Motorová pila Oleo-mac

"Mám Stihl od roku 92. Výměna řetězky, pal. filtru 1ks svíčka a nezpočet řetězů. Spojka origo. Vživotě mě nenapadlo ji dát do bazaru a koupit jinou. Už ani náhradní díly se k ní nedodávají pro vysoký věk."

No to snáď nie! Veď sám som bol v predajni+servise, keď akurát pánovi opravili STIHL-ku asi 30 rokov starú (celá z odliatého kovu) a predavač+technik mi povedal, že náhradný diel prišiel za cca 14 dní...!

nenechte se zlákat různými akcemi a radeji si pořiďťe značkové kvalitní stroje stihl, husqvarna. Vlastním oboje a nemám žádný problém.

taky mám Husquarnu, šest šlape jak hodinky a skoro nežere.

Pavel

Naprosto souhlasím s hostem- xxx.xxx.45.6, 4.1.2007 0:31. Kupuji pouze profi techniku a jsem velice spokojený.

Měl jsem Oleo-Mac jednou v ruce . Jde jak traktor. To už je lepší Hecht . Ten šel alespoň pořádně za plynem.Jinak já mám dvě HQ.

Zdravím všechny příznivce i odpůrce (ty především) pil Oleo-mac.

Již dříve jsem psal o problému se zadřenou rádoby profi pilou OM 962. Chtěl bych se s Vámi podělit o zkušenost se zprovozňením tohoto zařízení. Po zadření pily a poškození pístu i válce a samozřejmém neuznání reklamace ze strany "firmy" Mountfield byl zakoupen nový píst za cca 2.000,- Kč. Bohužel, ten se opět podařilo zadřít, a pila tak ležela  ve skříni a "čekala na zázrak". To mě ale nedalo a po přečtení článku pana J.S. (nebo tak nějak) jsem vyzkoušel přípravek Metaltec. Pilu jsem odstrojil a sundal válec, jeho povrch nebyl zrovna ideální, ale rozhodnul jsem se ponechat ho v takovém stavu, v jakém se nacházel. Veškeré jeho poškození bylo stejně do povrchu nikasilové vrstvy, takže nějaké provizorní opravy by stav válce jen zhoršily. Nicméně celkově míra poškození ve mně vzbudila jisté nadějě, co mne ale šokovalo byla výduť ve stěně válce (zřejmě bublina vzniklá při odlévání válce) o průměru asi 0,5 mm a přibližně stejné hloubce. Je jasné, že to není žádná katastrofa, ale takový kaz by určitě neprošel kontrolou ani v mnohdy neprávem opovrhované Číně. Už když jsem válec poprvé uviděl, překvapil mne velmi hrubý povrch chladících žeber "Oni to snad odlévají do písku!". Prostě italský přístup k věci se nazapře.

Snahu o záchranu pily jsem tedy soustředil na píst, jeho poškození také nebylo beznadějné. Šikmými tahy ostrého nástroje jsem odstranil nános nikasilu, který se asi ve 3 mm širokém a asi 20 mm dlouhém pruhu vlivem vysokých teplot přenesl z válce. Zároveň jsem zaškrabal i ostré části narušeného povrchu pístu, zde je nutno brát zřetel na to, že čím více hliníku odstraníte tím více zkrátíte život pily, takže velmi opatrně, opravdu jen vyčnívající materiál. Rozhodně nedopuručuji leštění na tkaninovém kotouči nebo podobné praktiky, pokud uděláte i mírné rýhy po obvodu pístu je to rozhodně lepší než zbytky leštící pasty, která válec i píst silně poškodí. Nastěstí uvedené rýhy se nacházely až v rozšiřující se části pístu v oblasti pod kroužky, směrem k výfuku.

Ještě jsem z nějaké papírové krabičky vytvořil nové těsnění pod válec, protože byla sobota večer. Po namontování válce jsem výfukovým kanálem nalil do válce několik mililitrů přípravku Metaltec, pístem jsem uzavřel tento kanál a ještě lehce polil píst. Lehce jsem pístem zapohyboval tak, aby se přípravek dostal na všechna místa, kde byl třeba. Po zhruba dvou hodinách jsem pilu asi pět minul protáčel startovací šňůrou (samozřejmě bez svíčky). Na konci tohoto procesu se olejový film na povrchu pístu přestal trhat - signál pro pro další část resuscitace.

Pilu jsem bez výfuku (a bez sání - není nutné) nastartoval a nechal několik sekund běžet na volnoběh. Po vizuální kontrole pístu jsem čas chodu motoru postupně prodlužoval až do ůplného zahřátí. Až poté jsem vyzkoušel několikrát jemně přidat plyn. Vše bylo OK. Namontoval jsem tedy řeznou část a všechny kryty aby nedošlo k nerovnoměrnému zahřátí válce, což je u této pily jenom zbožné přání, no budiž. Asi na půl plynu jsem zařízl do půlky odřezku smrkového kmenu průměru cca 450 mm. Heuréka! Poté co se mi vrátil sluch (bez výfuku zní i OM docela drsně) jsem už měl zkontrolovaný píst, vše v pořádku.

I otec naznal, že pila pracuje stejně jako před poruchou. Ještě neproběhly zátěžové zkoušky v lese, ale zatím to vypadá nadějně.

Doufám, že vám popsaný postup aspoň částečně pomůže při řešení podobných nesnází.

Roman Kopecký

John-Deer dělá traktory. :-) Souhlas, že má hrubý chod ale zase docela přijatelný zvuk, stejně jako Hecht. Dá se to ale poslouchat. Dnes řezal soused se Stihlem a to byl zvuk přímo odporný. Byl jsem asi 8 m od něho a stejně sem utekl. Něco jako mix velmi vysokého a nízkého tónu. To jsem teda nečekal, hotový rodeo, a to ji má seřízenou. Nejlepší chod a zvuk má asi HQ.

Rozhodně bych nikomu podobný amatérský způsob nedoporučoval. Pila se sice rozběhla, ale je daleko za kontrukčními parametry a otázka je na jak dlouho. Spalovací motory a dvoutakty obzvlášt jsou náchylné na přesnost dílů a tolerance vůlí. Bez měřících pomůcek a znalosti servisních limitů rozměrů dílů se nemá cenu do toho pouštět. Ve Vašem případě se nové pístní sadě a nikasilu nedá vyhnout.   

Naprosto s Vámi souhlasím pane beze jména. Oprava byla provedena zcela amatérsky a jistým způsobem i diletantsky. Sice nevím čemu říkáte měřící pomůcky apod., ale jistě jsou při profesionální opravě pily zapotřebí. Otázkou je jakého postupu by bylo třeba použít pro opravení výdutě ve stěně válce, kterou tam profesionálové z Itálie zapomněli. Ale jak praví název tohoto fóra "Oleo-mac je na prd". Proto jsem zvolil pokusnou metodu, jak dopřát tomuto výkvětu moderních technologií a konstrukčních řešení aspoň několik dalších hodin života s vyplýtváním minimálních nákladů. Jelikož prvotní zadření pístu nebylo způsobeno nesprávným použítím výrobku, není vůbec jisté, jak dlouho by pila vydržela i po sebeprofesionálnější opravě. Navíc investovat 7 tisíc za nový válec a pístní sadu nebo 4 tisíce za obnovu nikasilu a pístní sadu do pily, které zdvojnásobíte reálnou hodnotu natankováním nádrží považuji za holé šílenství.

S pozdravem

Roman Kopecký

Já jsem opravil dost zadřených pil, kde se odstranila  z  válce vrstva pístu, která je měkčí proti nikasilu a když v něm nejsou rýhy, nepoznal byste, že válec prodělal takový zákrok. Dále je to otázka nutnosti výměny pístu. Když je dostupný cenově i jako ND bez problémů, je jeho výměna vždy lepší. Nejsou výjimky oprav, kdy majitel pily opravu bral, jako buď  anebo, tedy pojede, nebo jde do šrotu. Výsledky byly i pro mě překvapující, pila se většinou majiteli nejen zaplatila, ale vydělala(palivem, které někdy prodávali)  mu na koupi nové. Píst se směrem dolů rozšiřuje, tzn., že jeho odření v horní části není pro chod motoru rozhodující, ale spodní hrany pístu jej vedou ve válci takže píst, který běžel v motoru na horší olej někdy mívá horší parametry než píst po zadření. Je jasné, že každé zadření je odlišné a zejména to co je uvedeno v návodech na obsluhu těchto motorových přístrojů tedy vypnout pilu při jakékoliv změně chování znamená mnohdy, že se ještě dá hodně zachránit. Jednou jsem opravoval pilu, která se majiteli jenom zastavila z volnoběhu, ale uslyšel podle něho divný zvuk - klepnutí. Chtěl za každou cenu dodělat práci a opakovaně se ji pokoušel nastartovat a na chvíli se mu to podařilo. Potom se ale naráz, v otáčkách zastavila a bylo to tak natvrdo, že jsem píst nemohl dostat ven. Stačilo v té chvíli, kdy měl podezdření, že není vše v pořádku zjistit co se stalo. Dále je po takovém zadření zkontrolovat stav klikové hřídele a ložisek. Když není vidět poškození, je bepodmínečně nutné vše dokonale vyčistit a vypláchnout. Zbytky nadrobeného kovu by mohly udělat pěknou paseku. Tyto snahy o takové opravy jsou způsobeny vysokou cenou nových dílů oproti ceně pily, nebo prostě majitel na to nemá a pilu potřebuje a je to jeho rozhodnutí. Tady je nutné,aby to posoudil člověk zkušený jestli to má cenu. J.S.