Rezistentne odrody meruňky proti mrtvici Alfons, Beta, Gama

Zjistěte si prosím vás něco nejdřív o dřevnatém mulči pod stromy než tady budete poučovat. Vzniká pod ním složité prostředí podporující mikroorganismy a houby prospěšné pro vývoj stromu. Ne všechny houby jsou choroba! A naopak některé potlačují rozvoj jiných hub ohrožující stromy. Strom v tomto prostředí je pak odolnější. Hlavně v zahraničních vědeckých pracích se o tom píše více než dost.

Dám vám naopak paralelu k vašim stromům - jsou vystaveny stejným podmínkám jako člověk, který žije ve sterilním bytě (= hlavně všecho pod stromy shrabat) a po večerech bere pro jistotu antibiotika (=stříkat a stříkat). Imunitu má tedy potlačenou a trpí astmatem a sennou rýmou.

Já raději zůstanu podle vás "naivní" a budu se snažit podpořit imunitu stromů vhodnými technikami a výběrem odolnějších odrůd.

To že se nedaří vám vypěstovat ovoce bez postřiku a jiným ano, za to bohužel nemohu.

Proč odvracíte pozornost od problému houbových chorob!

Zjistěte si odkud pochází např. monillia laxa a její kombinace s dalšími houbovými chorobami, dále jak a odkud se k nám na naše stromy do ČR dostala, které napadá.

Napovím vám :

mimo jiné i z nejrůznějších štěpek kontaminovaných dřevin, které paradoxně (ovocnáři), zahrádkáři vašeho typu používají k dalším účelům a šíří choroby dál a dál.

Když jen toto pochopíte bude to úspěch.

Nechápu váš způsob vnímání a uvažování. Čím podle vás odbíhám od problému houbových chorob?

Nevěděl jsem, že monilia laxa má jako hostitele akát, jasan, javory, lísky a buky, toto jsem měl pochopit? :-) Pokud ano, pak už je stějně jedno jestli nálet roste pár metrů od stromu, nebo jej seštěpkuji a hodím pod strom nebo ne?

Na google je k dispozici diplomová práce z Mendelovy univerzity "Význam hub rodu Monilia a jejich hostitelé". Mimojiné se tam píše: "Z hlediska komplexní ochrany sadu využívané v bioprodukci je třeba brát v úvahu symbiotické vztahy mezi rostlinami, houbami a různými jinými organizmy. Dle Paulena  (2014) má mykorytické vztahy přibližně 92 % čeledí rostlin. Tyto vzájemně prospěšné vztahy by mohly napomoci při obraně proti tomuto patogenu." A dále je zde zmínka o houbách, které ničí houbu monilie.
Dále doporučuji v google hledat např. "ramial wood chips benefitial fungi"

Můžete s (nejen) mojí snahou o ekologičtější přístup nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat...

P.S. když už tu tak spolu vášnivě debatujeme, mohl byste se také podepsat, nemám rád invektivy od anonymního uživatele.

Nechci s tím nic dělat, je mě to úplně jedno.

Zjistěte si kdo tu diplomovou práci konkrétně z MU psal a jestli podle ní také tak pěstuje ovocné stromy (meruňky). Zajeďte se k němu domů kuknout na jeho stromy.

Moje odpověd je :

nepěstuje, protože by se ničeho bez fungicidní ochrany nedopěstoval a meruňky vyděl tak akorát z vlaku.

Zajeďte také do Lednice jak vypadá praxe s pěstováním a nenechte se unášet teorijí, která tvoří jen 50% úspěchu.

Víte co znamená produkce ovoce v BIO kvalitě a v integrovaném systému? :

Je to souhrn agrotechnických opatření - postřiky, řez, obdělávání půdy atd. (např. jablka BIO mají za sebou více jak 10 postřiků).

Pokud si stále myslíte, že BIO ovoce je bez postřiků tak jste pane na velkém omylu! - to do té diplomové práce inženýrci zapoměli napsat??

To jsem tedy docela šokován, pokud je to s těmi BIO postřiky pravda.

Soubor agrotechnických opatření chápu, pokud byste přečetl tu diplomku tak se o nich autorka zmiňuje (stejně jako o postřicích...). Však jsem nikde nepsal, že dám ruce za záda a budu doufat že na můj pozemek monilie zapomene. Likvidace napadených plodů a částí je samozřejmost, stejně jako nepřehnojovat dusíkem, omezit konkurenci travin, omezit stres (např. z důvodu sucha), zajistit minerály a stopové prvky, zlepšit půdní podmínky, udržet vzdušnou korunu a zajistit prostor... Jen se namísto postřiků snažím zlepšit imunitu stromů a vybrat odolnější odrůdy. Spoustu z výše uvedených věcí mi zajistí dřevnatý mulč (ale opravdu dřevnatý, ne tráva nebo listí, jde o vytvoření dlouhodobé mykorhizy). Mám opravdu co srovnávat. Mým stromům (nejen meruňkám) ve svahu kde je problém s vláhou se daří v tomto mulči daleko lépe než u tchána, který pěstuje stromy na rovině, ale v trávě.

Pokud je to tak, jak tvrdíte, že bez postřiku stejně nic nevypěstuji, proč se tedy šlechtí meruňky odolné vůči monilióze, když je vlastně mohu postříkat? Proč se šlechtí angrešt odolný vůči padlí, když vlastně můžu postříkat ten neodolný? Proč se šlechtí švestky odolné houbovým chorobám? A jablka, třešně...

Zdravím Vás, pane Rábku.

BIO je přeludem slečen propadnuvších "zdravému" životnímu stylu, tématem do pražské kavárny, jen ne návodem k samozásobení venkovského ovocnáře. Ten s mědí a sírou raději šetří, leckdy má nehlubokou studnu, ovce, kozy a selský rozum.

Komplex agrotechnických opatření je v naprostém pořádku. Potíž je v tom, že výsledky velmi často odpovídají nejslabšímu článku tohoto komplexu. Můžete hnojit, prožezávat, mulčovat, sekat atd. dle libosti, ale při silném napadení moniliovým úžehem Vám klidně polovina meruňkové výsadby uhyne, obdobná situace bude u broskvoní při katastrofálním napadení kadeřavostí. O škodách způsobených pilatkami a obaleči nemá cenu se rozepisovat. Výběrem vhodných odrůd sice můžete předejít nejhoršímu, tzn. stromy přežijí, ale výnos bude toho roku takřka nulový.

Zvýšená odolnost k chorobám (i škůdcům) některých kultivarů ovocných druhů může výrazně snížit počty ošetření (asi i složení přípravků), ale na úplné odložení postřikovačů nevěřím. Rád bych se mýlil, vždyť postřiky znamenají jen zvýšenou spotřebu práce, utracené peníze a nezřídka ekologickou zátěž, proto je omezuji na nezbytné minimum.

Pripojím len svoj poznatok za roky praxe (mám 54 rokov) : Úplne bez chemickej ochrany sa ovocie v našich zemepisných šírkach pestovať nedá.  Veľmi rád by som napísal niečo iné, ale nemá zmysel klamať. Myslím pritom pestovať tak, aby Ste mali kvalitnú úrodu. Môžu byť občas sezóny, keď by to šlo aj bez chémie, ale to sú zriedkavé výnimky. Samozrejme, postreky treba minimalizovať, vyberať si odolnejšie odrody atď., ale ak vynecháte postrek napr. proti obaľovačom na jabloniach, alebo piliarke na slivkách, výsledok je väčšinou na zaplakanie. A ešte si uvedomme jedno: marhule a broskyne nie sú prirodzenými obyvateľmi našich končín.    IH

S tím, co píše pan Hlavatý, nelze polemizovat. V produkčním ovocnářství obzvlášť. Podtrhl bych zejména poslední větu. Pro oblasti, v našich zemích chladnější - a těch je asi většina - znamená pěstování meruněk a broskvoní bez ochrany jejich rychlou likvidaci. Přesto vídám v lepších lokalitách - po jižní Moravě stromy - často třeba v brněnských zahrádkách, kde rostou a plodí meruňky velmi staré, bez řezu i bez chemie (aspoň to jejich majitelé tvrdí). Jak je to možné, sám nevím.
    Co se týče jabloní, tam to vidím trochu jinak. Jablko je ovoce, kterému se v našem podnebí daří. Bez chemické ochrany je nutné počítat se ztrátami, u mnohých odrůd i s méně kvalitním ovocem.  Ale nelze říci, že se bez ní absolutně neobejdeme. Totéž platí u švestek. Pilatky, mšice, hálčivci škodí, ale - zejména právě v těch chladnějších oblastech - jejich působení málokdy bývá kalamitní. Tak soudím podle letitých opuštěných stromů, o které se tu nikdo nestará.

Mám jednu takovou starší meruňku neznámé odrůdy (Velkopavlovická to není, podle doby zrání a kvality) před domem u silnice, chu´tově nic moc, ještě před dozráním je měkká a nemá aroma, Na druhé straně nikdy nebyla stříkaná a přesto nikdy nezmrzla a neví, co je to monilia laxa.Mladá Leskora v zahradě monilii i klejotok zná, jestli je to odrůdou, stářím nebo mikrolokalitou (před domem u silnice mnoho akumulačního betonu a asfaltu, auta víří vzduch) je otázka, lokalita Břeclavsko.

Karel

Dobrý večer,

S některými Vašemi názory se ztotožňuji, s některými ne, oblast Břeclavsko.

1) Pěstuji stromy až na vyjímky na vzrůstnějších podnožích (myrobalán, MM106...)

2) Spony mezi stromy jsem chtěl také větší, v řadě 5 dole a nahoře 4 (pozemek se zužuje nahoře), mezi stromy v řadě bylo původně 8,5 m, ale protože jsem chtěl dosadit broskve takže spon mezi stromy klesl na 4 m

3) broskve jsem nasdil bělomasé (benedicte, snow queen) i žlutomasé, takže mě čekájí postřiky proti kadeřavosti, žlutomasé odrůdy mají větší sortiment a lepší chuť

4) sad jsem zatravnil z jedné strany jetelem bílým, do buducna i zbytek zatravním jetelovinami, pod stromy mulčuji slámou, uvidíme, jak se mulč osvědčí v kombinaci se zatravněním

5) u meruněk záleží i na místě, kde jsou zasazeny a na stáří, proti monilii nestříkám, ale letos mladá Leskora postižena, příští rok asi postříkám do květu

6) Mladé stromky musím sříkat aspoń proti mšicím, protože všudypřítomní mravenci je čile roznosí po stromech a stromy by skončily úplně bez listí a tedy kaput. Jinak stříkám velice nerad.

Karel