Rajčata 2021

Vladimíre, tak jsem to taky pochopil a děkuju.

Trošku si myslím, že jsem psal o něčem jiném: tenkrát to řízkování mělo jiný účel. Byla to odpověď na Elen. A popisoval jsem svoji zkušenost. To, co budu dělat příští sezónu, ještě zkonzultuju s Tebou i jinými, abych se nedopustil nějakých kopanců.

A ano, mne z toho taky jímá hrůza. Nějak to nezvládám, ale rajčata mám. Musím to vychytat, ale především se musím naučit být nekompromisní a důsledný. Moc mi to nejde ani na zahradě.

Milan HP

Každý děláme to, na co máme podmínky. Bydlím v paneláku a na zapěstování cca sto sazenic rajčat a šedesáti paprik mám jedno okno široké 120 cm. Sazenice mohu pěstovat jen v kelímcích 200 ml, žádné zapouštění a v tom pařeništi jsem tak hluboko, že kdybych tam dal rostlinu z většího kelímku, tak by kořeny byly ve žlutici (je tam cihlářský jíl). Musí být sázeny nastojato, protože jsou sázeny do textilie s vystřiženým kruhvými otvory 9 cm. Pěstuji tam keříčková nízká rajčata, ale Start F1 je můj oblíbený a proto mne láká. Letos jsem takhle zkrátil EM Champion a vypadá to dobře.

           Vladimír

Aha, děkuju za vysvětlení, Vladimíre.

A Milane díky i za tu poznámku s následným překotným růstem, budu to příští rok sledovat, letos jsem to tak úplně nezaznamenala, asi se u mě až zas tak dobře nemají 

Elen

Elen, to je asi jen dobře. I když bych to asi nenazval "překotný", spíš bujný.

Milan HP

Takhle vypadá ten Start F1 u kterého jsem odřízl šest spodních listů. Je cca 45 cm vysoký a má již tři nasazená květenství. Na spodním vijanu už jsou malá zelená rajčata a vůbec to nevypadá, že by tam byl nějaký problém.. Takto upravené Starty půjdou příští rok do mého pařeniště.

           Vladimír

Mám na balkóně také podobný případ. Řízek, který jsem vysadil ze své listopadové Startky někdy v první půli ledna, se zlomil vejpůl. Nechal jsem si obě půlky. Ta vrchní má také plody u země, ale je už vyšší - 80 cm, a to jede na dva fazochy. To už by pro Tebe bylo moc, ale možná vlastně ne, to pařeniště už je potom trvale otevřené, ne?

Milan

Myslím, že klonovanie rajčín je získanie identických rastlín z jednej sadenice hocijakým spôsobom, ktorým je to možné. Zhruba pred 30 rokmi som si takto zo zálistkov namnožila Startky, ktorých semená vtedy bolo ťažšie zohnať.  Rastlinám z nich dozrievali plody asi s trojtýždňovým oneskorením, ako pôvodnej materskej rastline.

Asi pred 4 rokmi som skúšala na spôsob pani Jiřiny z decembrových výsevov klonovať tým, že som odrezala koncom januára rastový vrcho, zakorenilal a následne po týždni zrezala materskú rastlinu nad prvým pravým listom a zrezané časti s pučiacimi zálistkami žiletkou rozdelila, listy zakrátila vysadila do kelímkov. Takto som z jednej rastliny získala 4-5 klonov.

Lepšia varianta je však, ak sa chcem dočkať aj v marci nejakých plodov vysiať začiatkom novembra, koncom januára zrezať rastový vrchol za 2. súkvetím a vysadiť ho. Rastlina je tým prinútená dať energiu do dozrievania plodov, zbrzdí sa rast a začne tvoriť zálistky, ktoré môžem použiť na množenie. Nechám iba spodné 2, kroré začínajú kvitnúť, keď dozrieva 1. vijan na hlavnej stonke asi v jej výške. Koncom mája začínajú dozrievať aj plody na spodných výhonoch, prebytočnú hlavnú stonku po odrodení urežiem. Zvlášť vhodná je na takéto účely Startka,  lebo je pomerne skorá, Prípadne nejaké drahšie Cherry hybridné odrody, z ktorých mám málo semienok.

Našla som jeden starý obr. z r.2018 a ďalšie sú z množenia drahšej odrody Bufallo Steak F1 z januárového výsevu. Samozrejme materskú raslinu treba presádzať postupne do väčšej nádoby, aby kvitla a rodila.

  Eva T.

Jen jsem tím svým povídáním chtěl naznačit, že tady na tomto webu se klonováním rajčat rozumí to, s čím začala paní Jiřina. Mluvit o klonování rajčat tak, že vylomím zálistek a zasadím ho je trochu něco jiného, co každý z nás někdy dělal a nikdy nenapsal, že klonoval rajče. Pochopitelně obecný pojem klonování zahrnuje všechny způsoby množení z mateční rostliny, třeba i z květního stvolu nebo listu. 

           Vladimír

O tom nepochybuji.. Nicméně jsem si ověřil, že v tom zahradničení je vemi smutné, když vidím jak rostlinky, které jsem od semínek dlouho piplal pod lampama a na okně v obýváku, hadal se s manželkou o každý decimetr prostoru, neustále přemisťoval ap. jdou díky nedočkavosti kukat. Co získám za takovouhle cenu o 14 dní nebo snad 3 týdny dříve úrodu? Kdepak za tyhle trable a obavy mi to nestojí. Takže příště chilli a papriky zaseju koncem února, rajčata začátkem dubna a okurky až začátkem května a budu mít snad klid. Hezky měřit teplotu země a pak teprve konat. Folií nebo mulčem popřípadě přímotopem ochráním sazenice před vnější teplotou ale s ohledem na teplotu půdy mi to moc nepomůže.To bych musel mít hodně vyvýšené záhony aby mi tu teplotu nesnižovala okolní země vedle skleníku.  Ještě tak možná parovod nebo zdroj tepla zavedený přímo do půdy by zabral ale kašlu na to -to už bych byl opravdu otrok.

A zmrzlí můžíci mě už netankujou. Vždyť je to jenom datum

Neviděl bych to tak odevzdaně. Člověk je přizpůsobivý a vynalézavý tvor. A tak máme k dispozici opatření, která sice nejsou všelékem, ale můžou pomoct. Rozhodně nejsme "bezbranní". A když se smíříme s tím, že prostě někdy to totálně nevyjde a toho rizika se přestaneme bát, máme docela slušnou šanci, že to půjde. Ne ideálně, ne tak úplně, jak bychom si představovali, ale půjde. A tohle je právě to, co jsem se za těch nemnoho let skutečného pěstování naučil chápat a přijímat. I vnitřně.

Dává to smysl?

Milan HP