Fotosynteza a zakon zachovani hmoty + energie

Dobry den,

 chtel bych se zeptat na teoretickou otazku ohledne zivota travniku a i jinych rostlin. Zajimalo by mne, jakym pomerem rostlina (zejm. travnik a vyssi dreviny) odebira hmotu (t.j. zeminu + vodu + CO2 + mineraly a ostatni) z okolniho prostredi.

 Predmetem me otazky je pomer, jakym mizi "material" na stavbu bunek (hmota ze zeme - zde pujde asi zejm. o organicke castecky + mineraly a vodu) a CO2 ze vzduchu. Prakticky jde tez o zodpovezeni otazky, zda kdyz budu hnojit travnik vhodnymi hnojivy (NPK?), sekat, a nebudu doplnovat kompostem (ten pouziji nekde jinde), zda mi travnik bude uzirat zeminu, ktera je pod nim a za mnoho let dojde ke snizeni urovne terenu (meritelne).

Pro ty, co hodiny biologie na stredni skole travili jinak nez studiem uvadim odkaz na wikipedii.

Dekuji,

Martin

Zapomněl jste na jednu složku a tou je obyčejný nafoukaný prach.Za léta je ho požehnaně.Platí jedna zásada, že chodníky v okolí trávníku se dělají výše, než je okolní trávník.Spíše "hmota" doroste, než časem ubyde.Na zvýšení se samozřejmě hodně podílí vytvořená "hmota" z kořenů.P

Ja som hodiny biológie pilne hltal, ale vedecky to nevysvetlím. Iba laické pozorovanie. Po rokoch je trávnik merateľne vyššie, ako po založení. Kosačka každoročne jazdí po povrchu trávnika a reže vzdialenosť od spodku kolesa po nôž. Nereže teda od roviny založenia v prvom roku. Navyše úlomky trávy padajú ako mulč a tiež zvyšujú pôdu okolo trávneho stebla.

ak pravidelne pieskujete urcite narastie. Aj v hnojive moze byt dost balastnej latky. No a humozne latky vznikaju rozkladom travy. Pravda, postupne miznu, ale asi menej ako rychlo vznikaju. 

Inak Tatry klesaju par mm rocne. :-)

Ch.Darwin se domnival, že hlavní příčinou zvyšování se okolního terénu proti pevným - v hloubce ukotveným - stavbám jsou žížaly...

Trávník vám žádnou zeminu užírat nebude, kde jste na to přišel? Půda slouží pouze k ukotvení rostlin a k přijímání vody a živin, žádnou hmotu z ní přímo neodebírají. (Pokud nebereme v úvahu zpetné doplňování iontů rostlinou odebraných z půdních roztoků.)

Pokud vás zajímá, kolik "materiálu" je potřeba na fotosyntézu, tak vězte, že např. pro produkci 1t sušiny je potřeba řádově několik desítek kg N, K, Ca, jednotky kg P, Mg, a jednotky až stovky gramů stopových prvků. Velká část těchto prvků se ovšem do půdy opět vrací při rozkladu vzniklé organické hmoty. Zbytek do 1t pochází z vody a CO2. VJK

Půda slouží pouze k ukotvení rostlin a k přijímání vody a živin, žádnou hmotu z ní přímo neodebírají... to jste napsal blbost, že? Co je podle vás ten N, K, Ca atd.? To není hmota?

1. Dočtěte ten odstavec do konce. 2. Hmotu zmiňuje tazatel..hmota ze zeme - zde pujde asi zejm. o organicke castecky.. , tj. dle tazatele rostliny z půdy odebírají hmotu, minerály a vodu. VJK

Když už se mísím do poměrně obskurního vlákna, vjk dotazu asi porozuměl nesprávně. Vysvětluju si to tak, že vjk-em uvedené destíky kilogramů prvků, mají zcela určitě nějaký objem. Tento objem je z půdy vyčerpán a tazatel předpokládá, že není nahrazen. Tedy se o něj zmenší objem půdy pod trávníkem. Tam asi směřoval původní dotaz.

Škoda slov, když si myslíte, že "minerály" nemají hmotu.