Ke své hanbě se musím přiznat, že nevím o tom, že by měď redukovala acetaldehyd na ethanol, nicméně mi chemický cit říká, že pokud tato reakce opravdu existuje, tak 100 °C na to nebude stačit, rád se poučím, napište mi prosím zdroj této informace. Pozinkované nádoby se opravdu používat nesmějí, protože kvasy jsou vždy kyselé a povrch pozinkovaných nádob leptají, tzn., že se soli zinku dostávají do vodného roztoku. To, že by zinek katalyzoval oxidaci ethanolu? Nevím, prosím o citaci literatury. Je mi známo, že se ethanol dá oxidovat na acetaldehyd pomocí CuO, ale teplotně to bude opět určitě výše, nežli 100 °C. Měděné prvky v aparatuře jsou vskutku vřele doporučovány, ale z jiného důvodu. V polovině sedmdesátých let minulého století se díky raketovému rozvoji plynové chromatografie podařilo identifikovat ethylcarbamat NH2COOC2H5, sloučeninu, která je podezřelá z kancerogenity. Bylo zjištěno, že na meděných prvcích v aparatuře se tato "údajně nebezpečná molekula" zachycuje. To je ten důvod a já to nepodceňuji. Ovšem logicky neumím odpovědět na otázku, jak je možné, že desítky generací před námi, které našly zálibu v peckových destilátech neumíraly na rakovinu více, nežli v oblastech, kde se tyto destiláty běžně v takovém množství nekonzumují. Je mi známo, že v rámci EU byla v různých zemích rozdílná norma na obsah této sloučeniny. Např. u nás 0,4 mg/1 laa, ve Francii 1,0 mg/1 laa. Vítám, že tato podivná norma byla zrušena a stále žádám naše poslance, aby se podmínky domácího pálení a používání cukru do kvasů konečně sjednotili. Varuji všechny, kteří vlastní měděné aparatury před použitím kys. chlorovodíkové, k jejímu čištění, reaguje s mědí docela živě. K použití H2 k redukci CuO se nechci vyjadřovat. slosar-petr@seznam.cz