oresak odpuzuje blesky?

ahoj

jak tak ctu o oresacich, slysela jsem, ze udajne, kde roste oresak, nepraskne do domu blesk. proc se to rika a co je na tom pravdy? take jsem si vsimla, ze pod takovymto stromem toho moc nechce rust a jak je to s kompostovanim spadaneho listi, pry je kysele, podobne jako listy kastanu. diky za odpovedi :)

O tom, jestli ořešák odpuzuje blesky vám moc neřeknu, ale ohledně kompostování jeho listí něco přece: máte pravdu je kyselé, stejně tak i listí z dubu a podobně a to díky tříslovinám, které listy obsahují. Toto listí se rozkládá pomaleji, ale kompost z něho není o nic méně kvalitní než z jiného rostlinného materiálu. Přesto se doporučuje (pokud nechcete vzniklý kompost používat k vřesovištním rostlinám) přisypat vápno, čímž se zneutralizuje pH a listí se rozloží rychleji. Listí z ořešáku je vhodné smíchat s listím jiných druhů dřevin nebo jiným materiálem. V kompostu by ho mělo být v poměru k ostatní hmotě asi 20%.

Tedy to slyším poprvé, což neznamená, že to není pravda. Jediné, co se objevuje častěji proti blesku, je vysazený netřesk /údajně i odtud název/. Ořešáky jsme museli vysadit, protože začaly být příliš dominantní, ubíraly světlo i vodu ostatním. Ale téma zní - blesky. Buď hromosvod :-) nebo netřesk.

V ořechovém listí je hlavně juglon, který působí alelopaticky - zabíjí ostatní rostliny. Tlením se z listu uvolňuje. Proto se ořechové listí vyváží nebo pálí a nekompostuje!

Máte pravdu, funguje to asi stejně jako mnohé jiné "pomůcky". Jo a to listí se opravdu špatně kompostuje, ale narval bych to do takového toho kompostéru a při vhodném promíchání se zbytky trávy po sečení bych to nechal zkompostovat za vyší teploty a budete mít kompost i z toho. Jen poněkud kyselejší.

Spoléhat, že nějaký strom odpudí blesk je skutečně naivní. Počítat nelze ani s netřeskm - už  vzhledem k jeho výšce. Dokonce stoprocentní není ani uzemnění. Na vlastní oči jsem viděl střechu kravína poškozenou bleskem - uhodil přesně uprostřed mezi dvěma hromnosvody umístěnými po 5 metrech vedl sebe. Sami klempíři jen kroutili hlavami.
    Kyselost kompostu nevidím jako problém. Prachové vápno urychlí rozklad i upraví pH. Souhlasím, že ořechového (dubového jírovcového) listí by měla být v kompostu menšina.

Stromy s mohutnou korunou, např. ořešáky nebo hrušně, se v dobách doškových střech vysazovaly u domů proto, že do jisté míry bránily šíření požáru z jednoho stavení na druhé. Možná z toho časem vznikla pověra, že chrání i před bleskem.

Mechanizmus, jakým by strom bránil v přestupu požáru z jedné chalupy na druhou si neumím představit. Teoreticky by mohl strom hrát roli jakéhosi hromosvodu - blesk udeří raději do vyššího stromu opodál než do stavení.

Při silném požáru možná nepomohlo nic. Ale jiskry, které létaly vzduchem, se v živých listech stromů zaspoň zpočátku zachytávaly, a tak měli lidé víc času se připravit - například začít polévat střechy vodou. A nějaké náhodné jiskry, jako třeba z komínů, stromy odstínily celkem spolehlivě. Věřte, že předkové moc dobře věděli, proč mohutné stromy, zvláště u stodol, mají.

Hmm, to zní docela logicky.