to vypada na to druhe "houbove zloutnuti", takze rychla vysadba tech samych je na nic, ale vrazit tam divoke rajce by as nebylo na skodu...

Z bakteriálních chorob je nejzávažnější bakteriální vadnutí rajčete způsobené Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis (syn. Corynebacterium michiganense). Také se jedná o karanténní chorobu, napadající rostliny z rodu Solanum, zejména skleníkové porosty rajčat.
Primárním příznakem je náhlé vadnutí jednotlivých lístků na jedné straně lichozpeřených listů (tzv. unilaterální vadnutí), které následně usychají a hnědnou. Poté vadnou a usychají celé listy, jednotlivé lodyhy a nakonec celé rostliny. Pokud rozřízneme lodyhu je viditelné zhnědnutí cévních svazků, při stisknutí lodyh vytéká bakteriální sliz. Uvnitř plodů (pronikne – li do nich patogen svazky cévními) se mohou tvořit dutiny. Někdy se na povrchu plodů objevují hnědé skvrny se světlým dvorcem, tzv. ptačí oka. Bakterie může přezimovat v napadených posklizňových zbytcích (2 – 3 roky), ale šíří se zejména semeny a mechanicky šťavou (při vyštipování postranních výhonů).
Nejlepším preventivním opatřením je používat kvalitní osivo, prosté nákazy. Vhodné je také získávat semena kvašením plodů a následně ošetřit 3 % roztokem kyseliny vinné. V zahraničí jsou povoleny postřiky antibiotiky, velmi dobrý baktericidní účinek mají fungicidy na bázi mědi, cínu a dialkyldithiokarbamidany (např. Thiram – TMTD).
Vadnutí a žloutnutí listů je také příznakem některých houbových chorob, způsobených např.Verticillium albo – atrum, V. dahliae, Fusarium oxysporum a Didymella lycopersici (rakovina rajčete). Ochranou proti těmto chorobám je pěstování odolných odrůd (např. ´Eskort´, ´Semarol´ – keříčková rajčata rezistentní vůči fuzariovému i veticilliovému vadnutí, z tyčkových pak např. ´Marfa´ F1, ´Aranca´ F1) a dodržování osevního postupu.