Usměrňovač za trafem, ta tlumivka tam je nutnost, hlavně když se jedná supermarketové levné trafo, kde se šetřilo na velikosti svařovacího napětí. Usměrňovač ještě nějaký voltík sebere, takže bez tlumivky i elektrody na střídavý proud blbě zapalují a hoří ještě hůře než bez usměrňovače. Akorát že ta tlumivka nemusí být nijak velká, už dávno jsou vyladěna zapojení svařovacích usměrňovačů s malými tlumivkami (relativně malými). Tlumivka má tam totiž akorát tu funkci, že při škrtnutí zvyšuje zapalovací napětí a při poklesu napětí mezi pulzy udrží proud několik ampér, takže oblouk nezhasne.
Každopádně při použití toho správného usměrňovače se elektrody zapalují mnohem snadněji a i ty na střídavý i ty na stejnosměrný proud hoří mnohem klidněji a dávají kvalitnější svar. Hlavní přínos usměrňovače je ovšem v tom, že se dají použít i elektrody na stejnosměrný proud, které mohou být levnější nebo kvalitnější nebo na daný materiál elektroda na střídavý proud vůbec neexistuje. Na druhé straně materiál, který byl na svařování střídavým proudem příliš tenký, nepůjde svařit ani trafem s usměrňovačem, invertorem ovšem svařit jít může. Potom invertor jde mimo režim svařování obalovanou elektrodou přepnout na další režimy dalších svařovacích technologií, zatímco u trafa to nejde.
