Palma z Chorvatska

Kdysi jsem dostala od známé 3 semínka palmy, která přivezla z Chorvatska. Zasadila jsem všechna dohromady, později už byly propletené kořeny, takže jsem je nerozsazovala. Teď má palma už asi 160 cm listy, dost mělké kořeny, přesazuji ji každý rok do zeminy pro pokojové rostliny. A teď dotaz - můžu ji na celé léto dát ven? Dala bych ji na východní stranu, kam svítí od rána do 1 hodiny prudce slunce. Vydrží i deště? A současné počasí, kdy teplota ráno padá k 8 °C? Jsme na Jižní Moravě.

Dobrý den, před 20ti lety jsem si vypěstovala datlové palmy ze semínek - pecek z datlových alžírských palem. Přesně jak píšete, kořeny se tak propletli, že ty rostlinky, které jsem oddělila, tak uschly. Ale dvě mi vyrostly ve velké palmy cca. 160-180 cm. Přes zimu je mám na schodišti v domě a v létě je dávám ven na terasu, kde je zhruba půl dne ostré slunce. Zatím prospívají, nevadí jim déšt ani vítr, ani sluníčko. Ale je to jen moje zkušenost, ne rada. Marcela

Určitě vydrží i mrazík. Ale opatrně se sluncem. Nejdřív bych ji dal někam po strom aklimatizovat.

Mám doma palmu ze semínka, co kdysi přivezl bývalý manžel z Řecka. Až do letošního roku jsem ji dávala na zahradu letnit (letos je už na stěhování moc velká). Ale musí být v polostínu, přímé slunce jí nesvědčí. Ony malé palmy také v domovině rostou v podrostu těch velkých. Takže pozor na spálení sluncem. Pro tu mou (nějaký druh phoenix) jsou minimální teploty kolem 7°C, pak už bylo vidět, že jí je zima a stěhovala se aspoň na noc do chaty, později pak domů.           Lída

Viděl bych spíše problém v tom, že "palma ze semínka z Řecka" je docela nejasné označení... Původní středomořské evropské druh palem jsou jen dvě chamaerops humilis a phoenix theoprastii. Tyto dvě, rostou-li v původním prostředí, ne na 53°severní šířky v nádobě půl roku na slunci a půl roku ve sklepě, snášejí plné slunce bez problémů!!! Ve středomoří však byly hojně vysazovány zcela nepůvodní druhy: trachycarpy, washingtonie i jubaea chilensis a jiné. Mohlo tedy být dovezeno semínko kterékoliv palmy a tedy i druhu, který plné slunce opravdu nesnáší, protože palem je hodně a stejné nároky rozhodně nemají. V našich zeměpisných šířkách je nezbytné palmu po zimě a tedy absenci slunce, plnému jarnímu (letnímu) svitu přivykat a to i několik dní, zátěž světlem zvyšovat postupně! Indikace "přesvětlení" je jednoduchá: Když se listy začnou svírat, je světla moc.

Trochu si Vás tady všechny dovolím poopravit zahradníci, snad nevadí.

Palma ze středomoří se rovná z 80% Phoenix canariensis, nic jiného u pobřeží jižních Evropských států neroste (jiné okrasné druhy jsou více méně jen v parcích nebo v soukromých zahradách nebo ve vytipovaných lokalitách). A z mých zkušeností, pokud má pěstitel palmu ze speřenými listy, mluví o ní jako o palmě, ale pokud má palmu s vějířovitými listy, mluví o ní konkrétněji- tedy palma s vějíři. Důvod je jednoduchý, pěstitel je z vějířovité palmy více uchvácen.

Pak du padali věci, jako že jak má palma propletené kořeny, tak se neujímá. To je další milník. Pokud si dáte práci a kořeny properete ve vodě a pečlivě rozmotáte, přežitelnost je 100%. Pokud to v ruce roztrháte na jednotlivé kusy, tak to pak samosebou rostliny umírají.

Dále tady paní Lída má pocit, že její Phoenix má potíže jak je 7°C. To by mě opravdu zajímalo, jak se takové potíže projevují. Samozřejmně to nemyslím ve zlém. Jde o to, že nejčastejší Phoenix canariensis (z 90% i Váš druh) se může začít šklebyt až při teplotě pod -5°C. Ale čím starší tím odolnější, v řecku přežívají Phoenixi i -15°C. A nemusíme chodit daleko, já mam na zahradě v zemi tuto palmu, stavím jí na zimu vyhřívaný kryt, kde je přes celou zimu kolem 0°C. Kdybych u ní nezimoval citrusy, tak bych ten kryt stavěl kolikrát až v prosinci.

A poslední bod, navykání na sluníčko pod řídkým stromem není záležitost dní, ale týdnů! Z mých zkušeností, palma navykne na sluníčko teprve po 2 týdnech. Ale nesmí být v úplným stínu, samozřejmně musí zkrze listy stromu nějaké sluníčko prosvítat. S tím souvisí i fakt, že se nemusíte bát palmu umístit na plně osluněné stanoviště. Pokud palma pochází z jižních států, tak slunce potřebuje i malý semenáček, opět tady pouze šíříte milníky, že v domovině rostou jako podrost.

Jediné stínomilné palmy jsou měkkolisté a malolisté tropické palmy, které ale ve středomoří nerostou..

Subtropické palmy tedy umístít po navykání na přímé slunce, a při teplotách nad 25°C velmi hojně zalévat. Přesazování je ideální každoročně. Zimovat by se taková palma měla při teplotách 5 až 13°C. Při vyšších teplotách potřebují mnoho světla- protože rostou.

Ještě si dovolím se trochu pousmát nad tou Jubaeou pane kolego v oboru. Ano ve Středomoří mají bezvadné klima pro růst. Ovšem nalést takovou palmu je i pro skušenější pěstitele celkem oříšek. Jubaei se vysazovali k honosným vilám, důkladně oploceným. Možná by se dala nalést jednotlivě v nějakém parku, jenže nalést takovou palmu a ještě k tomu plodící, je pro laika prakticky nereálné.

A vzpomínám si, že tu někdo říkal, že znakem, že se jí nelíbí sluníčko, je smršťování listů. No co na to říct, možná by jste palmu mohli více zalévat, pak vám nebude na slunci smršťovat listy a bránit se tak výparu.

Hezký večer

Já mám žumary z Tuniska mnoho let. Jedna klempíruje, druhá žije. Už jsem je chtěl zlikvidovat, ale.... Je to hrozná váha, je tahat na zimoviště.

No právě, taky tahám trachycarpy na podzim do chodby... asi je zajedu vysadit do Chorvatska.

K doplnění znalostí o výskytu Jubaea chilensis ve středomoří - Itálii. 

Jubaea chilensis je rovněž vysazena v Římě, třeba v parku i vily Borghese.