19.5.19 Tak jsou tam. Ještě sice budu něco dosazovat, ale celkově je armáda plně v nasazení. A protože už vím, že letošek nebude moc podobný loňsku (alespoň do poloviny června), všem jsem podestlal biomasu pro zvýšení teploty půdy. Tedy naneštěstí kromě těch vysazených 20.4. – naivní optimismus převládl (no, možná taky lenost). Sice přežily všechny, ale 3 z nich (bohužel taky Nelinka s plody) nevypadají moc nadějně. Nejsou sice zmrzlé a snad ani spálené, ale listy mají spíš hnědé než zelené, a to určitě není dobré znamení. Docela bych vsadil boty, že těch 28 kousků (nebudu vypisovat, kolik které odrůdy – to pak až u výsledků a hodnocení) vysazených přes víkend budou mít zralá rajčata dřív. Oproti loňsku jsem zredukoval počty osazenou plochou i větším „rozpalem“ mezi jednotlivci (na stejné ploše jen 23 rostlin místo loňských 35). 
Nejlíp se z toho dostalo Tomato Berry pod plastovým kýblem a ještě papírovou krabicí v těch nejhorších nocích. Obecně je jasné, že plastový kýbl chrání líp než silný polypropylénový pytel. Měl jsem obavy z nedostatku světla (nemohli jsme je odkrývat každý den), ale v tomhle směru kýbláci přežili dobře i 3 dny bez dostatku světla.
Výsadbu jsem tradičně přihnojil hnojem do zásoby, opatřil kelímky nad kořeny a podepřel podpěrami, které už musely mít jako sazenice, páč byly dost přerostlé – plán byl výsadba kolem 1.5., realita jiná. Díky tomu, že byly venku na balkóně, spíš sílely než vytahovaly. Jenže loňské „nitky“ se lépe sázely.
Na balkóně už zraje první „pravé“ balkónové (ale tím si nejsem tak docela jist), ta předtím byla počata i trochu vyvinuta už uvnitř. Ale viditelně opylení probíhalo i za těch mizerných teplot, protože je jich tam nejmíň 20 nových.
Nově – už ve sterilizované půdě – přesazené sazenice si vedou dobře, ačkoliv jsou některé mezi nakaženými. Buď funguje přirozená imunita, nebo venkovní podmínky brání šíření toho, co netuším, co vlastně je.

Milan HP