Měření alkoholu ve vykvašeném kvasu...

Prosím poradte, kdo s tím máte zkušenost. Letos jsem poprvé měl větší úrodu broskví a zárověn se mě většinu podařilo otrhat dříve než mě je domácnost zkonzumovala, ale vzhledem k celkem známé malé cukernatosti broskví jsem do kvasu přidal obvyklé množství cukru. Kvas kvasil slaběji ve stálé teplotě kolem 20 C, ale asi po 5 dnech kvasí až do ted 3 týdne slabě, ale kvasí. Dnes jsem ve vytáhlém moštu z kvasu měřil cukernatost a je kolem jen 1%. napadlo mě změřit také obsah alkoholu (ač jsem to u jiných kvasů nikdy nedělal) a objemový lihoměr neukázal absolutně žádný alkohol. Tak mě zajímá, jestli pokud ten kvas obsahuje nějaký ten surový metyalkoho-alkohol, jestli se to dá tím objemovým lihoměrem změřit??? Kvas i na ochutnání není sladký ani výrazně kyselý a je v něm cítit bublinky jako v burčáku a i po zatřepání sklenice a ucpání hrdla, ta po pár sekundách sykne unikajícím oxidem uhličitým. Někde jsem sice četl že měření cukroměru silně ovlivnují pevné malé částečky a rozpuštěné jiné látky ve kvasu než jen cukr, ale to by mě cukroměr potom ukazoval rozhodně více (logicky podle rozmístění stupnice)než jen 1% cukru a tak si říkám jestli to více tyto různé pevné i jiné rozpuštěné příměsi neovlivnili měření lihoměrem??? Díky. Marty

Dobrý den, nejsem žádný odborník, ale někde jsem se dočetl, že alkhol v rmutu, tedy kvasu, se měří vínoměrem a ne alkohoměrem.

Stanley

Jistěže. Vínoměr počítá s obsahem cukru i alkoholu. Alkohometr jen s vodou a lihem, takže měření alkoholu ve sladké šťávě není přesné. Měřit alkohol v kvasu ale, dle mého, nemá žádný smysl. Význam má (pokud vůbec) pouze měření ubývajícího cukru.

Moštoměry jsou cejchovány na roztok cukru ve vodě. Tedy na hustoty 1,0 až např. 1,1 g/cm3. Lihoměry jsou naopak cejchovány na roztok lihu ve vodě, tedy od 1,0 dolů. Logicky tedy ve směsi cukerného a lihového roztoku můžete naměřit hustotu 1,0 a naivně se domnívat, že je to voda.

Teď ani nemluvím o vlivu bublinek, které usednou na hustoměr a nadlehčí ho... Technická cesta je tedy znát hustotu zkvašených produktů a podle nich cejchovat vínoměr. Praktik pak nakoukne a čichne nebo ochutná a řekne: "Hotovo".

Mimmo

Obsah alkoholu v kvasu bude do 8 - 10 %, při větším % "divoké kvasinky" hynou, i kdyby v kvasu ještě cukr zůstával. Při použití ušlechtilých kvasinek lze očekávat do zhruba 12 - 13 %.

Zní to jako teorie, ale je to vyzkoušené, jednou jsme dělali kvas z jablek, použili ušlechtilé kvasinky a pak jsme kořalku neměli v čem z pálenice odvézt, protože jsme si nechali poradit výtěžnost od "znalce" Když jsme to pak zpětně počítali, vyšel nám obsah alkoholu v kvasu nejméně 12 %.

Jestli jste vypálili ze 100 litrů jablečného rmutu 12 litrů čistého lihu (t.j. 24 litrů 50% pálenky) tak jste tedy kabrňáci. Mě vychází vždy, i když pálím švestky maximální podíl etanolu ve rmutu do 10 procent. Takže ušlechtilé, nebo hlubokoprokvášející kvasinky mají význam pouze ve vinných šťávách, medovině, nebo přislazovaných rmutech řepnými, nebo ovocnými cukry. A k měření množství cukru a etanolu ve rmutech je velmi obtížné. Měří se refraktometry. Obyčejnými curoměry, lihoměry a vínoměry to nejde, jelikož rmutová šťáva je směs cukru (těžší než voda), vody a etanolu (lehčí než voda).Čím déle rmut kvasí, tím měně cukru je ve šťávě a více etanolu. Museli by jste změřit hmotnost směsi před kvašením a po kvašením a použít ubytek hmotnosti ke stanovení obsahu etanolu (orientačního). Přesné měření etanolu ve směsích se provádí destilací. s pozdravem a přáním pěkného dne majitel pálenice ve Smrčné.

Na vypálení 12 liholitrů ze 100 l jablečného kvasu nevidím nic kabrňáckého. Polovina alkoholu vznikla zkvašením přidaného řepného cukru.

Proč by to nemělo (orientačně) jít změřit vínoměrem? Ten přeci měří ne dle hustoty ale podle viskozity. A při obsahu cukru do 10 % je odchylka měření max 1 procentuální dílek. Uvádí se to i v návodu. Výslovně: pro měření množství alkoholu ve vínu a rmutu...

Jablečnou slivovicí?? To myslíte vážně? To je oxymoron! Myslím že existuje buď slivovice, ta je ze švestek, nebo jabkovice (kalvados při dodržení zváštního předpisu). V rozumné míře může být produkt i docela dobrý, v nerozumné míře je to bolehlav. Ale to v případě že jej i v nerozumné míře užíváme. Rozumní konzumenti až tak velké problémy nemají.

Dobrý den, to by mě fakt zajímalo, jaký předpis máte pro výrobu kalvádosu na mysli...?  Zřejmě ten, že kalvádos se vyrábí jen ve Francii barikovaním v dřevěných sudech, vypálené jablkovice, ze speciální odrůdy jablek!