Jak na pěťoura?

Ty uvedené teploty 58°C a 86°C (± 3°C) se týkají jen peťouru a ptačince nebo i ostatních bylin?

Plevel jsem nezkoumal, jednalo se o jarni vysadbu frigosadby jahod, tedy zkultivovany zahon, zryty na podzim i na jare pred vysadbou. Hneda netkana textilie je podle mne (temer) k nicemu. J.R.

Každá rostlina má inhibici klíčení poatavenu jinak. Vemte si rostliny, které klíčí až po požáru stepi/buše/lesa a nebo na jaře (viz. stratifikace při teplotě 2°C jako u pecek ovocných stromů).

Sterilace/pasterace půdy propařením (nebo v mikrovlnce) je mimo fungicidní finkce i herbicidní pro pěťour i ptačinec. Pokud Vám klíčí ve výsevním substrátu, je to známkou toho, že jste po dostatečnou dobu nepřekročili teplotu 86°C.

Takže vámi uvedené teploty 58 a 86°C platí individuálně pro peťour a ptačinec. (To si domýšlím z vaší nepřímé odpovědi). Můžete prosím uvést zdroj této informace?

Stando, to už zas kalíte vodu. Nepleťte sem rostliny, které klíčí pouze po požáru a stratifikaci pecek. Já se nehádám o teplotě nad 86 st, že při ní nebude plevel klíčit, to chápu, povařená semena většinou neklíčí. Jen se mi nezdá, že peťour bude klíčit, až když teplota dosáhne 58 st. To jste  uvedl a tomu já jednoduše nevěřím a stejně jako Wimpi si rád přečtu zdroj, kde je to napsáno.

Po všech zdejších odpovědích už je mi jasno, že to načervenalé se žlutými květy mrňavé fujtajblum, si "medí" na prosluněném svahu a užívá si dosytosti sluníčka. Osobně si myslím, že si ho sousedka dobrovolně a ochotně roznáší sama z jejího mizerného studeného a vodou nacucaného kompostu, protože tím má zaplevelené i kytky v květináčích a dokonce i obrovské agave, které na zimu stěhuje do sklepa.   

To Vaše "... načervenalé se žlutými květy mrňavé fujtajblum..."  bude nejspíše šťavel růžkatý.

Opravdu těžko ničitelný plevel; jistě se tu přímo o něm již obšírně diskutovalo; použijte vyhledávání.

Josef.

Nebudu se zastávat přesné teploty, ale je fakt, že u rodičů byl peťour celoročně, protože tam byly skleníky a pařníky. A já jsem se celé jaro radoval, jak zmizel, načež se objevil až v pozdním létě.

Nepamatuji si zdroj. Pro mne je důležitý ten závěr, podle kterého semínko či jeho inhibiční mechanizmus pozná, že je v povrchové vrstvičce do 3 mm tloušťky a proto vyklíčí. Po další kultivaci se do dané vrstvičky dostanou jiná semínka a opět vyklíčí. Závěr pro mne je, že před zasetím zeleného hnojení po bramborách nechám 3× 5 dní černý úhor. Po každém 5 denním cyklu provedu kultivaci a klíčící semínka se tak zničí ještě ve fázi, kdy nemají ani první pár pravých listů (jen děložní nebo i jen klíček). Zatímco hrách vyklíčí i z hloubky 15 cm, tak amerika či žabinec klíčí jen z té vrstvičky cca 3 mm.

A víte jak je to na internetu, studentské práce a odborné články jsou povinně zveřejněny po dobu 1 roku od obhajoby a pak "zmizí". Je tak možné, že nekomerční věci prostě lze najít jen po časově omezenou dobu a jen při správné formulaci otázky.

Ve Wikipadii se uvadi... Nažky si podrží klíčivost dvě i více let, klíči na světle.  J.R.