Padané ryngle do kvasu?

Nevím jak kdo, ale já za takovými peckovinami po stromech nelezu. Počkám až samy spadnou nebo jen se stromy jemně zatřesu. Nakládám je jen pokud možno přezralé. A takové plody jsou málokdy úplně zdravé. Většinou jsou červivé, okousané, popraskané atd...
*
Letos se musím Althanovým a vůbec všem rynglím omluvit. Hnijí daleko méně než jiné roky a snášejí ten "způsob sklízně" lépe než jak jsem byl u nich poslední roky zvyklý. To je, že jsem se pod nimi "brodil" ve zhnilotinách a použitelných plodů bylo minimum.
(Vysokokmeny na myrobalánech)
*
Přiznám se, že cukernatost rynglí jsem nikdy neměřil, sadil jsem je kdysi jen jako opylovače a zpestření sadu...
Tím ale nechci propagovat Lepotice které tvoří velkou část mého sadu. Z hlediska destiláterského jsou sfinstvo. Jen jsou daleko odolnější vůči všemu a hlavně hnilobě než ty ryngle.
*
Ale tu mou averzi vůči rynglím berte s rezervou!!! Je to jen můj názor a zkušenost.
Jsou i jiní,  např. destiláty Agnes Ryngle, Reine Claude apod.

Rafael.

Peckoviny sklízím stejně jako vy. Obnáší to návštěvu sadu co dva max tři dny, v době vrcholu dozrávání každý den, a hrbení se pod stromy se dvěma kýbly. Jeden na použitelné plody a druhý na odpad. U rynglí se často ten druhý plní rychleji než první. Pokud pár dní vynechám, taky se brodím ve zhnilotinách, jak jste trefně napsal.

Teď zatím padají krom nahnilých jen červivé, okousané a popraskané. Já do kvasu dávám všechny zralé měkké plody krom nahnilých. Červík ani díra od vos, hlodavců a jiné havěti mi nevadí. Mimochodem ty popraskané jsou nejchutnější:)

Rynglím sice nechybí cukr, ale chybí jim to kouzelné švestkové aroma, které přechází do slivovice a které tam chceme mít. Ale i ta silná sladkost rynglí je trochu relativní -  je m.j. dána absencí kyselin. Změříme-li si sladkost refraktometricky, příliš se od modrých plodů neliší, někdy mají dokonce míň.

Tak skoro polovina úrody Althanových se už "koupe". A před chvíli jsem pár plodů poměřil. Žádné seriozní měření, jen co mi přišlo pod ruku a pustilo místo břečky šťávu...
(Přidávám je ke švestkám...)
Rekordman měl neuvěřitelných 19°Bx. Ale byl jen jeden. Ostatní 10 -14°Bx.
Ale jak už jsem psal, letos překvapily tím, že zhnilých plodů je daleko méně než jsem byl v posledních létech zvyklý.

Rafael.

Co se týká dilema co do bečky ano a co ne, tak mě co malému pacholátku při nucených pracech při sběru vždy bylo vtloukáno do hlavy: Co si troufneš strčit do huby, to patří do bečky, co si netroufneš sníst, to tam nepatří. Výjimka jsou červivé, které v bečce nevadí.

Co se týká dilema co do bečky ano a co ne, tak mě co malému pacholátku při nucených pracech při sběru vždy bylo vtloukáno do hlavy: Co si troufneš strčit do huby, to patří do bečky, co si netroufneš sníst, to tam nepatří. Výjimka jsou červivé, které v bečce nevadí.
 

Jo, přesně tak. To je úplně základní pravidlo. Sudy a kvas nejsou kompost ani hnojiště!
*
A další základní pravidlo je důkladně si přečíst:

Ing. Boris Valenta Příprava domácích vín (100 předpisů) 1966 Státní zemědělské nakladatelství - Praha Lektoroval Karel Adámek Ing.

100 předpisů - Výběr surovin pro přípravu domácích vín - Základní znalosti z kvasné chemie - Zásady postupu - Poměry míšení a přehled hodnocení - Nemoci a vady vína - Předpisy pro přípravu domácích vín - Praktické pokyny - Příprava většího množství vína - Zásady správného skladování - Hodnocení hotového vína...

Rafael.