Pokud se zamyslíme nad tím, kde asi může dojít k záměně, vyjde nám vcelku jasný výsledek. Předně bych uvedl, že záměna pouhým lidským omylem je jistě možná, ale v takových počtech, jak se děje,  značně nepravděpodobná.
   Školkař namnoží a dodá prodejci to, co si s předstihem nasmlouvali, většinou v řádu desítek kusů od každé odrůdy.  Kdyby do prodejny dodal celý balík jiné odrůdy, byl by to jejich patrně poslední kontrakt. Navíc - proč by to dělal, radši naočkuje skutečně to, co bylo objednáno.
    S prodejcem je to jiné. Stačí, aby se v Loskutáku či Zahrádkáři  objevila zmínka o nadějné odrůdě a prodejce je zavalen žádostmi o koupi. Co má, chudák, dělat, když těch pár kousků, co měl v nabídce, je fuč a o ostatní odrůdy nikdo nemá zájem. Když je neprodá, přijde o zisk a školkař mu je zpátky asi nevezme. Ale co. Vždyť čtyři z pěti zahrádkářů beztak záměnu nepoznají a ti co ano, nejdřív za pár let. Dokonce se vyplatí uznat těch pár reklamací. Pokušení přepsat cedulku je velké.