I když je Goldrich moje oblíbená odrůda, tak bych vždy volil raději VP. Takové delikatesní chuti jako má VP nedosáhnete u žádné jiné odrůdy. Výhoda Goldrichu spočívá jen v tom, že u něj nehrozí nerovnoměrné vyzrávání plodu. Jeho menší plody ale nedosahují zdaleka kvality těch větších. Odolnost květů proti mrazu je na stejné úrovni jako u VP. Výhoda VP spočívá také v prozatimní větší odolnosti proti strupovitosti peckovin. Není třeba ji chemicky ošetřovat, alespoň zde. To samé platí u Karoly. Výhodou Goldrichu je při rovnoměrném dozrávání celého plodu jeho silná a pevná dužnina s příjemnou meruňkovou chutí. To platí u větších plodů (přeplozuje). Plody je třeba nechat dozrát až do částečného změknutí, i když jsou dlouho před tím vybarvené. Do té doby jsou plody nadměrně kyselé. Strupovitostí peckovin trpí velmi silně. Goldrich chuťových kvalit VP nedosahuje, ale v Evropě je zřejmě populární pro svou velikost, rovnoměrné vyzrávání plodu a velmi dobrou vnitřní kvalitu, co se týče konzistence a pevnosti dužniny. Konečná chuť po částečném změknutí je příjemně meruňkově aromatická už ne tak kyselá. Odolnost květů proti mrazu je však slabá, takže pro horší oblasti nebude tato odrůda žádnou výhrou. Z odrůd dozrávajících po VP se mně jeví jako stále nejlepší Bergeron. Jednak chuťově a jednak jeho velkou předností je právě vyšší odolnost květů proti mrazu. Porovnat tyto dvě vlastnosti u pozdních odrůd jako je Velbora, Minaret nebo jiné odrůdy u kterých se uvádí výborná chuť by stálo za to.