Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

IH: Několik nesourodých myšlenek. Zabij bobra, zacháníš strom. Potřebujem víc bobry, nebo stromy? Při postřiku se nepoužívají insekticidy, ale fungicidy. Ty nejsou primárně určeny proti hmyzu. Některé jsou škodlivé, jiné méně, ještě jiné neškodné. Pokud přípravek způsobí mírné oslabení včelstva, dobře vedený chov se s tím bez následků vyrovná. Co se stane, když monilie zahubí všechny stromy, kam půjdou včely? Při postřiku se musí používat postup, aby choroba byla zasažena, což je v tomto případě postřik na nějakou fázi květu. Jinak to nejde. Pro mně z toho plyne poučení: Používat co nejmodernější a co nejméně škodlivé přípravky. Stříkat přesně podle metodiky a když včely nelétají. Když to neudělám, nebudu mít višně.

Rešpektujem Vaše stanovisko. Všetci sledujeme jeden cieľ - mať peknú úrodu. K tomu potrebujeme hmyz (bobra asi nie). Na "samosprašnosť" by som sa nespoliehal. Fungicídy potrebujeme tiež (nie som proti ich používaniu, sám ich používam). Pojmy "mierne oslabenie včelstva" a "prípravky čo najmenej škodlivé" považujem za dosť vágne. Ďalej - monilióza určite nezahubí všetky stromy (dokonca ani len ovocné nie) a včely by mali čo robiť aj bez kôstkovín. Ak prežijú. Z rozhovorov s včelármi viem, ako sa zhoršuje situácia čo sa týka počtu a zdravotného stavu včiel, a ubúda aj včelárov. Snažím sa týmito argumentami povedať len jedno - včely a úroda o ktorú nám ide sú spojené nádoby. Snáď aj postrek tesne pred a tesne po kvitnutí by mohol mať dobrý efekt proti monilióze. Ak chce niekto potrekovať počas kvitnutia, tak je to jeho slobodné rozhodnutie. Tým mojím je zasa to, že to robiť nebudem. A nenapísal som v minulom príspevku, že to očakávam od každého. Len som podporil stanovisko jedného prispievateľa a napísal ako to robím ja. Nič viac, nič menej. 

Snažím se stříkat proti monilii tak, jak jsem to vyčetl a zdá se, že to funguje. První postřik v době kdy rozkvete prvních cca 10 % květů, druhý postřik v době, kdy stromy dokvítají a zůstává přibližně 10% květů. V každém případě je to tedy do květů a taky se snažím z důvodu výskytu hmyzu postřik provádět v podvečerních hodinách a nesmí být na okolních zahradách sousedi. Protože nemám zahradu u baráku, vítám že všechny naše dvě odrůdy kvetou současně. Pro letošní rok má monilia u nás nachystaný Talent. Horizon došel. I přes aplikaci dvou postřiků ale vždy objevím sem tam zasazenou větvičku,     j.c.

Označení "těžký kov" je hodně diskutabilní. Cituji z Wikipedie:

Těžký kov je jakýkoliv kov či polokov, který představuje hrozbu pro životní prostředí. Termín vznikl s odkazem na škodlivé účinky kadmia, rtuti a olova, jejichž společným rysem byla vyšší hustota než železo. Dnes se však používá i pro další podobně toxické kovy či polokovy, jako je arsen[1] bez ohledu na jejich hustotu.[2][3] Často uváděnými těžkými kovy jsou chrom, kobalt, nikl, měď, zinek, arsen, selen, stříbro, antimon, rtuť, thalium a olovo. Byly navrženy i přesnější definice těžkých kovů, žádné se však nedočkaly výraznějšího uznání.[4]

Je to přílišné zjednodušení. Je obrovský rozdíl i mezi jednotlivými sloučeninami jednoho kovu. Například trojmocný chrom je zdraví prospěšný stopový prvek, tak šestimocný chrom je prokázaný karcinogen a hodně velké svinstvo. Je to tedy případ od případu. Konkrétně měď je pro velkou část organismů potřebný stopový prvek a pro některé i životně důležitý, protože tvoří jejich krevní barvivo - hemocyanin. Pro nižší organismy je to jed, ale v koncentracích používaných zahrádáři k postřikům to není žádná velká ekologická zátěž a příroda se s tím v pohodě vyrovná. Problémy můžou nastat, pokud někdo používá měďnaté postřiky x krát do roka úplně na všechno. Někdo už tu psal, že komerční BIO pěstitelé, resp. půda jimi obhospodařovaná, s tím mají problém.

To je všechno moc hezké, ale já bych se vrátil k původnímu tématu a to: KDY, jak a čím proti moniliovému úžehu peckovin. Podívejte, byl bych mnohem raději, kdyby se ošetřovalo před květem a po odkvětu, ale zkoušet to raději nebudu. Včely a čmeláky, odháním, protože i v podvečer při teplém počasí stále navštěvují i dokvétající natož rozkvétající stromy. S běžnými fungicidy si vystačím, jen by nebyla špatná tabulka účinnosti jednotlivých fungicidů při určitých teplotách. Ta by se opravdu hodila.

Ja som tento rok este nestriekal. Je uz neskoro? Je pomerne pekne, ak bol aj dazd, tak len taka prehanka a potom sa rychle vycasilo. Je treba postriekat?

Vždyť to tu máte milionkrát popsaný, těsně před květem a těsně po odkvětu. To nepoznáte?

Zdravím z Plzně, prohlížela jsem meruňky - mám Bergeron - 4 roky a Venuši - 13 let. Bergeron má krásná poupata a žádné plané větve, ale Venuše mi připadá, jakoby na jedné části stromu byly větve neživé, zatím vůbec neraší - druhá strana stromu už začíná mít malá poupata a je vidět, že je živá. Zdá se mi i ta jedna polovina, že schne, ale ještě se neláme.Loni jsem stříkala před květem a po odkvětu Horizonem a před mrazem CHampionem. Na podzim jsem natřela kmeny a silnější větve vápenným mlékem s přidáním Kuprikolu. Loni měly obě meruňky krásnou úrodu. Co teď s tím, mám napřed ostřihat a odřezat mrtvé větve a pak až postříkat Horizonem, nebo jenom postříkat?

Děkuji za radu

Doporučuji si přečíst toto vlákno od začátku. Nedivím se tudíž ani Kukymu ani panu Vinšálkovi, že se již nechtějí vyjadřovat, jelikož se v tomto vlákně rozepsali k tomu tématu dostatečně. Co se týče termínu, tak pokud jsem se dobře díval, uvedl rozkvétání a dokvétání Kuky. Kuky byl velmi spokojen s kombinací Talent + Zato, pan Vinšálek uvádí jako nejúčinnější kombinaci Horizon + Sporgon. Je zde popsána účinnost fungicidů při různých teplotách. Zajímala by mě ještě účinnost Thiramu použitého proti kadeřavosti broskvoní při teplotě 8°C. Věděl by to někdo? 

Skusim zopakovat otazku. U nas je pomerne pekne, zrazok malo, ak bol aj dazd, tak len taka prehanka a potom sa rychle vycasilo. Je treba NAPRIEK DOBREMU POCASIU postriekat proti monilii?