Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Nevýhodou mulčování je to, že se pod mulčem hojně vyskytují hlodavci. Často se půda v některých místech přímo propadá do jejich chodeb. Problém je to zvláště u mladých stromků. Co se týče moniliového úžehu, tak těžko tvrdit, že Polabí je nevhodná lokalita pro pěstování meruněk, přesto je oblast touto chorobou promořena. Bez postřiku mají sousedé slušnou jistotu, že budou bez úrody. Jeden soused má ryze ekologický postoj s odporem vůči chemikáliím a vždy jen konstatuje plné zasažení stromů a druhý se na to letos úplně vykašlal. Že by pouze a jenom tráva pod stromy mohla za napadení meruněk touto nemocí se mi nezdá. Respektive, že by na tom moje meruňky bez trávy byly lépe. Bez fungicidního ošetření tady meruňky pěstovat prostě nelze. Řekl jsem to i ekologickému sousedovi: "S tým sa lúč"

S hlodavci pod mulčem máte částečně pravdu, ale není mulč jako mulč. Pod slámou se hlodavci drží, pod štěpkou údajně ne (mám to potvrzeno od jednoho kolegy, sám používám pouze štěpku a s hlodavci problém nemám, ale také jsem daleko od polí...)

Sama tráva (resp. strom bez trávy) není samospásné řešení, z mého příspěvku je doufám patrné, že to není jediné opatření, ale jen jeden ze střípků.

V mém okolí na severu Hané také monilie řádí, mnozí pěstitelé již na meruňky rezignovali, ale mé se zatím drží. Zamýšlel jsem se nad rozdílem ve způsobu pěstování u nich (znám pár majitelů a míst kde jejich meruňky rostly) a u mě a to mě vedlo k mému předchozím příspěvku. Opravdu si myslím, že pokud podpoříme imunitu stromu (a to hlavně přes kořeny), tak se dokáže s nemocí vypořádat. Stejně jako je to u lidí...

Opravdu si myslím, že pokud podpoříme imunitu stromu (a to hlavně přes kořeny), tak se dokáže s nemocí vypořádat. Stejně jako je to u lidí...

Ono máte pravdu, ale jen částečně. Jsou choroby, včetně infekčních, proti kterým nás posílená imunita může do jisté míry ochránit - např. chřipka či tuberkulóza. Jiné nemoci však chytnete úplně stejně, ať máte imunitu sebelepší - kapavku, neštovice, vzteklinu... Otázkou je, kam se řadí taková monilie.
   Je pravda, že existují lokality, kde přežívají a plodí mnoho desetiletí staré stromy meruněk,. Mám na mysli zahrady a zahrádky v Brně Tyto stromy mnohdy postrádají jakoukoli péči - výživu, řez, ochranu a měly by být už dávno v ovocném nebi. A ony ne, třebaže na nich úžeh je patrný, některé větvičky vadnou a usychají, místo nich zase rostou další. 
    Co se týče mulčování, používám štěpku (většinou na netkané textilii, chodeb hlodavců je pod ní plno. Jestli víc nebo míň oproti slámě, úhoru či trávníku, to si netroufnu říci.

Dnes jsem narazil na zajímavý vědecký článek pojednávající o benefitech mykorhizy navázané na kořeny rostlin.

Můžete si články vygooglit:

"Mycorrhizal Fungi as a Biocontrol Agent"

"Arbuscular Mycorrhizal Fungi as Natural Biofertilizers: Let's Benefit from Past Successes"

Ve zkratce se ve článcích uvádí, že mykorhiza navázaná na kořeny rostlin mononásobně zvyšuje množství živin, které rostlina (strom) může z půdy získat. Mykorhiza naopak od rostliny získává cukry získané fotosyntézou.

V rámci této symbiózy ale probíhá i k jedné velice důležité věci a tou je, že mykorhiza produkuje látky, kterými brání rostlinu před patogeny (mj. i houbovými chorobami) či stimuluje její imunitu.

A právě mykorhiza je velice rychle ničena chemií (zejm. postřiky proti houbovým chorobám), které se splachují do země pod stromem.

Pro mě je to další silný argument, abych se nenechal zlákat zdejší chemickou lobby, ale pokračoval v tom co zatím s úspěchem dělám a o čem jsem psal výše. Pozn. kdo by chtěl začít s mykorhizou v klasické zahrádce, daleko od lesa či bez původních dřevin, kde byste dlouho (a možná i marně) čekali na samovolný vznik mykorhizních vláken, existují přípravky s kultivary nekolika druhů mykorhizy, které aplikujete ke kořenům stromů.

Pokud se jedná o přirozenou mykorhizu, tak souhlas.Vyzkoušel jsem i "komerční mykohizní houby" Ectovit, Rhodovit, Symbivit a Symbivit na rajčata a musím říct, neošetřené rostliny prosperovaly mnohem líp! Takže si myslím, že se jedná o další lumpárnu typu "CROPAID, DARINA 4 atd"Přikládám pár fotek kořenů bonsají (borovicovitých),kde je přítomnost mykorhizy nejprokázatelnější.Bonsaje jsou pravidelně chem.ošetřovány proti sypavce borové a pětijehlicové proti rzi vejmutkové.Aby mykorhizu zničil musel by stromy chemií doslova zalévat.

Mohli by jste mi poradit, jestli se jedná o monilii?

Jedná se o meruňku Bergeron na podnoži Brompton

Posledních pár dnů pozoruji vadnutí lístů na šech listech meruňky. 

Děkuji katoo

Ano, na moniliový úžeh to vypadá. Na listech jsou i známky namrznutí, ale to vadnutí a seschnutí kůry je následkem této houby.

To pak nechápu, ošetřoval jsem proti monílii celkem 3x a přece to schytala.

Přidávám dnešní fotku. Stříhat už není co. Radíte vykopat a spálit celou nebo nechat?

Je to totálka. Doporučují odříznout korunu 60-70 cm nad zemí. Mohla by rychle vyhnat novou korunku. Pokud ne, pak vykopat.