Dehybridizace rajčat

Předesílám, že je to zatím jen ve fázi projektu, nevyzkoušené a podle místních zahrádkářů dost šílené (a i drahé). Proto o tom píšu, doufaje, že se mi dostane dobrých rad.

Nevidím totiž nutnost nakupovat semínka vůbec. Rajče je trvalka, pokud mu vytvořím vhodné podmínky, v mém případě doma, ale vytápěný skleník by byl ještě lepší, mohu si jedince, jejichž výhony k nařízkování použiju, přezimovat. Třeba z pozdních řízků. Což mne zbaví nutnosti selektovat semena z vhodných rostlin, protože budu mít stále první F1 generaci.

Ano, těm přezimujícím budu muset přisvětlovat. To budu řešit LED grow žárovkami o příkonu 54W. Objednal jsem 3 kusy. Snad to bude stačit, co myslíte?

Milan

Já si myslím, že je to nesmysl. Rostliny budou napadat choroby, viry (jsou neléčitelné) a není jen plíseň. Pak se neobejdete bez chemické ochrany a tím padá ten hlavní propagovaný osoh z dehybridizace. Když už, je možné použít semena z vlastní sklizně, ošem bude to zajoch v sáčku.

Souhlasím. Dále je třeba zvážit, kolik bude stát přisvěcování přes zimu, ale to záleží na nutném počtu hodin přisvěcování.

Samozřejmě. Budu brát v úvahu podmínky v zemích původu rajčat a snažit se je napodobit. Jasně, ekonomicky to asi nebude to pravé ořechové, ale pro mne je to taková věda pokusná, ať to stojí, co to stojí. Takže klidně i nějakou tu kačku navíc obětuju. Koneckonců, rubáš/rakev nemá kapsy. A jak už jsem se někde zmínil, je to vzrůšo lepší než kasino v Las Vegas.

Milan

Proč si myslíte, že by rostliny měly napadat choroby? Protože je budu mít doma? Myslíte, že ztratí odolnost? Ten cyklus si představuju tak, že z venkovních rostlin k podzimku vypěstuju řízky a z nich pak před jarem vypěstuju nové sazenice.

Logika je jasná, provedení hudba budoucnosti, přiznávám. Co konkrétně vás vede z těmhle závěrům? Ne, to není ironie, opravdu potřebuju znát všechna pro a proti, která můžu získat. Jen musím konkrétně vědět, čeho se vyvarovat nebo proč to nejde. Za sebe si myslím, že je to má větší šanci než dehybridizace semen, protože budu mít stále stejný genetický potenciál. Je v té logice nějaká chyby?

Ano, v praxi je možné, že to osvětlení přes zimu (teplota je zaručena) nebude dostatečné, ale to poznám podle růstu (tajně doufám, že bych se mohl dočkat i plodů). Takže se může stát, že budu muset přidat. Ne, není to ekonomické: ta energie mne přijde na víc než nákup nových semen, ale já to beru jako výzvu. Jako "vědu" v praxi. A taky trochu jako plivanec do tváře běžných komerčních praktik.  

Prosím, buďte konkrétní a řekněte mi, co si myslíte, že je špatně.

Díky.

Milan

Klonování přes zimu není až zas takový problém. Jen je třeba pro to mít místnost s přiměřenou teplotou (v žádném případě by tam nemělo být více jak 19 °C). Potom stačí světlo na parapetu okna (spíš jsou kvůli nadměrnému oteplování vhodnější okna orientovaná na sever- klony nepotřebuji přímé sluneční světlo) a není třeba přisvěcovat. Pochopitelně v průběhu zimy je potřeba dělat další klonování z již pořízených matek (ze září), takže pro výsadbu někdy v květnu jsou potom připraveny rostliny z klonů třetí nebo čtvrté generace.

Souhlasím s tím, že klonování je jednodušší než stabilizovat nějaký hybrid. Stabilizovat hybrid znamená vytvořit novou odrůdu a pro to nestačí po dobu osmi let pěstovat jen několik rostlin, ale je třeba každý rok vybírat z možná více než 128 rostlin (číslo, které svými pokusy s hrachem stanovil J.G. Mendel). Pokud budete pěstovat některý rok podstatně méně rostlin, tak se může stát, že vámi hledaná vlastnost se úplně ztratí a můžete začít znovu. A pokud jde o odolnost vůči plísni bramborové, tak to už nevím jak tu rostlinu, která je opravdu odolná vybrat, možná mít někde ve zkumavce zárodky této plísně schované a rostliny se snažit jí nakazit a potom vybrat tu odolnou (nereálné, že?).

           Vladimír

PS.: Existuje takový krásný model jak taková dehybridizace vypadá v číslech (pokusím se ten anglický článek najít a přidat ho sem).

Díky Vladimíre za povzbuzení. Dám se do toho hned v lednu - tentokrát ještě ze semínek: ten pokus je totiž prvnička.

Jen mne překvapilo, že říkáte, že řízky nepotřebují světlo, či jen málo. To je pro mne vynikající zpráva: mám totiž okna na východ a ještě k tomu stíněná balkonem. Jak ale ty rostliny získávají energii k růstu? Musí přece vyvinou kořeny, atd.

Do dehybridizace semínek se určitě pouštět nebudu. Můj pozemek pojme tak maximálně 50 rostlin. Ale pokud ten text najdete, hrozně rád si ho přečtu a eventuelně bych ho i přeložil (hlavní teze) a tady zveřejnil, jsem totiž učitel angličtiny.

No, kdyby to klonování nevyšlo, mám vždycky zadní vrátka: čas od času nakoupit semínka v cizině. Letos mne to vyšlo asi na 600 za 30 semen dvou odolných odrůd. To zas není nic, co by mne zruinovalo.

Ještě jednou děkuju.

Milan, milandanicek.pf@seznam.cz

Jedno takové jednoduché zobrazení jak to s rajčaty chodí při dalších přesevech je například na této internetové stránce

Vědečtější probírání genetiky je na této stránce. Je také plno jiných stránek, kde si zájemce o křížení případně dehybridizaci může počíst a něco se naučit. Angličtina by neměla být problém, jen je třeba si nastavit prohlížeč Google a Google Chrome vše přeloží do dostatečně srozumitelné češtiny.

1. Pokud nesvítí slunce, tak osvětlení za oknem na kterékoli světové straně je stejné (má to svou logiku a mám to ověřené měřením Luxmetrem). Jen když zasvítí slunce, tak na přímém slunci je několikanásobně více světla než na zastíněné straně. Je to poznat i na tom, že budova vrhá stín.

2. Rostliny rajčat dobře rostou při teplotách nad 16 °C a ještě i při 12 °C. Na všech oknech je v zimě málo světla (mimo jiné protože den je krátký a rajčata jsou rostliny z oblasti, kde je trvale 12 hodin světlo dvanáct hodin noc). Proto se při teplotách vyšších než 20 °C vytahují a proto se přisvěcují. Určit jak a kolik přisvěcovat není zase tak jednoduché a často pěstitel zjistí, že i při přisvěcování se mu rajčata vytahují.

3.Aby se mně sazenice rajčat nevytahovaly, tak je více jak dvacet let pěstuji v chladnější místnosti kde spíme, kde je 17-18 °C. Ta nižší teplota je důležitá!!! Rajčata sice rostou pomaleji, ale sazenice jsou na to, že jsou pěstovány v paneláku za severovýchodním oknem (kam za celou dobu jejich pěstování nepronikne ani jeden paprsek slunce) velmi kvalitní. A toto je také místo, kde jsem přes zimu 2012/2013 úspěšně klonoval jedno rajče, shodou okolností Philovitu F1.

Jen jednu poznámku:

Rostliny pro svůj růst a asymiliaci potřebují světlo, ale to neznamená, že to musí být přímé sluneční světlo (stačí rozptýlené).

           Vladimír

PS.:Pokud budu mít čas, tak vyhledám a přidám sem nějaké fotky ze zimního klonování 2012/ 2013

Moc děkuju za vysvětlení.

Rozumím-li tomu dobře, možná nebudu musel přisvětlovat během dne, ale pouze abych rostlinám prodloužil den, tedy pokud budou v nižších teplotách. Zřejmě se to týká i klonů. Myslím, že bude stačit prodloužit den na 10 - 11 hodin, protože třeba v Mexiku, odkud pocházejí, není den v zimě přesně 12 hodin. Koresponduje to s tím, co napsal autor knihy The Tao of Vegetable Gardening, kterou se právě probírám. O přisvětlování se tam sice nemluví, ale o nižších teplotách ano.

Logicky si odvozuju, že pokud by se rostliny začaly vytahovat do výšky, je potřeba zvýšit intenzitu přisvětlování, ale ne délku a případně ještě snížit teplotu. LED grow žárovky jsem koupil 3, každá po 54W (červené a modré spektrum), takže si myslím, že by to mohlo stačit. A samozřejmě hraje roli i jejich vzdálenost od rostlin. Prosím, opravte mne, pokud je někde chyba.

Mám ale ještě jednu otázku: jakou půdu jste používal pro řízky? Nějaký koupený substrát či běžnou ornici? Často tady čtu stížnosti na různé substráty, takže bych nerad udělal chybu.

Ještě jednou díky.

Milan