Rezistentne odrody meruňky proti mrtvici Alfons, Beta, Gama

Dobrý večer, proti mšicím resp.mravencům vyzkoušejte natření kmenů entomologickým lepem.

Proti mšicím jsem zkoušel všechno možné, lep zčásti fungoval, ale i tak se bez postřiku neobejdu, mravenců i mšic je extrémní množství.

Dobrý deň.

Podľa toho, čo mi je doteraz známe, je apoplexia (mrtvica) marhúľ finálne štádium moniliovej infekcie, kedy huba prerastie do cievnych zväzkov, čím preruší tok miazgy, a tým spôsobí náhle uschnutie konárov, časti stromu resp. dokonca celého stromu.

Preto ošetrenie proti monilioze považujem za podstatné opatrenie proti mrtvici. Samozrejme je možné nestriekať fungicídmi, a sledovať odumieranie stromov.

Pred časom som kúpil záhradu, na ktorej boli 40 ročné marhule, jablone, sladkovišeň. Stromy boli spustnuté, mali polámané kostrové konáre, koruny zahustené, neprerezané. Jablone v krátkom čase odišli na nekrózu. Sladkovišeň mala masívny glejotok. Jedna z marhúľ v roku kúpy z väčšej časti uschla. Hneď od nasledujúcej jari som všetky kôstkoviny postriekal proti monilioze, plus koruny stromov som prevzdušnil rezom a doplnil som výživu (kompost pod korunami).

Odvtedy sa mi darí moniliozu držať pod kontrolou, aj keď pár uschnutých konárov sa vyskytne každý rok. Nerád by som prišiel o staré stromy. Prinášajú nám plody, tieň, radosť deťom, ktoré sa na ne šplhajú. Keby som ich neošetroval a stromy by vyschli, kým by narástli nové, deti by vyrástli a my zostarli. Preto ich budem ošetrovať aj naďalej, aby som ich zachoval v dobrom stave čo najdlhšie.

Peter

V tejto vasnivej debate striekacov a EKO pestovatelov akosi unika mozno ten najpodstatnejsi fakt.
Lokalita pestovania a odrody su klucove. Asi obe strany maju svoju pravdu - velky rozdiel moze byt prave v ich konkretnej lokalite. A takisto aj v mentalite pestovatela. NEmoze byt clovek uspesny v EKO pestovani, ked tomu neveri a nikdy SA O TO ANI NEPOKUSI, alebo po neuspechu rychlo rezignuje. To EKO pestovanie je vela o lokalite, znalostiach a huzevnatosti pestovatela. Takisto je klucove, ze prioritou je odolnost odrody - pred CHUTOU - toto akceptuje len malokto. To aj znaci, ze neodolna odroda bude zlikvidovana. Teda nepestuju sa tu vedla seba odolne a neodolne odrody!!! - tym sa vyrazne znizi tlak chorob. Kto z vas striekacov je ochotny toto urobit?
Toto sa vsak da len vo viac-menej izolovanych polohach.
Ja nevidim ziaden dovod neverit panovi Rabekovi, ze sa mu dari pestovat bez postrekov. Podobne uspechy vidim aj ja okolo seba. On sam priznava svoje omyly s mnohymi odrodami, hovori o hladani vhodnej odrody. Tie spravne odrody su klucove. Je mi trosku komicke ako usilovne ho tu niektori presviedcaju, ze to nefunguje, ked jemu sa to v praxi zatial dari. Ved preco by mal striekat, ked mu to ide aj bez toho?
Klucove je aj, ze on to nepestuje vo velkom a na zisk, teda ekonomika pestovania je druhorada. Vo vyrobe na predaj by asi skrachoval.

Poznam tiez velke zahrady pri Bratislave, kde su silne 40 i viac rocne marhule. Samozrejme nestriekane a pravidelne prinasaju bohate urody - mnoho litrov marhulovice tu vypalia. Stromy aj odchadzaju a nahradia sa novymi. Odrody tu asi nie su ziadne specialne. Stromy mavaju len miernu moniliozu a znasaju ju dobre. Tento rok bol na moniliu extremny a stromy su poskodene vyrazne silnejsie ako po ine roky, ale zregenerovali dobre.
V jednej zahrade naposledy sadili marhulu koncom socializmu 2 stromy - uz na slabsej podnozi. Jeden zakratko skapal, druhy zije a dobre sa mu dari. Mam informaciu, ze je to bud odroda Veharda alebo podobna na pismeno V.

Meruňka neodejde  po osmi letech pokud jde o kvalitně vypěstovaný stromeček od pecky (nutný výběr pecek    )  až po  očkování  (očka ze starých stromů - není ovocná školka jako školka  . Na zahradě máme  stromy meruněk již 50 let   a pořád rodí  .Starému stromu   prospěje po  letech i radikální odvážný omlazovací řez. Soused omladil starý strom meruňky  , ten nádherně obrostl a znovu plodí.

Co se týká odrůdy Maďarka  , tvrdí se, že je chuťově nejlepší. Sama se pouštím do výsadby starých odrůd a také krajových odrůd  .  Vždy kupovat vysokokmeny  (ty vydrží nejdéle  )  , počkat si při tom na pozdější nástup plodnosti  .    Jsem s pozdravem   

Chci se zeptat, zda-li někdo nemá zkušenost se zpravokořeňováním meruňek ve smyslu zasazení stromu hlouběji (aby byl roub pod zemí). Jde o to, že jsem chtěl na podzim zasadit (a otestovat) několik odrůd meruněk odolných monilióze (Clarina, Mino, Hilde). Bohužel je mohu sehnat pouze na slivoňové podnoži St. Julien, která se hodí pro jílovitější půdy a krotí vzrůst stromu. Potřeboval bych meruňkový semenáč (mám kamenitější půdu a meruňkám na podnoži meruňkového semenáče nebo pár experimentíálním semenáčkům se zde dobře daří, také chci větší stromy...).

První možnost samozřejmě je vyset si nové semenáčky a naroubovat odrůdy na ně. Jenže tím bych ztratil několik let. (experimentální semenáčky mám již vzrostlejší a nechci je přeroubovávat)

Proto mě napadlo ono zpravokořenění ve smyslu zasazení hlouběji, a vypuštění kořenů z části nad roubem. Nemá s tímto u měruněk někdo zkušenost? Někde jsem četl, že zpravokořeněný stromek má jen vegetativní kořeny a kůlovitý si nevytvoří - otázka je zda-li to vadí u meruňky - jak vlastně vypadá kořenový systém dospělého jedince? Má kůlovitý kořen nebo tvoří spíše postranní? A prosperoval by tedy takový stromek lépe (tedy i rostl bujněji) než na St. Julien?

Tieto nove nemecke odrody Mino, Kuresia v praxi nevyzeraju zdravotne vobec tak dobre ako v katalogu. Clarina a Hilde boli zdrave. Pozri pokus.

odrody sadene v 2006-8 v severnom Nemecku pri Hamburgu. Tie podmienky tam nie su pre marhule priaznive.
Najlepsie sa ukazuju Harlayne, Hargrand a Bergeval - ale tie boli 2 roky skor sadene ako nemecke odrody.
Ja mam Kuresiu a Mino sadene v 2014 zatial som trochu sklamany a dost v rozpakoch- boli bez plodov.
Ja rozmyslam kupit Harlayne - zdrava, silnejsi rast, nasada plodov velmi vysoka - vyzaduje prebierku (to sa mi uz nepaci)

Upřímně řečeno, ještě jsem rezistentní merunky vůči mrtvici (převážně zaviněné houbou Pseudomonas) a rezistentní vůči monilii laxa ještě neviděl. Ten německý pokus je zajímavý, potvrzuje moje dlouhodobé zkušenosti, až na ten Bergeval. Myslím že v ekologii merunky a višně dělat úplně bez postřiků na spálu dlouhodobě nelze-pokud bude tzv. ekologický přípravek na spálu, tak možná-ale zatím o něm nevím. Pokud meruňky a višně odchází v konvenční a integrované produkci, o to víc budou odcházet v ekologické- to je prostě fakt. Sice máme staré stromy v zahradách, jež přežily mnoho, ale u nás je v poslední době spála taky dost kosí. Kuresii mám několik let, zatím spokojenost- je dobrá a pevná, ty ostatní němce ještě ne. david

Pripájam sa k názoru že najdôležitejšia je lokalita + odroda. Sad máme na samote obklopenej lesom, najbližšie záhrady sú možno 3 km. Tam to bez postrekov ide v celku dobre. Dokonca aj kučeravosť broskýň sa dá zvládnuť len otrhávaním napadnutých lístkov a prihnojením. V dedine, kde sú záhrady všade dookola a všade je nejaký zdroj nákazy sa to takto nedá.

Odpoveď panu Pavlovi Rábekovi: Ak utopíte marhuľu hodne nízko, v predstave že spravokorení, neurobíte asi najlepšie. Korene sa dostanú do chladnejšej a menej živnej spodiny, stromek Vám bude veľmi pomaly rásť. K tomu dvíhanie korunky... Otázne je či vôbec dokáže marhuľa zakoreniť z kmienka. Myslím že vypestovanie semenáčkov a zaštepenie bude určite rýchlešie, veď marhule veľmi rýchlo rastú. Prvý rok by som ich pestoval v záhrade medzi zeleninou, budú mať aj 2 metre, hneď v lete sa dajú očkovať, alebo na jeseň presadiť.