Kolik hnoje a hlíny do nového skleníku

Dobrý den, potřeboval bych poradit jakou zvolit správnou vrstvu hnoje a hlíny případně kompostu do nového skleníku. Mám vyvýšené záhony a k dispozici mám vrstvu 65cm. Jak správně rozdělit jednotlivé vrstvy hnoje a hlíny? Děkuji

Já bych to promíchal půl na půl a fertig. Hnůj se dnes i rozdává.

Miloši, to se mi zdá moc. Rajčata by byla přehnojená dusíkem. Velká, ale s horší chutí. Záleží sice na tom, zda je hnůj čerstvý nebo uleželý, ale i kdyby byl 3 roky starý, 50% je moc. Můj návrh by byl 25% hnoje, 25% kompostu a zbytek slušná půda.

Milan

Samozřejmě, no vycházím z toho že skleník nemám pro rajčata, a hnůj předpokládám rozlezely, v podstatezkonpost

No, já mám na to zase historku. Kámoš, který ode mne dostává sazenice, má volný přístup k hnoji. Libovolné množství, tak toho do záhonu 5 x 4 m vrhnul celou motorovou kárku (dost čerstvého). A pak jsme srovnávali výpěstky. On 60g, já s bídou 35. Totožná odrůda. Rostliny měl s obrovskými listy a o dost vyšší a silnější než moje (ten rok docela pršelo). Ta chuť byla ale někde úplně jinde. 2 až 3 stupně u něj dolů. Sám to uznal. A kupodivu, ani plodnost neměl vyšší.

Samozřejmě, skleník není jen na rajčata. Ale když vezmeš třeba salát, při poměru půl na půl bude nabitej dusičnanama, stejně jako ostatní listová zelenina. Ale i papriky se mi povedlo trochu popálit přehnojením rozleželým hnojem. A to venku, tam se to spíš ztratí.

Ne, čím víc, tím líp, v našem oboru neplatí. Ostatně ani v jiných. Přiměřenost je to, co funguje nejlíp. Jasně, ale trefte to!

Milan

Ne, vrstvy bych neradil. Vidím jako lepší promíchat. Vespod ale může být biohmota včetně dřeva, třeba štěpka s trávou.To důležité je tak 30 - 40 cm na povrchu. Když jsem plnil VVZ, tedy ten vrch, směs jsem zamíchal v kolečku a pak lopatou naházel ma místo. Ale možná fungují i vrstvy - nezkoušel jsem to. Třeba se ozvou jiní.

Milan HP

Co člověk, to názor. Jak čtu, tak jsou lidi, kteří zeminu ve skleníku částečně mění. Sice to nechápu, ale když je to baví. Na otázku co dat do skleniku, abych udelal dva úrodné záhonky s chodníkem uprostřed? Není to lehká otázka. Jak je sklenik veliký, chcete chodit do skleníku po schodech, pak stačí vykopat chodniček a nemusíte dělat nic. Když chcete chodit do skleníku po rovině a nechcete se mo ohýbat, záhony by se měly zvednout. Můj názor je, ze bych nevolil žádné větve, trávu a podobně, ani hnůj. S tím nepracují. Četl jsem to, jako když se něčeho nemůžete zbavit, založte vyvýšený záhon. Dole hotel pro faunu.Pracuju jenom z kompostem. Ano souhlasím, to důležité je nahoře. Takže dolu bych dal zeminu a nahoru kompost. Ve skleníku neprší, všechnu vodu tam musíte nanosit. Ani jílovité zeminy bych se nebál. 

Dělám to tak.Co je natom k nepochopení když vyvezu asi čtvrtinu plochy skleníku do hloubky asi 15 ÷ 20 cm vysílené půdy a nahradím ji vlastním kompostem.Rotuju po skleníku, čili produkční vrstva půdy je vyměměněna jednou 4 roky.Vyvezenou zeminu opět obohatím kompostováním.Když někomu smrdí práce může si koupit substráty pochybného původu a kvality.Každého volba.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

I tak jsem to nepochopil. Když někomu smrdí práce tak nemusí být hned... všechno vymysleli líní lidé. Vzpoměl jsem si na jednoho pána který vozil hnůj vlakem v ruksaku. Tomu práce taky nesmrděla. Já si vysilenou zeminu obohatim ve skleníku taky svým kompostem, ale ze skleníku nic vyvážet nebudu. 

Co v tom skleníku pěstujete, že 15 ÷ 20 cm půdy je vysíleno? Venkovní záhony máte také vysílené?

To je podle mne nesmysl.