Steparsky vosk verzus stromovy balzam

Dobry den, vedel by mi niekto v skratke vysvetlit rozdiel medzi steparskym voskom (napr. Jenten U) a stromovym balzamom? Podla zahradnika mam ostrihane stromy osetrit balzamom, vosk by ich vraj mohol "spalit". Nieje mi jasne ako moze steparsky vosk naneseny na odstrihnuty konar ublizit.

Spálení může nastat u obou.

Š. vosky jsou odvozeny od pryskyřičnatého obranného mechanismu a balzámy povětšinou od latexového obranného mechanismu. Pak jsou nátěry, které výrobce nazývá balzámem, ale s přírodními obrannými mechanismy ty nátěrové hmoty mají pramálo společného (např ten od Hlubna Brno.).

Ve vosku je ponejvíce plniva (dubové prachové piliny, žitná mouka, odleželý popel z spálené biomasy,... aj.), smoly, kalafuny a vosk, lanolin či parafin. Pro lepší aplikaci je pak použito ředidel jako je terpentýnový olej anebo kapalné alkoholy (metanol, etenol, glycerin). A pálit mohou právě ty ředidla v nevhodném poměru a množství. Proto se š.v. nepoužívá na nevyzrálé letorosty.

Balzámy mohou pálit zejména kvůli přidaným desinfekčním, insekticidním a fungicidním aditivům. Některé kvůli nevhodnému složení základu.

Nenapsal jste tu základní věc - jaký druh a jak staré tkáně míníte ošetřovat.

SfK.

Štěpařské vosky jsou rozpouštědlové. Jsou převážně ze složek rozpustných v organických látkách, pryskyřice, tuky, parafíny a jako rozpouštědla ztekucující vosk obvykle terpentýnový olej nebo 100 % líh či izopropylalkohol. Znečištění štěpařským voskem se dostraňuje organickými rozpouštědly - ředidly.

Balzámy jsou obvykle vodouředitelné, jak se píše jinde, hlavně na latexové bázi. Pokud nezaschne, znečištění se odstraňuje vodou. Pokud zaschne, může to trochu jít ředidly, ale obvykle špatně, je to už zpolymerované.

U ostříhaných stromů - tenkých výhonů je natření spíš estetická věc. Strom ránu vyhojí a než je v horším případě suché dřevo v řezu viditelně do hloubky napadeno nějakou hnilobou bývá v rámci obnovení koruny, do pár let,  odstraněna celá větev i s těmi řezy. Smysl má hlavně ošetření větších řezů na silnějších větvích či kmenu, která na tom stromě budou déle než několik let a na neošetřených by měla hniloba možnost proniknout dovnitř větve nebo kmenu.

Pro roubování používám (kupovaný) štěpařský vosk, zatím jsem nepocítil potřebu něco měnit. - hlavně aby byl nahřátý sluncem nebo celý kelímek ponechám chvíli v horké vodě, aby se s ním dobře pracovalo,

Na ošetření řezných ran jsem vyzkoušel latex a jednou jsem dokonce koupil balzám - ale nijak dobrý dojem jsem z toho neměl, navíc balzám rychle omyl první déšť.

Nejlépe mi vyhovuje - doufám že stromům též - obyčejné sádlo. čtvrtka za 12 korun rozdopená v plechovce a zahuštěná co možná nejvíc na kašovitou hmotu

dřevním popelem z krbu (z čistého dřeva). Pohodlně a rychle tím pomocí kartáčku na boty zatřu jakékoliv řezné rány, i velké, ba i příležitostný ohryz kůry od ovce. Sádlo se částečně vpije, poměrně dlouho je rána zakrytá, zakrytí lze snadno obnovit. (Děda to praktikovat tak, že použil odkapané sádlo ze spodního plechu v udírně a přidal popel - ale to obsahovalo hodně soli.) Nic nebrání tomu přidat do toho trochu kuprikolu nebo nějaké jiné ochrany proti houbám.

Používám štěp.vosk při stříhání větviček u stromků po výsadbě, balzám na větší rány při řezu starších stromků.

U balzámu je NUTNÉ důkladně číst návod, některé balzámy (např.Hlubna) ani nelze na jednoleté větvičky použít (nevyraší). Na rozdíl od štěpařského vosku ale obsahuje fungicidy, takže větší rány dobře chrání před houbovými chorobami. 

Obojí vám v kelímcích časem ztvrdne. Balzám pak můžete pouze vyhoduit, štěparský vosk lze nahřát třeba v teplé vodě - změkne a lze používat dál.

Lída

Vyskúšal som v minulosti rôzne vosky aj balzamy, kupované aj zarábané, ale ten ktorý sa ku mne dostal ako posledný je z nich najlepší. Je to TERVANOL. Meniť už nebudem.  IH