Ohřev kvasu olejem a teplota a bezpečnost - požár

Ono to není zase tak jednoznačné, záleží na tom co máte k dispozici. Na."otop" vodou musíte mít aparaturu stavěnou alespoň trochu "tlakově", to se nedá splnit např. při použití "tenkostěných hrnců". Ono to chce napřed vše pořádně promyslet a vybrat variantu která vám vyhovuje nejlépe. Každý má jiné možnosti při "stavbě" (nekupuje-li již hotový aparát). 

Já počítám že budu sestavu kupovat a chci si jen udělat přehled. Když to vemu čistě selským rozumem, také si myslím že trafoolej je asi lepší pro tyto účely. Voda má asi hodně velkou nevýhodu že se rychle odpařuje a tak je potřeba ji často doplňovat. Na druhou stranu si říkám proč větší výrobci jako fi.Janča mají dvojpláště na vodu???Alespoň to mají na stránkách v popisu. Proč někdo preferuje vodu??? Jde mi jen o radu.Kdyby jste kupovali u firmy pálenici Vy jak by jste se rozhodli?Jaké má výhody voda oprotio leji? Děkuji.

Co se týče "sestav" od p. Janči, tak to jsou tlakové nádoby (na mírný přetlak), vybavené přetlakovým pojistným ventilem. Voda se doplňuje jednou před každým pálením, potom se "systém" uzavře a náplň po celou dobu pálení vydrží, nic se nedoplňuje, protože je to uzavřený systém. Voda má podstatně vyšší tepelnou kapacitu než olej a je zdarma (u oleje počítejte s dosti vysokou částkou, zvláště u trafooleje). Jinak i u netlakových otevřených vodních systémů lze doplňovat vodu průběžně (přes tzv. vodní uzávěr) aniž by se ovlivnila teplota v "plášti". Nevýhodou je tady, že se voda ohřeje jen na těch 100°C a dost "páří". Jinak bohužel, jsou tyto "sestavy", mimo moji současnou finanční možnost...   

Jestli tomu dobře rozumím tak výhoda oleje je vyšší bod varu a stabilnější ohřev media, neodpařuje se tolik. Nevýhoda cena, možná by mohl být v určitých případech hořlavý. Asi ho musí ohřívat jiné spirály než na vodu, možná dražší. Co se týče vody horší je nižší bod varu, rychlé odpařování, vzrůstající tlak v duplicitní nádobě. Výhodou je cena, nehořlavost,možná snadnější a levnější ohřev. Pořád si to tak v hlavě rovnám a uvažuji když už bych si měl vybrat. Říkám si že proč by velká firma jako Janča nešla do olejů když by to bylo o dost výhodnější? Co mám poznatky od známých je to tak 60/40 pro olej.Ale tohle je zrovna přístroju kterého se lidé zrovna dvakrát nechlubí co a jak mají. Jestli je pravda co píšete, pak by i ta voda nemusela být tak problematická jestli se zvládne jeden výpal na jedno napuštění a nemusí se nějak razantně přidávat.Z neznalosti věci jsem si spíše představoval rychlý úbytek, časté přidávání vody, kolísání teplot v lázni a z toho pramenící nerovnoměrný ohřev kvasu. Pořád si ale říkám jak je to u té vody?Jestiže hřejeme kvas na 80 tak olej by mohl mít plácnu okolo 110stupňů ale jak je to u vody? To se snažíme ohřívat kvas vodou o teplotě 90stupňů, pokud jdeme výš potom už vaříme? Děkuji pěkně za odpovědi.

... pochopil jste správně, k té poslední části vašeho příspěvku : v "otevřeném systému" voda samozřejmě vře při teplotě okolo 100°C (dle atm. tlaku) a tím rychle ubývá, musí se doplňovat...,

Naopak v tlakové nádobě (při cca 50 kPa přetlaku), tak voda dosahuje teplot i přes 100°C, než začne vřít a nemusí se během pálení doplňovat. Proto se dá kvas či lutr, vydestilovat i do těch cca 5-3% alkoholu ve zbytku.

Zkuste napsat k "Jančům" na web, určitě vám ten jejich systém vysvětlí lépe, já je znám jen z obrázků na webu. Kdysi tam měli i návod k destilaci na jejich přístrojích (někde bych jej měl mít snad i stažený). 

Přeji hezký zbytek neděle.

Dobrý deň fajnšmekri "pálenkovice" vyrábanej v domácich pomeroch! I keď neviem, či to ešte niekto číta, ale aj mňa "trápi" médium, ktorým sa v dvojplášťovom kotly bude ohrievať kvas, a preto rozhodol som sa prispieť aj ja nejakou minulou skúsenosťou. Pred cca 32 rokmi som sa zoznámil s istým pánom, ktorý kvas na domácu "pálenkovicu" destiloval v starej "vodnej" varnici (bola to kovová nádoba z plechu so 40 l hliníkovou nádobou, v ktorej sa rozvážalo teplé jedlo na vysunuté pracoviská, kde médiom na udržanie tepla bola horúca voda). Keďže v tej dobe už "vodné" varnice neboli k dostaniu, kúpil som "vzduchovú" varnicu (vzduch medzi plechovým telom varnice a hliníkovou nádobou zabraňoval rýchlemu ochladzovaniu jedla), kde všetky falcované a pobodované spoje som po bokoch dal vodotesne zavariť, ale dno varnice som z tela varnice vybral. Spodnú časť tela varnice som som na výšku predĺžil navareným skrúženým plechom, do ktorého som dal navariť kúrenársku vsuvku s vnútorným závitom pre montáž elektrickej ohrevnej špirály na 230 V s výkonom (príkonom) 1800 alebo 2800 W (výkon-príkon si už presne nepamätám). S výkonom špirály som sa strafil tak, že teplota výstupných liehovo-vodných pár nikdy nepresiahla 90 st. Celzia a voda ako vyhrievacie médium sa nikdy nedostala do varu. Lehové pary som ochladzoval skruženými medenými rúrkami upevnenými vo vyslúžilom pozinkovanom cca 25 l hrnci, ktorý manželka pôvodne používala na vyváranie plienok. "Pálenkovicu" som pálil v kúpeľni v bytovke a nebolo jej málo (išlo prevažne o jablkovicu, ktorá má skoro "neutrálny" pach). Toto zariadenie bolo tak spoľahlivé, že po odchyte metylu (nemal som odkaľovač) som kľudne na 3 hodiny, pokým destilácia trvala, išiel spať. Slúžil mi dlho, až pokým sa v rámci počovnej túry niekde "stratil".Teraz chcem kúpiť zákonu zodpovedajúce destilačné zariadenie, kde médiom na ohrev kvasu v dvojplášťovom kotly je transformátorový olej, ale ohrev sa vykonáva ohrevnou špirálou na vodu. V tejto rubrike som sa dočítal, že na ohrev olejového média nie je vhodné používať ohrevné špirály určené na ohrev vody, čo mi potvrdil aj výrobca ohrevných špirál určených na ohrev olejov. Ten mi po dlhšej debate doporučil vymeniť olej za vodu, čím ušetrím na opakovanej výmene poškodených vodných špirál a tiež na cenovo vysokých nákladoch na obstaranie olejových špirál. Doporučil mi regulovať teplotu ohrievacieho média automatickým prerušovaním ohrevu cez termostat (možno postačí aj vodárenský do 90 st. Celzia). Pre prípad zvýšenia tlaku v uzavretom priestore ohrievacieho média doporučil mi namonmtovať prepúšťací (pretlakový) ventil, ktorý zároveň zamedzí prístupu vzduchu do priestoru, a tak aj korózii vonkajšieho plechového plášťa. Na základe predchádzajúcich skúseností to tak asi aj urobím.