Očkování ořešáku

Je potřeba si ověřit, jaké teploty máte u radiátoru. Lepší je mít nízkoteplotní systémy (jako je s kondenzačním plynovým kotlem nebo tepelné čerpadlo s bivalentním elektrokotlem). Pokud najdete místo. kde teplota bude kolísat někde mezi 27°až 32°C, pak je lepší roubovat v ruce a "stratifikační balíček" umístit v tom teplém místě.

K jarnímu roubování je dobré vzpomenot si, jak se pěstovaly rajčata v igelitovém rukávci a stejným způsobem zvýšit teplotu (zejména pak omezit noční poklesy) technickými "vychatávkami".

SfK.

Teplotu nevím, ale k jednomu radiátoru mám přisunutý na 15cm vzdálenost gauč, tam bude určitě 30°C i víc. Na stratifikační balíček nemám piliny, tak jsem myslel, že stačí zasadit semenáč do cca 5l květináče a na naroubovaný kmínek přetáhnout sáček pro udržení vlhkosti. Popřípadě lehce odvětrat aby neplesnil. Může být nebo to má zásadní chybu, třebaže ty piliny zamezují plesnivění? MH

Než nepořádně pokusničit, bude mnohem lepší si vyhledat na netu pátou Rukověť zahrádkáře z roku 2007, kde na stranách 36 až 43, je velmi pěkné pojednání o vegetativní rozmnožování ořešáku. Jinak je na Ukrajině k sehnání kniha zabývající se touto problematikou, je psána rusky. Bohužel nemůžu poskytnout konkrétní informace, protože počitač, ve kterém to bylo uloženo, odešel do počitačového nebe.

Kouknul jsem na to, celkem slušný přehled, díky za to. MH

Podle všeho máte štěpovance, kteří vloni přišly při jarních mrazících o apikální = vrcholový pupen. To co považujete za místo očkování je místo, ze kterého vyrazily náhradní výhony / vyrazil nejniže položený náhradní výhon. Protože se ořešákové roubovance sázejí hlouběji, někdy bývají kořeny u tříletého špičáku i na ušlechtilé části (laterální a rosné kořeny). Protože ale ořešákové kořeny mají silnou apikální dominanci, tak nikdy nedojde k zpravokořenění a hlavní kořen se bude vždy obnovovat z nejniššího místa podnožové části.

SfK.

To je zvláštní - nedávno mě v sousedním vlákně (o nerostoucím ořešáku Mars) někdo upozornil, že sám p.Vaněk na jednom videu na svých stránkách o sázení ořešáků upozorňuje, že je nutno sázet místem štěpování nad zem, aby nedošlo ke zpravokořenění, protože by se tím stromek oslabil a přestal růst. Já si taky myslím, že štěpovaná část nemá důvod vyhánět kořeny, když podnož i štěpovaná odrůda jsou stejně bujné... tak kde je pravda?

Pravda je ta, že stromek by měl být zasazen tak, aby kořeny byly stejně hluboko, jak rostly ve školce. Kořeny potřebují živiny, vzduch i vláhu.  Každé podsazení i oběšení stromku škodí.   Některé druhy umí tento zásah napravit vyhnáním nových kořenů nad krčkem, u štěpovanců zpravokořeněním.
   Teď nemyslím dřeviny jako třeba rybízové keře či vrby, kterým to nevadí, neboť rychle doplní kořeny odkudkoli.

Ale já se ptal, kdo z nich má pravdu - Standa_HK vysvětluje, že podsazením u ořešáku ke zpravokořenění dojít nemůže, naopak p.Vaněk tvrdí, že podsazením ke zpravokořenění dojde a utlumí se růst stromu.

Já si taky myslím, že štěpovaná část nemá důvod vyhánět kořeny, když podnož i štěpovaná odrůda jsou stejně bujné... tak kde je pravda?

Ptal jste se, ale ne správně. Když podsadíte rybíz, meruzalku, vrbu, tak část nad kořenovým krčkem má vždy stejný růst, jako kořeny. A přesto je vyrazí tam, kde mají být. Je to v první řadě o vlastnostech druhu dřeviny, až potom a vzrůstnosti odrůdy.

Já už teda nevím, asi vám nerozumím - bavíme se přeci o ořešáku! O ořešáku královském (Mars, Jupiter, Seferdorfský,...) štěpovaném na semenáči ořešáku královského. Tedy znovu pokládám otázku - má pravdu p.Vaněk, že takovýto roubovaný ořešák podsazením zpravokoření a utlumí růst, nebo pan Standa_HK, který tvrdí, že ořešák nikdy nezpravokoření a bude tvořit kořeny z kůlového kořenu? Pro mně je toto docela zásadní otázka, protože právě s ořešáky bezradně zápasím.