Hnijící kvas?

Blána a brána v češtině neznamenají jedno a totéž. I když v některých (panenských) významech k sobě mohou mít blízko.
  Odebral bych jen to bílé. Není na škodu potom povrch kvasu lehce zasířit (např hořícím plátkem na plovoucí misce).

Pardon za preklep.  Už som si stihol co to prečítať o tej bláne křísu. 

Urobím to zajtra. Keby som tak neurobil tak mi kvas zoctovatie? Alebo sa nejak pokazí a z kvasu nevypalia slivovicu? Alebo by to bolo cítiť v slivovici?

A pomôže to vôbec? Nie je ten "křís" už aj chyteny nižšie pod blanou?

Křísové kvasinky vytvářejí acetaldehyd, kyselinu octovou a nejrůznější estery, ale hlavně způsobují ztráty lihu jeho rozkladem na vodu a CO2.
Ale to jen na okraj. Pokud to netrvá dlouho není to nic extra nebezpečného. Vegetují jen na povrchu kvasu a níž se nedostanou - potřebují vzduch. Pálenky v chuti, pokud se nerozrostou do nějakých extrémních rozměrů, moc neovlivňují.
Ale i tak je třeba ten povlak, tu kolonii sebrat a zamezit přístupu vzduchu.

Rafael.

Ok. Rozumiem.

Len neviem či som schopný to uplne utesnit keďže ten dekel je len položený na sude. Možno položiť rovnakú vrstvu plasteliny na ten styk dekla a stlačiť. A následne dat do dekla kvasnu zátku. 

Každopádne urobím co sa bude dať. A kedy môžem čakať ze kvas bude vhodný na pálenie pri stabilnej teplote 20-21 oC? Keď bude at 60 dní cca?

A tie ostatné 2 kvasy sú vizuálne v poriadku?

Doplnene:

Nakoniec som křís odstránil s asi 0.5cm vrstvou.  Keďže som nenašiel plastelinu tak som dekel so sudom obtočil potravinárskou fóliou.  A kvasnu zátku zatesnil žuvačkou.

Berte můj příspěvek jako subjektivní poznatek, nikoliv jako objektivní radu. Ale na Vašem postupu je krásně vidět, jak se to obecně dělat nemá. Pokus - omyl, pokus - omyl... Kdybyste si o kvašení ovoce pro účely pálení něco napřed v nějaké knize přečetl a až teprve potom konal, nemusel byste kvas denně otevírat a "kontrolovat". O igelitu a gumicuku jako nouzovému uzavření sudu s kvasem toho p. Vysloužil napsal už romány, o tom, že sud s kvasem není televize a že se do něj nemáme denně dívat, byste se taky všude dočetl. Doporučuji Vám do příštího roku něco přes zimu nastudovat a se znalostí věci se do toho potom pustit. Budete z toho mít 1. větší radost a 2. z toho i něco víc z něco kápne.

Beriem na vedomie všetky pripomienky.  Ono ako prvý krát keď robím kvas nám zvedavosť nedala si to občas pozret ako to vyzerá. Samozrejme na budúci rok budem múdrejší a dám ho na bublatko hneď.  A dekel nejak lepšie utesnim.  Ale myslím si že teraz je dostatočne utesneny dekel pretože som to dôkladne obtočil a stiahol tou fóliou zopár krát. 

Akurát mi je divné ze neprebublava co2. Pozorujem totiž občas hladinu vodu v tej kvasnej zátke a keby začal co2 tlačiť na vodu tak vidím že hladina na strane kvasu klesá.  Za 24 hodín žiadna zmena nenastala. Dúfam teda ze je všetko OK. Co myslíte?

A ešte by ma zaujímalo či mám podobne zabezpečiť tie ostatne 2 sudy. T.j. pod bublatka a aspoň fóliou obtočiť. 

Ináč k tomu uzatváraniu mam len toľko že v minulosti naši dedovia neriešili nejaké hermeticke uzatváranie a kto vie co ešte a slivovicu robili. Ale asi je to také ako v dnesnej dobe máme autá 

 Oni mali koňa s vozom a boli spokojný.  Mam pravdu?

Jediné nebezpečí je, že kvas chytí plíseň a tomu se dá zabránit, když nahoru nasypeš cca 10 deka kyseliny citronové. Jinak platí zásada, že čím je kvašení intenzivnější, tím je výsledná produkt kvalitnější. Během kvašení do sebe kvas vstřebává pachy z okolí. Není například vhodné, mít kvas v chlévě, jak si to mnozí myslí.  Otevřít a případně promíchat kvas se nemusíš bát, kvas bude hotový, až se zastaví kvašení a pecky budou dole a v bečce bude jen vykvašená šťáva! Až bude kvas v klidu, vezmi do skleničky trochu vzorku a v každé pálenici ti změří odsah zbytkového cukru.

Jinak platí zásada, že čím je kvašení intenzivnější, tím je výsledná produkt kvalitnější.

To platí možná pro kvašení obilí, ale u ovoce nikoli. Spíš opak je pravdou.

Pokud nebublá, nejspíš máte špatně utěsněno.

Celkem těžko přenositelné jsou zkušenosti s výrobou domácích vín. S tím by se mělo začít. Ve skleněných demižonech, případně panem Valentou propagovaných 5l okurkových sklenicích. Tam je vše vidět a jednotlivé stádia kvasných procesů časem dobře pochopit. Třeba by jste se přitom naučil i používat správně bublátko a uzavřít kvasnou nádobu. A jak tady někdo trefně poznamenal nemusel byste do sudů koukat jako na TV.
(Mimochodem za mých mladých let mně pohled na ty kvasicí demižony fascinoval daleko víc než třeba rybičky v akváriu..)
Ty Vaše dobře utěsněná nejsou!!!.
Stačí se přesvědčit přitlačením na víko nebo stěnu soudku. Jsem na 100% přesvědčen, že vodní hladina v bublátku se ani nehne - víko nebo bublátko v něm netěsní.
Ale pokud nemáte v úmyslu mít kvas delší dobu zakonzervovaný, nebo mít rychlý přehled o dění v něm je to absolutní zatěsnění víceméně zbytečné.
Švestkové kvasy snesou celkem dost a ke zkáze nejsou náchylné.
Což potvrzuje i to, že naši předci kvasili švestky i ve velmi ledabyle utěsněných kádích. Většinou jen přikrytých nějakým hadrem. Ale byly to švestky pozdní, v té době už třeba octomilky a ani jiné infekční tlaky moc nejsou, ale hlavně byly vysoce cukernaté, nad 25°Bx,  takže byly dobře konzervovány nejen nízkou teplotou ale i vysokým obsahem lihu. A nějaký plesnivý nebo křísovitý koláč na hladině, třeba i 20cm vůbec neřešili, před pálením se vyhodil - švestek bylo dost.

Rafael.