Na tuhle dnes už starší, klasickou odrůdu jsme trochu zapomněli. Já ji nemám dlouho a zatím mně ještě nerodila. Vsadil bych se, že bude mít aromatičtější chuť, než třeba Pinkcot. V této souvislosti se o ní nic zvláštního nepsalo. Spíše byla vyzdvihována mrazuodolnost, vlastnost, že zraje najednou a tudíž se dá rychle sklidit, velká vhodnost pro konzervárenský průmysl a údajně není citlivá k monilióze a gnomonióze. Až v publikaci p.Suse a kolektiv se poprvé uvádí její sice méně šťavnatá dužnina, ale v plné zralosti aromatická, typicky meruňková chuť. Tak co, objevíme znovu Veecotku? Vy, co jí máte, nám ji můžete buď doporučit, anebo od jejího pěstování odradit.
