíš souvisí jen velmi okrajově.

Ano, díky počasí i ta moje oslabená rajčata dodnes zrají, plodí a i kvetou. Ale spíš navzdory té výsadbě do studené půdy. Rozhodně už jsem v minulosti měl mnohem zdravější rajčata. A to se přitom letos díky suchu až na malý výstřelek plíseň bramborová nedostavila.

Milan HP

Milane, nějak se v tom ztrácím. Nerozumím tomu co jsi tím vším povídáním chtěl říct. To, že byl letošní rok pro rajčata zvláštní víme všichni. Jestli těch 11 °C mělo nějaký vliv, to by se muselo porovnat s výsadbou při těch 13 °C, ale muselo by to být ve stejnou dobu. Pokus má vždy cenu jen pokud je také srovnávací varianta. není možné srovnávat růst v jednom roce s růstem v jiním roce.

           Vladimír

důležité z toho všeho je, že letošní sezóna je nadprůměrná.

To není nic nového. To víme všichni.

           Vladimír

a to je dobře, ne? Vždyť v jiných sezónách to tak nebylo. 

Vladimíre, nelze provádět "srovnávací" pokusy ve stejný čas. Lze se jen přibližně poučit porovnáním přibližně porovnatelného. Nemám laboratoř, jen zahradu.

A pokud nerozumíš tomu, co jsem chtěl říct, je to možná tím, že nechceš. Myslím, že jsem své myšlenky vyjádřil jasně. Líp to neumím. Lze rozporovat správnost mých úvah (jako Martin), ale to jsi v žádném bodě neudělal. Buď tedy konkrétní: co je na mých úvahách nesprávně? Podotýkám, že nejsou v žádném případě vědecké, jen praktické. Je opravdu, jak tvrdí Martin, výhodné sázet či sít do studené půdy (i když pojem "studená půda" zahrnuje dost širokou škálu teplot)? Nebo že imunitní systém rostlin není ovlivněn zdravím a silou rostliny a nehraje roli v délce jejího odolávání nákaze? A že ta kondice rostliny je závislá na životních podmínkách? Tak do toho.

Milan

Plíseň bramboru na rajčatech je na ústupu? Takto postižené plody jako na přiložené fotce, abych pracně hledal. Vloni touto dobou byla už mnohem horší situace, ale také jsem se obešel bez postřiků, stejně jako letos.

Zajímá mne, proč jste do té fotky vložil to dnešní datum. To má být vtip?

           Vladimír