BDR 700

Ano, na požadavek výkonu je BDR 700 nejnáročnější.

Rotační sekačky obecně potřebují, aby motor šel na "plné" otáčky pro dosažení vhodné obvodové rychlosti nožů. Na druhou stranu je třeba podotknout, že tyto "plné" otáčky jsou omezeny regulací. Navíc za běžné sitiace není motor "dřen" na doraz na sílu, pokud jsou čistá žebra hlavy a válce, motos se i dostatečně chladí. je to obdobné tomu, jako když v klidu jedete po dálnici ustálenou rychlostí např. 130 km. Kvalitní olej se samozřejmě velmi vhodný, stejně jako kvalitní svíčka a dobře seřízený karburátor - nesmí být chudá směs - chlazení a mazání.

Jinak ještě poznámka k výšce strniště. BDR 700 seká poměrně vysoko, nevím kolik přesně, na druhou stranu velmi málo kdy s ní chytíte nerovnost. Bubnové rotační sekačky ale obecně sekají výše, seká se pro seno, ne pro kanadský trávníček.

Doporučuji před začátkem sekání seřídit bubny (posuvem na řemenu) tak, aby se nože míjely (šly mezi sebe). Dále je třeba zkontrolovat, zda nože nejsou přihnuté nahoru, mě se to dosti často stává a nože potom sekají o hodně hůře.

Ještě doplněk k praskání plechů, jak uváděl pán výše. To může být od vibrací, způsobených nevyvážeností nožů.

Proto při broušení kontroluji, zda nože na daném bubnu jsou přibližně stejně opotřebené, pokud nože vyndavám, srovnám je na brusce na stejnou velikost, popř. vyměním.

Pokud sekačku s dobrými noži nastartujete a přidáte na místě bez pojezdu plyn, nesmí se rukojeti do stran chvět v celém rozsahu otáček. To platí i v případě, že bubny nadzvednete nad zem. Rovněž nesmí na sekačce cokoliv rachotit, což by svědčilo o vibracích a uvolněných dílech.

Nastaveni polohy nozu posunem bubnu po remenu je zbytecna prace. Remen vlivem nerovnomernosti prenasenych sil na nahonu bubnu prokluzuje ruzne a buden se drive ci pozdeji pootoci i do nevhodne polohy. Vyrobce mijeni nozu vyresil tak, ze kazdy z nozu se ve "spolecnem useku" pohybuje v jine urovni od podlozky. Ke kontaktu nozu tak nemuze dojit (mimo pripad ohnuteho noze). Navic se noze pohybuji synchronne a jejich rozdilova rychlost je "mala".

Vyvazeni bubnu je vec velice slozita. Dovolim si tvrdit, ze necistoty ze seceni vzdy vyvazeni bubnu ovlivni vice, nez rozdily v hmotnost nozu. Noze navic behem seceni meni polohu sveho teziste (otaceni podel uchyceny) a to ma jiste vetsi vliv.

Bubny samotne maji velkou hmotnost a tak i "rezonancni" otacky jsou pomerne nizke. Nemyslim si proto, ze by nevyvazeni bubnu byl hlavni duvod k praskani plechu kolem hran prisroubovanych bubnu. Problem bych videl spis ve velkych silach vznikajicich pri seceni (hlavne nerovnomernosti, narazy a namotani). Buben je navic vysoky a na uchyceni se sily prenasi pres velkou "paku". Velke namahani uchyceni jiste take zpusobuje pokladani materialu mezi bubny a jeho pripadne vaznuti.

Ostatne na "rozlamany" upevnovaci plech jsem prisel prave tak, ze jsem zaznamenal ohnute noze a par "zaseku" na okrajich protejsiho bubnu. Pri otaceni bubny v klidu ale byla vule dostatecna. Vlivem prasklin se vsak snizila tuhost ulozeni bubnu. Pouhym pohledem (bez odstraneni laku) nebyly praskliny zrejne.

PKod

procházel jsem stránky různých výrobců rotaček (i jednobubnovek) a víceméně všude se výška strniště pohybuje mezi 3 a 4 cm

K té výšce strniště : to asi opravdu nikoho nenapadne, sekat s bubnovkou kanadský či spíše anglický trávníček.Ovšem pokud je zahrada s dostatkem vláhy, pod ovocnými stromy a třeba blízko lesa či vyšších stromů, nedá se zabránit dost masívnímu růstu mechu. Nižší výškou sečení useknete třebas i kvetoucí mech, částečně redukujete jeho šíření a nemusíte ho tak strašlivě mechanicky vyhrabávat. Taky pokud při sušení seno otáčíte pravidelně hráběmi, s vysokým strništěm je to docela nepříjemné, že?

z logiky věci nemůže být podle mě velký rozdíl na požadovaný výkon mezi BDR 700 a 550/600. Pokud orientačně budem brát označení typu jako záběr v mm, tak pro sestavu musí být přece jedno, jestli má 6, příp. 7 HP + u BDR 700 nebo 5, příp. 5,5 HP + 550/600. Rozdíl ve výkonu přibližně odpovídá rozdílu v záběru. Co se týče obvodové rychlosti, tak jednobubnovky musí podle mě točit vyšší otáčky (tzn. vyšší otáčky motoru, případně jiný, těžší převod, ale pak je to na úkor "síly"), protože mají větší průměr disku, aby byla zachována stejná úhlová rychlost jako mají dvoububnovky.  Nejsem mechanik, ale není jednodušší pro motor točit dva menší bubny (na menší obvodovou rychlost) než jeden velký? Ztráty způsobeném třením a druhým bubnem nemohou být přece tak obrovské.

Je to znatelný rozdíl. Píšete to přesně obráceně. Jeden buben potřebuje měnší otáčky na to aby byla obvodová rychlost stejná jako u dvojbubnu. Navíc u jednobubnu lítá tráva mimo disk, kdežto u dvojbubnu leze mezi bubny do středu, takže bubny i nože jsou s posekanou travou uprostřed v neustálém kontaktu, navíc má levý buben převodovku, aby běžel protiběžně.

tak jsem se v oblasti asi definitivně ztratil. Budu mít na motoru řemenici o určitém průměru. Pokud k ní připojim velkou (velký buben) bude se ta připojená přeci při stejných otáčkách motoru otáčet přece pomaleji než pokud tam bude malá řemenice (malý buben), klasický převod do síly v případě velkého bubnu, resp. do rychlosti v případě malého. Nebo kde je v mé teorii chyba?
S rozdílem v technice odhozu samozřejmě souhlasím.

Pokud připojíme k řemenici o stejném průměru velký buben, tak bude úhlová rychlost stejně velká jako u malého, ale obvodová bude vyšší. Když si dáte na závodní bicykl dětská kola, pojedete pomaleji, ne rychleji. Už?