Pro roubování používám (kupovaný) štěpařský vosk, zatím jsem nepocítil potřebu něco měnit. - hlavně aby byl nahřátý sluncem nebo celý kelímek ponechám chvíli v horké vodě, aby se s ním dobře pracovalo,

Na ošetření řezných ran jsem vyzkoušel latex a jednou jsem dokonce koupil balzám - ale nijak dobrý dojem jsem z toho neměl, navíc balzám rychle omyl první déšť.

Nejlépe mi vyhovuje - doufám že stromům též - obyčejné sádlo. čtvrtka za 12 korun rozdopená v plechovce a zahuštěná co možná nejvíc na kašovitou hmotu

dřevním popelem z krbu (z čistého dřeva). Pohodlně a rychle tím pomocí kartáčku na boty zatřu jakékoliv řezné rány, i velké, ba i příležitostný ohryz kůry od ovce. Sádlo se částečně vpije, poměrně dlouho je rána zakrytá, zakrytí lze snadno obnovit. (Děda to praktikovat tak, že použil odkapané sádlo ze spodního plechu v udírně a přidal popel - ale to obsahovalo hodně soli.) Nic nebrání tomu přidat do toho trochu kuprikolu nebo nějaké jiné ochrany proti houbám.