Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Ani mne to neprislo ako monilioza, no pre istotu som sa spytal - ci nahodou to nie je napr. nejaky prejav latentnej infekcie z min. roka. Moja otazka ale smerovala tiez k tomu, ci je to typicky znak Leskory a treba tomu nejako prisposobit rez, alebo je to napr. z nedostatku svetla v predchadzajucej sezone.

Leskora je potvora v tom, ze ma velmi silnu tendenciu rast vertikalne, a aj napriek vyvazovaniu a dvojstupnovemu sektorovemu rezu sa mi ju nejako nedari skrotit. Totiz minuly rok nebola uroda (mraz), takze vsetku silu hnala do letorastov a konare se pod urodou neohli. Tento rok to bude asi podobne...

Inak k tym prejavom m. laxa - na Leskore som nasiel(a odstranil) nakoniec celkom 2 vetvicky, na Madarskej 7. Je ale pravda, ze na Leskore som si pri postreku dal extra zalezat. Este som myslim zabudol napisat, ze tesne pred zaciatkom kvitnutia som marhule osetril 2% sulkou-K. Ti, co naokolo pouzili systemovu chemiu (switch, horizon,..) maju marhule bez poskodenia. Ti co neosetrovali vobec - poskodenie je viditelne, povedzme kazda 15. az 20.ta vetvicka je napadnuta. To moje "eko"-osetrenie teda v porovnani s neosetrovanimi stromami malo svoj ucinok, hoci neviem ako by som dopadol, keby infekcny tlak bol silnejsi. 

Aktualne vidim riziko v nadchadzajucich mrazoch, ktore zrejme sposobia na rasiacich vyhonoch mikrotrhliny, co by mohla byt vstupna brana pre infekciu m. laxa. Vplyv mrazu na dlhsich a nizsie polozenych vyhonoch sa rano prejavil tak, ze boli ich konceky ohnute/ovisnute smerom dole. Pocas dna sa ale postupne napriamili. Najhorsie vyzeral Bergarouge, lebo ma aktualne suverenne najdlhsie vyhony.   

Ano, je to krátky plodný obrost u Leskory je to typický znak, tady ho vytváři i Radka a Tsunami, ale u Leskory je nejmarkantnější.

Ako je to s moníliovým úžehom a moníliovou hnilobou plodov u odrody Orangered? Je odolnejšia na tieto choroby?

Pokial to bolo myslene na mna, tak Orangered bude prykrat poriadne kvitnut najskor az buduci rok. Tento rok bolo len par desiatok kvetov na koncoch letorastov, pri "eko" osetreni zatial ziadne znaky m.laxa. Strom je to sice uz pekny - skoro vyse 3m, ale na myrobalane, ktory oddaluje plodnost.

Soused mně ukazoval svoje meruňky a divil se, že jsou tak povadlé, když ještě nemrzlo. Dvě vzrostlé VP má kompletně napadené moniiovým úžehem. Tak jsem ho uklidnil, že já sice moniii nemám, ale úroda nebude stejně, protože se blíží mráz. Byl tak nadšený, že použil podobný výraz, jako kdysi jeden pán ze Sovenska, který řekl "všetko popíliť". Taky jsem si říkal, že žádnou novou meruňku už do "baráku" nechci. 

Já jsem dělal ještě třetí postřik. Signum při rozkvétání a dokvétání, za několik dnů ještě Talent. Pokud trvá extrémně studené a vlhké počasí, dělají se dokonce postřiky čtyři. Před květem, při rozkvétání, při dokvétíní a po odkvětu. Tak praví některé metodiky. Zkoumal jsem plůdky a zatím drží, náznaky vadnutí letorostů nejsou... a v pátek to zmrzne....

Situace dnes, zhruba po 6 týdnech: Meruňka je (zatím) obalená plody, na horních, později kvetoucích větvičkách není skoro nic. V době mrazu (-3 až -4) byly krátce odkvetlé, zatímco na větší části stromu byly asi centimetrové plůdky.

Poznámka se týká mého příspěvku z 31.3. Nějak se zařadila jinam...

Jana

Právě mi pomalu dokvétá meruňka, chtěl jsem druhý postřik (po odkvětu) provést Horizonem, který jsem poprvé použil při prvním postřiku, ale zmiňovali jste, že potřebuje teploty vyšší než 12°. Tak se chci zeptat, jak byste postupovali - kdy provést postřik, jestli stačí třeba až za týden, když teploty stoupnou na rozumnou hodnotu, nebo použít jiný přípravek v tomto počasí?

Za týden bude pozdě. Použil bych raději Zato nebo Signum, ale nakonec i ten Horizon (lepší, než nic).