Svářečka x invertor

Pánové, mám prosbu: Zdědil jsem transformátorovou svářečku Brüder Mannesmann asi 15 let starou, bez návodu. Nikdy jsem nesvářel a potřeboval bych někde najít laicky srozumitelný návod. Neporadil by mi někdo, kde? a Ještě jeden dotaz: jsou tam dva kabely a dva (myslím že neoznačené) otvory na ně - oba stejně veliké a nevím, který kabel mám dát do které díry. Předem děkuji za Vaše odpvědi a rady. Mirek

to bude asi trafo tak   je jedno kam který kabel zapojíš ostatní je třeba vyzkoušet.

Zdravim,

Chci koupit invertor a rozhoduji se mezi Gamou 161 a Kitin 170 tig La.Budu ho pouzivat v dilně a na opravy zemědělské techniky.U Kitin 170 mam trochu strach z přetechnizovanosti a nasledneho zajisteni servisu po letech.Prosim o rady a zkušenosti ohledně obou strojů.

Dík Jirka

Vzhledem k jakému účelu budeš inventor využívat, volil bych jednodušší variantu, tedy Gamu, pro daný účel zcela vyhovující (kouzlo tkví v jednoduchosti).Máš pravdu i v obavě z přetechnizovanosti u Kitinu (možný zdroj závad, zbytečné funkce, které nevyužiješ),otázka servisu je však ve hvězdách u obou strojů, při rychlosti obnovy současné techniky nutno počítat s rychlým stárnutím(rozuměj tak, že zítra se už vyrábí něco nového a firmy budou držet pouze předepsanou lhůtu na zajišťování servisu),každopádně minimum 10 let je garantováno.

je to akademická diskuse. Obavy z "přetechnizovanosti" jsou směšné, řídící elektronika je velmi podobná, pouze kitin má display.

Jinak jsou oba stroje velmi kvalitně provedené, před legračními obavami z přetechnizovanosti stačilo dát dotaz na servisáky. Zjistili byste, že přístroje obou výrobců jsou takřka bezporuchové a to i v denním, dlouhodobém provozu v dílenských provozech.

Osobně jsem volil 170, rozdíl v ceně není velký a výkonová rezerva je veliká. Nicméně i gama jistě udělá radost.

Jen pro pořádek. oba výrobci sídlí geograficky takřka na jednom místě a vznikli rozdělením jednoho rodinného podniku, Oba výrobci vynikají naprosto nekompromisní profesionální kvalitou, prezicním zpracováním a dostupným příslušenstvím. Česká republika patří i díky těmto výrobcům ve světě svářecí techniky mezi světové jedničky.

Dívám se na to asi takto: kupuji mobil, potřebuji volat, dalších X funkcí mne akorát zdržuje, či komplikuje ovládání, kupuji svářečku abych mohl pracovat a ne čučet na display.Gama svým výkonem bohatě pro daný účel postačuje, navíc se teď nechá koupit jako stavebnice a tam už je cena hodně zajímavá.Že češi svářečky umí, je léta známá věc, kdybychom takto uměli i vládnout!

mužete mi prosim napsat nejake podrobnosti o praci s kitinem 170, jak sváří slabé plechy, které prvky ovladání  aktivně využíváte a jak sváří s dlouhou prodlužovačkou.

dik Jirka

Jirko!

Ptejte se co umí svářeč a nikoli Kitin 170 :-)), ptejte se na zvládnuté technologie :-))

Tenké plechy- vyplývá, že v režimu TIGu lze lépe svářet i tenčí plechy, dokonce i velmi tenké,  vařit lze i proudem o 10A !. Je to jen pomalejší a dražší na provoz než CO2.

(pro pobavení, speciálními  svářečkami  tigem svaříte i kovové folie a šperky s proudem nižším než 1A!, což ale 170 neumožňuje)

VAřit plechy můžete i metodou "lemového sváru" kdy nepotřebujete další materiál, svár je pak homogenní i materiálově. Pakárnu ale budete mít se sháněním Argonu. Je to o Vašich rukách,(a tréningu) a penězích, které jste ochoten utratit za sváření. Jakou nejmenší tloušťku jsem vařil? Netuším, ale jednalo se o tenkostěnné profily, které se obalovanou elektrodou vždy "prostřelily"

Prodlužovačka - jenom blázen vezme na jakýkoli výkonný invertor prodlužku delší než 25m. (předpokládám i takovou s průřezem 2,5mm2 - tu už musíte vyrobit, tu nekoupíte)

Jaké prvky používám ? Všechny, je jich opravdu jen pár :-)) Hotstart  (lze nastavit procentuální zvýšení zapalovacího oblouku, a časový interval ) a nastavujete  svářecí proud.U  MMA nastavuji během přechodu na jiný materiál, než posledně, zvlášť u tenčích materiálů, abych je "neprostřelil" při startu.

U TIGU lze nastavovat proud, jeho frekvenci, chceteli svařovat pulzním proudem, dále lze nastavit doběh proudu a koncový proud

Reakcia na Chemický Alí - xxx.xxx.7.210 (846), 20.2.2009 2:13 :

 Doplnil by som, ze trh je zialbohu naozaj zasypany nekvalitnymi predlzovackami, ktore nielenze casto realne nemaju prierez ani 1 mm2  (dokonca niekedy ani 0,75 mm2!) ale tiez aj nezodpovedaju norme a uz vobec vonkajsiemu pouzitiu a zdravemu rozumu. Prave preto som hladal a aj nasiel vyrobcu skutocne kvalitnych predlzovaciek na Slovensku. Je to oravska firma SEZ Dolny Kubin, ktora vyraba o.i. aj kvalitne jednofazove navijacie kablove predlzovacie privody   (tzv. bubny) typoveho oznacenia PB, splnajuce STN EN 61242 s prierezom 2.5 mm2,  s menovitym prudom 16Amperov a vykonom 3600W.  Su dostupne v roznych, normou povolenych dlzkach. Dokonca maju v sortimente vonkajsiu predlzovacku s prudovym chranicom. Nie som si isty isty, ci ich produkty su dostupne aj v Ceskej republike, ale myslim, ze sa da predpokladat,  ze v CR budu urcite nejaki kvalitni vyrobcovia kalitnych predlzovaciek. Ovsem kvalitnu predlzovacku by som nehladal ani v hypermaketoch, ani bau-bau marketoch,  ale v specializovanych predajniach s elektroinstalacnym materialom.      ___pooh.

dobrá inspirace, díky, osobně jsem si prodlužovačky vyráběl - ve velkoobchodě nakoupil příslušné kabely 2,5mm2 a koncovky pro venkovní použití.

Konečně někoho napadlo vyrábět dobré prodlužky. Výjimkou totiž není ani situace, kdy je "drát z venku adekvátně silný a uvnitř se krčí několik Cu chloupků, a to co jste popsal je bohužel pravda, někteří asijští výrobci jdou tak daleko, že prostě část průřezu ukradnou a deklarují větší než reálný..