Mulčovací netkaná textilie přes zimu

Prosím zkušené mulčovače o radu či názor.

Původně jsem si myslel, že jsem dostal dobrý nápad, když jsem ale promýšlel detaily a možné důsledky, už si tím vůbec nejsem jist. Ten nápad spočívá v tom, že na podzim zryté záhony přikryju na zimu černou netkankou 50g/m2, čímž si na jaře velmi ulehčím rytí.

Ty problémy teď vidím v tom, že při mírné zimě

a) půda nemusí vůbec promrznout, takže zůstane hroudovitá (mám parádní jílovku), případně promrzne jen povrchová vrstva

b) mráz nezničí ani tu část patogenů, kterou zničit umí

c) škůdcům umožním pohodlné přezimování a tudíž i jejich invazi na jaře

d) netkanka se začne rozpadávat a uvolňovat drobné částečky do půdy

Máte někdo praktické zkušenosti s takovým postupem? Ale když se tak podívám na ten seznam, už si začínám masírovat svaly a trpělivost na to jarní rytí. Protože vidím, že všechny ty výhrady jsou opodstatněné. A možná se najdou ještě další. A zahradník nesmí být líný, zvlášť když je důchodce a má na tu práci čas.

Milan HP

Trochu zbytečný post, protže jste si to podle mně správně zdůvodnil a nikdo váse nebude přesvědčovat o opaku. Akorát bod d) je trochu nepřesný, částečky plastu se jistě uvolňují z folie průběžně, tedy furt.

navrhuji úpravu řešení, a to netkanku umístit na záhony až koncem února. Do té doby nenastanou problémy a, b,c, d. Ve zbytku zimy a na jaře by pak netkanka stačila splnit účel instalace. Walter 

Jasně, a možná by se to dalo i pružně přizpůsobit počasí: před vlnou mrazů sundat, to stejně plevel neroste. A když se oteplí, šup s ní zpátky. To zase není tolik práce, rozhodně míň, než to čištění plevem zamořeného záhonu na jaře.

Díky, Waltře.

Milan HP

Materiál, ze kterého je ta moje netkanka vyrobená, je PP, tedy polypropylén. Údajně granulovaný čistý, ne recyklát. Ošetřený proti UV rozpadu, ale zcela určitě ne dokonale. Degradace mrazem tedy nejspíš minimální. Takže bod d) jsem vyhodnotil jako minimální riziko a už se jím nebudu zabývat. Snad jen, že tu stejnou netkanku nebudu používat víc než dva roky.

Jsem hrdý na správnost svých úvah, což jste mi potvrdil. Dík. Ale nebylo to úplně zbytečné - nakonec se jakési kompromisní řešení našlo, i když mám takový pocit, že se přikloním ke starým dobrým "mozolům".

Milan HP

Milane HP, vyjasníte mi, prosím, o co Vám vlastně jde? Uvádíte, že byste chtěl netkou zakrýt teď-tj. na podzim ZRYTOU půdu-snad pro usnadnění RYTÍ na jaře? To ryjete totéž dvakrát?

Existují plevele, které dokážou růst i v zimě, samozřejmě za příznivých podmínek, třeba ptačinec. Na jaře nemusí jít o hluboké rytí, ale každopádně úprava půdy, třeba při hnojení, je nutná a odstranění plevelů také. Zakrytí netkankou může plevele významně omezit v růstu. Walter

Nevím, jestli se mám ozývat, zda je to výzva pro mně. Moje zkušenosti a soukromé názory: Myslím, že nejlepší je na podzim hluboká orba dobrým pluhem, který případné peleve a trávu z cestiček dobře zaklopí. Nebo rytí. Již dávné moudré knihy říkají, že na podzim se pole nechává v hrubé brázdě aby dobře zachycovalo vodu a sníh. Hroudy promrznou a mrazem se drobí. Pokud ovšem mrzne, že. Zjara se to projelo rotavátorem, uhráblo a bylo.  Dělal jsem to tak dlouhé roky, pluhem Vari. Teď, schýlen stářím už nezvládnu tu námahu, koupil jsem rotavátor s koly. Což není ideální, nedosáhne tak hluboko a hlavně nezaklápí. Takže v mírné zimě na poli pořád něco raší. A když se to zjara připravuje, je víc práce s vyhrabáváním plevele. Námitky, že to můžu zrýt, musím odmítnout, nemůžu. Proč ne, to je moje věc. Krytí pole netexem po dobu zimy se mně nezdá být dobrý nápad.  

Beru to od Vás jako názor zkušeného, teď nevím, zda říct zahrádkáře či sedláka, a tak nějak uvnitř to intuitivně přijímám jako lepší řešení.

Asi máte větší pozemky než já, ale na těch mých členitých se nedá použít žádná mechanizace (případně dá, ale s obrovskými problémy). Takže mi zbývá jen ruční práce a protože už mám nejmíň 48 let po vojně a záda podle toho vypadají, hledám pro ně úlevu. Na druhou stranu ale mám teď čas pracovat pomalu a po "stravitelných" dávkách. To zvládnu (Merkel).

Díky.

Milan HP

A tahle diskuze mne donutila přemýšlet či vzpomínat, odkud se ta "intuice" vzala. A přišel jsem na to, že to pochází ze školy, kde jsme měli předmět Práce v dílnách a na pozemku. Náš učitel "Zahrad", jak jsme tomu říkali my, byl profesionální, velice zkušený zahradník, který nám toto vštěpoval. Jmenoval se Žižka. Asi jsem nostalgický, ale připadá mi, že tenkrát dávala škola dětem mnohem víc než dnes.

Ano, tedy když mi zbudou síly. Na podzim nahrubo, ale plevel pečlivě vyndavám, případně přihnojuji dlouho působícími hnojivy (např. dolomitický vápenec proti suché hnilobě rajčat a paprik, síran draselný pro déledobé zvýšení obsahu draslíku, pro některé druhy pak hnůj). Na jaře neryju tak hluboko a zarývám buď hnůj nebo Cererit, to podle druhu zeleniny.

Ne, nedělal jsem to vždycky tak. Když jsem ještě byl plně zaměstnán, nebyl na to čas. Tehdy muselo většinou stačit jen jedno rytí. Ale ty výsledky té práce "kvapné" nebyly takové, jaké si představuju. Ten nový způsob je sice mnohem pracnější, ale přináší podstatně lepší výsledky.

No a problém je, že když zryju záhon celkem brzo, třeba na konci října, do jara je z něj "zelená louka".  A protože nejsem moc v této oblasti trpělivý, to vybírání i drobného plevele mne trochu deptá. Tak se to snažím nějak utlumit.

Milan HP