Jak se dělají hybridní rajčata

Jako zajímavost toto video

             Mr Big

Keby som tymto spôsobom skrizil napr. beefmaster s bejbinom, vznikla by mi nova hybridna odroda, alebo je to blbost? Dalsia otazka, bolo by jedno ci by som pouzil ako matersku odrodu, bejbino alebo beefmaster? Myslim ci by vzniklo rovnake potomstvo.

Já bych to nazval "křížení rajčat". Šlechtění hybridů - pod tím si představuji něco jiného.

Nie je to až taká blbosť, ale nie je to ani pravda. Vznikla by nová odroda, ale z každého semena iná. Čiže by bolo treba vybrať jedince s najviac požadovanými vlastnosťami a tie potom dalej krížiť. No a takto dokola, kým všetky vysievané rastliny nebudú mať rovnaké (požadované) vlastnosti. Čiže robota na niekoľko rokov a v podstate v "sterilných" podmienkach, aby nedošlo k náhodnému neželanému kríženiu. Takto to vidím ja ako laik v šľachtení rajčín. 

Problematika hybridních odrůd je ještě trochu složitější. Pro výrobu hybridní odrůdy jsou hlavně potřebné dvě homozygotní linie, tj. rajčata (samozřejmě i další plodiny), která byla několik generací (10 a víc) opylována vlastním pylem a díky tomu mají oba geny v páru stejné. Pak je potřeba najít takové linie, které při vzájemném křížení dávají potomstvo nejvíc vyhovující požadovaným vlastnostem. Samozřejmě jen při křížení těchto homozygotních linií vznikne potomstvo, které je v této první F1 generaci naprosto uniformní.
Na videu popsaný způsob mi připadá spíše jen jako křížení (ale detailně jsem to nestudoval). Pro snazší vznik hybridní odrůdy se navíc používá mateřská linie, která je sterilní, aby se nemuselo kastrovat, protože kastrování je velmi pracné. Pro sběr pylu ve velké se používají lepší mašinky, byť také dělané na koleně. V principu kmitajiví očko drátu natřepe pyl do skleněné baňky, ze které se pak nabírá pro opylování matek.

Vrátil bych se ještě k dotazu pana P.Z. na záměnu "otce a matky". První, co mě napadlo bylo, že je to jedno. Jenomže pak jsem začal uvažovat nad tím, jak je to vlastně u heterozygotů a tady teď tápu. Resp. zda-li jsou všechny pohlavní buňky vzniklé při meióze geneticky shodné nebo ne? Tedy co se týče přenosu dominantních a recesivních vlastností. Petr L.

Mám dojem, že u rostlin neexistují pohlavní chromozomy, takže by nemělo záležet na tom, kdo je otec a kdo matka. Komplikované je to DNA mimo buněžné jádro - plazmidy - ta se dědí jen po matce...

Máte pravdu, že pohlavní chromozomy u rostlin nejsou tak, jak je známe u živočichů. Ale co vím konkrétně od šlechtitele rajčat tak je poměrně velký rozdíl mezi potomstvy dvou linií při záměnách otec x matka, což bude záležitost jak správně píšete mimo buněčné jádro. 

Tak nevím. Já jsem ve svých znalostech zaostal u Mendela (mimochodem v Brně je jeho zajímavé muzeum, které jsem ve svém pokročilém věku poprvé navštívil). Myslím si, že tak jak to ten pán na videu ukazuje tak takhle vzniknou hybridy (nebo něco jiného?), o dalším výběru, atd. v tomto videu řeč není. Ani o tom, jaký výchozí materiál se používá pro výrobu komerčních hybridů. To by bylo asi na jiné téma.

                            Mr Big

samozrejme, ze jake kombinace vzniknou to se od semenarskych firem nedozvime, jen by me zajimalo treba krizeni,,cistych´´ odrud, např: Stupické rané x Zlatava tak z danych semen jiz mam hybridni potomstvo nebo nikoliv?