Koňský hnůj?

10 cm vrstva je hrozne moc, budete to mit prehnojene.

Nechám se klidně zlákat na menší tloušťku :) Aspoň se tolik nenadřu :) Od oka na výšku jednoho kobližku by mohlo být OK? :)

děkuji

Uryju brázdu, vyplním hnojem, uryju další... nikdy v něm nešmatlu-bruslím raději na ledě.

Od oka 2 vrchovata kolecka (120 litru) na 10 m2.

Taky to tak dávám- dvě kolečka na 10 m2.

           Vladimír

Ke správnému kompostování patří nejen teplota, ale i vlhkost. Sám jsem se mnohokrát přesvědčil, že ve vlhkém kompostu snadno klíčí semínka plevelů, jablek a nežádoucích rostlin. Vznikající klíčící rostlinky masově hynou nedostatkem prostoru a světla. Takže nějaká semínka se určitě zničí, záleží na podmínkách. Pokud však chci zničit všechna semena plevelů, dám plevel nebo kopřivy či trávu do velké vaničky, zaliju je větším množstvím vody a nechám tři týdny v létě na slunci. Směs se rozloží a je ihned použitelná jako zředěná (bohužel páchnoucí) zálivka. Výsledný utopený zbytek už neklíčí.

Výsledný utopený zbytek už neklíčí.

To mně zajímá. Mám toho zbytek v sudu, převážně bršliici a kopřivu a jsem rozpolcený, kam to nalít abych s tím nezasvinil záhon. Takže semena jsou zlikvidovaná?

Pokud bude z bršlice ve vaničce jen nať, tak se nic neděje. Špatné je to s podzemními, velmi křehkými oddénky, které jsou zakončeny spícím pukem, na který zatím nemá žádný herbicid.

připojil bych se k tomuto dotazu. Co se zbytkem výluhu z bršlice? Mám to asi 2měsíce v sudu a je toho tak 50L. Je tam i nať. Tu bych klidně mrskl na kompost. Ale co s tou vodou? Nalít ji na kompost taky? Nebo do skleníku-příští rok budou zase okurky+saláty? Nebo pod stromy? Nebo do záhonků místo hnoje? Nebo do nádob na pěstování rajčat?

Půdu máme velmi prostupnou. Je to řečiště. 30cm pod povrchem je samý kamenoštěrk+jíl.

Je málo semen, které anaerobí fermentaci přežijí. Jedněmi z nich jsou semínka lilkovitých (rajče, lilek potměchuť,...). Ale kombinaci anaerobní fermentace s teplotou nad 60°C nepřežije nic, stejně jako aerobí fermentaci v kombinaci s vlhkou teplotou nad 77°C či suchou teplotou nad 105°C.

Studenou fermentaci můžete "pojistit" zamícháním 0,5kg dusíkatého vápna do 100 litrového sudu a přikrytím min na 8 hodin (3 dny je jistota).

SfK.