Doporučte odrůdu ořešáku

Mám 3 semenáče na zahrade do 60cm same narostli ale štepit neumim. Koupili jsjsme v roce 1990 semenáč ve školce neroubovaný a už do 10 let mel asi 1-4 kg orechu v patnácti letech už mel 10kg určite a po dvaceti letech mel tri bedínky asi v prumeru 20kg ročne, orech je velký 12x8m koruna, výška asi 12m a hrubka kmene odhadem 40cm, kde pak 15-20let, to rodí brzo i semenáč, možná roubovaný rodí ješte víc brzo.Soused posadil semenáč pred 8-10 lety nevím presne a letos už tam má nejakých 20 orechu. Jedine co mne zajímá na roubovaných je že jsou prí menší, mám pozemek široký 7m, ale asi ne o moc že jo. Ale i brzká rodivost je zajimavá pokud to nebude v šesti letech jen pár orechu na ukázku.

Výsadba jakéhokoli semenáče je vždy sázkou na nejistotu. U ořešáků se to dělalo hlavně proto, že velké ořechy dobře klíčí, naopak roubování se často nedaří. Ale kvalitu ořechů zjistíme až po letech (a nehádejme se, jestli po pěti či patnácti) a je nezaručená. Vím, že mnozí nesouhlasí, já ale považuji výsadbu semenáčů za velký nešvar amatérského ovocnářství.

Pravdu diž. Když ono je lidem zatěžko koupit drahy roubovany stromek. Ja měla ořechy na prvnim rokem nasazených roubovanych, samozřejmě že jsem je otrhala, nez aby stromecek trpel.

Nešvar sázet semenáče ořešáků? Zasadil jsem před dvaceti! lety odrůdu Mars. Roste slabě a tomu odpovídá i úroda. Plodit začal brzy, ale co je to platné když úroda se první léta dala počítat na kusy. Snad až předloni měla manželka ořechů tak na upečení vánočního cukroví, loni o něco víc a letos to bude opět jen na ty vánoce.

Jednoduše od doby, kdy musel jít před deseti lety dolů starý semenáč, jsme bez ořechů. Kdybych před těmi dvaceti lety nasadil semenáč, ořešák by byl nejméně jednou takový a ořechy bych nekupoval. Ani chuť Marsu nic moc. To semenáče u sousedů jsou chutnější. Holt pozdě bycha honit. P

Dle Vašeho popisu soudím, že můžete mít místo roubovance podrostek podnože. Ono se to někdy špatně odhaluje ve školce, když musíte mít kvůli ochraně před mrazem místo roubování ve hrůbku (tak 10-15 cm pod povrchem zeminy)). Vyrazíli z hrůbku krásný špičák a brigádník provádějící selekvi vícenásobných výhonů je bordelář, tak "semenáč je na světě".Proto někteří školkaři používají jako podnož ořešák černý (Juglans nigra), který má listy jiné a tudíž k záměně podnožového a štěpovaného špičáku nemůže dojít.

Další možností je záměna s jinými štěpovanci. Dejte proto fotky listů, letorostů z dvouletého dřeva, habitu celého stromu a případně i loňských plodů celých/půlených/jádra.

SfK.

Považujete výsadbu semenáču za amaterizmus.Proč potom porád prodávají školky a zahradnictva orech semenáč. Ješte jsem nevidel i když jsem toho až tak moc nevidel že by nekdo posadil kvalitné semeno orecha a o pár let zjistil že z toho vyšlo neco nekvalitného-jiného oproti tomu jako sadil.,vy jo?

Ponúkam tady obrázky velkých orechu z tržnice, ješte jsou mekké musí se dosušit, jsou trikrát težší jako naše, 38g, když vydíte prodávat takové veliké jádra na váhu tak to jsou z nich ale nejsou tak chutné jako naše orechy,.znáte je nekdo?

Víte, já si z mnou hodnocených stromů nevybíral podle velikosti ořechů, ale podle úrodnosti a výtěžnosti jádra. Úrodnost jesm mimo jiné hodnotil podle průměrného počtu plodů na dlouletém letorostu a výtěžnosti jádra. Jestliže máte na keždém dvouletém letorostu alespoň jeden samičí květ (nejlépe však dva) a ten je občas dvojitý, pak máte šanci, že průměrný počet plodů na jeden letorost bude až 3 (Mars má cca 0,8 - 1,8 podle polohy a klonu, Mělnický křapáč 1,1, novoměstský Baron jen 0,3, atd.). Luštitelnost je vlastnost, jestli ze skořápky dostanete celý "mozek", dva motýlky, 4 čtvrtky a nebo jen drťky. Výtěžnost jádra je poměr mezi konzumovatelným jádrem a odpadem (skořápkou, přepážkami, nevytříditelnou drtí z jádra). Nechal jsem si roubovat takový, co má vysoký výnos jádra (polopapírák Mars 45%, mnou vybraný 60-70%, Baron 30%, Mělnický křapáč 20%). Tedy v souhrnu vlastností je to pak velikost koruny v m3 × počet letorostů na m3 × počet plodů na letorost × výtěžnost jádra = konzumní množství jádra na strom. To může být od 1,5 kg (Baron) až po 40 kg (Mars, Jupiter, Zezulkův lahodný).

Přeji Vám, aby jste dostal semenáč co nejlepší kvality, ale já jsem po předchozích neúspěších se semenáči šel jinou cestou = našel si vhodný zdroj roubů a ty si poslal k Vaňkovi. Nyní mám ve školce po úvodních ztrátách necelou dvacítku špičáků, na které jsem před odesláním roubů k Vańkovi sehnal už zájemce a letos, po tříleté snaze budu vykrývat "čtyřleté požadavky". Jsem rád, za ty nadšence, co jsou schopni si objednat stromek už před jeho "výrobou". a nekupovat instantní "co prodejce má". Ano, prodávají se u nás i smenáče, protože ne všechny země v EU jsou tak na špičce v štěpování jako u nás v ČR. Semenáče jsou vždy z dovozu.

SfK

Tak proto chcete videt celý strom, já že stačí videt jenom orech. Tak z mých orechu na semenáči celý mozek dostanu jenom ojedinele.Dva motýlky dostanu jenom pracne, vetčinou jsou to čtvrtky a drťky. Takové hezké pulky jako v obchode nejsou, nevydelal bych na tom. Pomer skorápka jádro nevím ale odhadem z 15 kilo orechu bylo asi 4až 6

kg jádra ale to není presné.

Která odruda je nejkvalitnejší, nejchutnejší,nejvetčí, co pestujete vy?

když jsem sadil orech ze semena tak jako z letošný urody bych vybral nejvetčí kusy a sadil bych je až na rok, na zimu sadit se neujmou, stačí sadit v kvetnu když je teplo 5cm do zeme a za dva mesíce je orech. Z 3 orechu jeden vyjde na 100%.

A kdo je vanek?

Vaněk je pán, který v JZD nedaleko Mladé Boleslavi měl na starosti ovocnou školku a vypracoval metodiku roubování vlašských ořechů, která dávala hospodářsky významnou úspěšnost pro školkařskou produkci. Zjednodušeně je tato metoda více podobná zimnímu roubování révy vinné, než ostatním způsobům štěpování ovocných druhů. Nyní již Vaňkova školka je samostatná (JZD se rozpadlo atd.) a roubování podle jeho metody zvládají i jiní školkaři (ale nedá se to dělat v malém).

Nejkvalitnější odrůdu neznám, každá z odrůd má své jisté nedostatky. Kdyby nebylo škůdců, byly by optimálními odrůdami papíráky. Protože ale škůdci jsou (zejména ptáci hledající olejnatá semena), je pro většinu lokalit optimální polopapírák. V některých lokalitách ale je tlak tak silný, že musíte volit z polokřapáčů a křapáčů (tedy tam, kde ptactvo decimuje oblíbený Mars). Historicky se u nás ale často pro svou vitalitu a sadovnický význam udržely i exempláře tzv. kameňáků = obřích ořechů s luštitelností srovnatelnou s O.Pekanovým. A pak jsou další vlastnosti od kvetení, časnosti rašení, odolnosti chorobám,... Takže suma sumárum vězte, že jsem si prošel cca dvě desítky km ořechových olejí podél silnic a vybral jeden, který mi stálo za to nechat si namnožit u Vaňka. I ten však není ideální. Pro mé kritéria je však lepší než Mars nebo Jupiter. Mám však na vlastním pozemku i tzv. svatojánský, který jako ovocná odrůda je na hranici použitelnosti. Je však jedinečný v tom, že začíná rašit a kvést až v době, kdy z Marsu (jako nejpozději kvetoucí registrované odrůdy) opadají jehnědy.

Ještě k tomu výběru podél silnic. To si nejprve projedete/projdete aleje koncem srpna, aby jste odhadnul množství nasazovaných plodů na 1m³ koruny. Pak v době sklizně, aby jste posoudíl luštitelnost, velikost plodů, výtěžnost jádra, odlučitelnost rubiny,..., Ještě pak u favoritů zkouknete dobu rašení, odolnost stresu (chlad, vítr, přísušky,...)a chorobám. To několik let po sobě opakujete a vlastně za stejných 10-15 let máte výsledek. Při menší náročnosti ale můžete mít výsledek už při první sklizni = pokud Vás zajímá jen velikost a nikoliv užitná hodnota.

K Vašemu "sklizím 15 kg ze stromu a mám po vyluštění 4 kg čtvrtek" = dobrý výkon na obecný křapáč. Nevyplatí se kácet dokud není v plodnosti kvalitnější náhradník. Vyplatí se kácet, pokud se tím může vyřešit sousedský spor nebo sousedi souhlasí s výsadbou náhradníka pouze na původní lokaci. Pro srovnání :18letý Mars dává podle počasí v době opylení cca 15-20 kg plodů, které po vyluštění dají 8-10 kg jádra v jakosti motýlci. Půl století starý Jupiter dá 40-60 kg plodů = 15-32 kg jádra v jakosti motýlci+čtvrtky.

SfK.

Jedine podle mne na rust orechu má výživa. Všimnete si orech nekde u cesty opustený, nikdo se o nej nestará má 25-35 let a je malý jako jabloň na MM106. My máme na dvore orech v betonu, je tam asi 70cm ryha ale ho porád zalévame každý den kolem 30l všelijaké vody včetne vývaru z kuchyne ,zalévat se musí od kmene aspoň pul metru i víc nebo muže hnít kmen, jeden orech nám proto zahynul a dávat hnojivo aspoň umelé, a od souseda me napadlo když prerastal za plot ulamovat po opadu listu na podzim konce jednoletých výhonku 20-30cm, možná i víc a orech se zahustil a začal víc rodit jako rásť, proto jsme meli už po 12 letech hodne orechu, jako 20 letý mel v nekterém roce asi 5kg loupaných orechu, orech potrebuje hodne zalévat i když má koreny hluboko a s rezem se netreba prehánet ale neuškodí mu.My orech nerežeme vubec, jen aby mel výšku 220cm kmen, jeden hrubý konár od souseda jsem urezal a potom už jenom to zakracování jednoletých výhonku po obvodu. A semenáč jak lusk.